33 Cdo 2318/2016
Datum rozhodnutí: 21.03.2017
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 241a odst. 2 o. s. ř., § 243c odst. 1 o. s. ř.



33 Cdo 2318/2016


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Moudrou ve věci žalobců a/ Mgr. J. R. , a b/ Z. R. , zastoupených JUDr. Vladimírem Hamplem, advokátem se sídlem Nový Jičín, Havlíčkova 864/4, proti žalované Skanska, a. s. se sídlem Praha 8, Karlín, Křižíkova 682/34a, o 280.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 46 C 75/2011, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. 9. 2015, č. j. 19 Co 454/2014-161, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :



Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 14. 2. 2014, č. j. 46 C 75/2011-133, zamítl žalobu o zaplacení 280.000 Kč se specifikovanými úroky z prodlení a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 23. 9. 2015, č. j. 19 Co 454/2014-161, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, jež žalovaná navrhla odmítnout pro nepřípustnost, resp. zamítnout pro nedůvodnost.
Podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ), platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až § 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je (podle § 241a odst. 2 o. s. ř.) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013).
Dovolání žalobců shora uvedenou náležitost neobsahuje. Žalobci k otázce přípustnosti dovolání pouze opakovaně citují znění § 237 o. s. ř., což samo o sobě nelze považovat za řádné vymezení přípustnosti dovolání. Z obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o. s. ř.), přes jeho obsáhlost, není patrno nic, co by uvedený zákonný požadavek naplňovalo.
Protože v dovolání proti rozsudku odvolacího soudu chybí náležitost vyžadovaná § 241a odst. 2 o. s. ř., a žalobci včas (tj. po dobu trvání lhůty k dovolání - srov. § 241b odst. 3 o. s. ř.) tuto vadu, pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat, neodstranili, dovolací soud dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být v posuzovaném případě odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. března 2017

JUDr. Blanka Moudrá
předsedkyně senátu