33 Cdo 2391/2012
Datum rozhodnutí: 25.09.2012
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., § 237 odst. 3 o. s. ř., § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., § 241a odst. 3 o. s. ř.




33 Cdo 2391/2012


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce L. P., zastoupeného JUDr. Jaromírem Josefem, advokátem se sídlem Hodonín, Velkomoravská 378/1, proti žalované Ing. I. Š., zastoupené JUDr. Pavlem Kratochvílou, advokátem se sídlem Kyjov, Žižkova 791, o vrácení daru, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 6 C 341/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. srpna 2011, č. j. 38 Co 361/2009-77, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Pavla Kratochvíly, advokáta se sídlem Kyjov, Žižkova 791. O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobce proti rozsudku ze dne 4. srpna 2011, č. j. 38 Co 361/2009-77, kterým Krajský soud v Brně potvrdil rozsudek Okresního soudu v Hodoníně ze dne 14. května 2009, č. j. 6 C 341/2008-59, ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba o vrácení daru, a to 1/4 domu čp. 1341 na pozemku p. č. 3209 a pozemku p. č. 3209, to vše v k.ú. V., zapsaných na LV č. 4554, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ), a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť hodnocením v něm obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. bylo nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11, zrušeno uplynutím dne 31. 12. 2012, přičemž do té doby je nadále použitelné - srovnej nález Ústavního soudu ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. IV ÚS 1572/11).
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a/ a § 241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží (§ 237 odst. 3 o. s. ř.).
Výtka, že soudy neprovedly dokazování jím navrženými důkazy, a to podáními založenými ve spisech Policie ČR a nahrávkou žalované, vystihuje dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř., jímž lze namítat, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K okolnostem uplatněným tímto dovolacím důvodem však nemůže být při posouzení přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. přihlédnuto, vyjma případů, kdy by samotná vada řízení splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. spor o právo ve smyslu sporného výkladu či aplikace procesních předpisů; o takový případ se však v posuzované věci nejedná.
Bez významu z hlediska přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. je i námitka žalobce, že chování žalované, kterým ve vztahu k němu měla hrubě porušit dobré mravy, je prokazováno obsahem spisu Okresního soudu v Hodoníně a jejich četnými vzájemnými trestními oznámeními. Tato námitka totiž vystihuje nezpůsobilý dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř., který míří proti správnosti skutkového závěru odvolacího soudu, že žalobce neprokázal, že se k němu žalovaná chovala v žalobě popisovaným způsobem.
Dovolání směřující proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud odmítl (§ 243b odst. 5 věta první a § 218 písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za stavu, kdy žalované vznikly náklady v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta, které sestávají z odměny advokáta ve výši 5.000,- Kč (§ 2 odst. 1, § 5 písm. b/ ve spojení s § 10 odst. 3, § 15 ve spojení s § 14 odst. 1 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění před 1. 3. 2012 - srovnej čl. II vyhlášky č. 64/2012 Sb.), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění) a z částky 1.060,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 25. září 2012

JUDr. Blanka Moudrá, v. r.
předsedkyně senátu