33 Cdo 247/2008
Datum rozhodnutí: 28.04.2008
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.




33 Cdo 247/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně M. P., zastoupené advokátem, proti žalovanému A. D., zastoupenému advokátkou, o zaplacení 112.500,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 23 C 397/2004, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. června 2007, č. j. 8 Co 335/2007-199, takto:

Dovolání se odmítá.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. června 2007, č. j. 8 Co 335/2007-199, kterým byl potvrzen v pořadí sice druhý, avšak výsledkem shodný (tj. žalobu zamítající), rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. prosince 2006, č. j. 23 C 397/2004-175, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř).

Přestože žalobkyně v dovolání avizuje uplatnění dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., jímž lze namítat nesprávné právní posouzení věci, ve skutečnosti uplatnila dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř.; podstatu jejích dovolacích námitek totiž tvoří výtky týkající se nesprávně zjištěného skutkového stavu věci, resp. vadného hodnocení provedených důkazů (zejména výpovědi žalovaného, svědků B. H., M. S., V. V. a listin), ústící v závěr, že účastníci spolu žádnou smlouvu o dílo neuzavřeli a že za částky (60.000,- Kč a cca 20.000,- Kč), které žalobkyně žalovanému předala na zakoupení stavebního materiálu (střešní krytiny, latí, fólie a hřebíků), žalovaný požadovaný stavební materiál skutečně zakoupil a žalobkyni předal. Pokud je v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že pokud by odvolací soud stejně jako před ním soud prvního stupně nepochybil ve svých skutkových závěrech a uvěřil jejímu tvrzení, že s žalovaným ústně uzavřela smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla oprava střechy domu čp. 69/87 v L., že v rámci této smlouvy od ní žalovaný postupně převzal celkem 112.500,- Kč a že od této smlouvy odstoupila proto, že dílo nebylo včas dokončeno a vykazovalo vady, musel by návazně dospět i k odlišnému právnímu posouzení věci. Jinak řečeno, výtka nesprávnosti právního posouzení věci je založena výlučně na kritice správnosti skutkových zjištění.

Dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 3 o. s. ř. nelze v případě dovolání přípustného podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. použít, neboť neslouží k řešení právních otázek, nýbrž k nápravě případného pochybení spočívajícího v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování.

Protože dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je aniž se mohl věcí dále zabývat podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalovanému, který by jinak měl právo na jejich náhradu, v této fázi řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 28. dubna 2008

JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á

předsedkyně senátu