33 Cdo 2287/2009
Datum rozhodnutí: 29.11.2010
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.




33 Cdo 2287/2009

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně D. H. , zastoupené JUDr. Jiřím Frajtem, advokátem se sídlem ve Valašských Kloboukách, Masarykovo náměstí 177, proti žalovanému P. K. , zastoupenému JUDr. Miroslavou Hořínkovou, advokátkou se sídlem ve Valašském Meziříčí, Havlíčkova 1180, o 500.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 28 C 4/2007, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 2. 2009, č.j. 20 Co 611/2008-116, takto :

I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci usnesení na náhradě nákladů dovolacího řízení 10.300,- Kč k rukám JUDr. Miroslavy Hořínkové, advokátky.
O d ů v o d n ě n í :
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 2. 2009, č.j. 20 Co 611/2008-116, kterým byl potvrzen rozsudek ze dne 3. 4. 2008, č.j. 28 C 4/2007-95, jímž Okresní soud ve Zlíně zamítl žalobu o zaplacení 500.000,- Kč se specifikovaným příslušenstvím (úroky z prodlení) a rozhodl o nákladech řízení, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., dále jen o.s.ř. ), a nebylo oproti očekávání dovolatelky shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o.s.ř).
Žalobkyně nezpochybňuje závěr odvolacího soudu, podle něhož darovací smlouva podle § 628 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obč. zák. ), může být platně sjednána i bez fyzického předání a převzetí předmětu daru, jsou-li jím peněžní prostředky na účtu dárce u peněžního ústavu (banky), ale zákonný předpoklad vyjádřený slovy při darování interpretuje tak, že mezi sjednáním darovací smlouvy a převodem finančních prostředků z účtu dárce na účet obdarovaného musí být blízká časová souvislost, aby bylo možné konstatovat, že k převodu došlo na základě právě takové, ústně dojednané darovací smlouvy. Protože v dané věci příkaz k bezhotovostnímu převodu nedala bezodkladně po uzavření (nikoliv písemné) darovací smlouvy s žalovaným, je právní úkon neplatný pro nedodržení zákonem vyžadované formy (§ 40 odst. 1, § 628 odst. 2 obč. zák.).


V první řadě je nezbytné připomenout, že dovolatelka svůj právní závěr založila na tvrzení, že se s žalovaným ústně dohodli na darování částky 500.000,- Kč před tím, než prodala svůj byt, tj. nejpozději 17. 10. 2006, kdežto odvolací soud po převzetí zjištění z řízení před soudem prvního stupně vycházel z toho, že k uzavření darovací smlouvy došlo tím, že žalobkyně v listopadu 2006 přikázala ze svého účtu převést uvedenou částku na účet žalovaného, který ji přijal, přičemž úmyslem smluvních stran bylo obdarovat a dar přijmout. To znamená, že dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. žalobkyně vybudovala na skutkových tvrzeních odlišných od zjištění, k nimž (v souladu s procesními pravidly) dospěl odvolací soud. Při úvaze, zda právní posouzení věci odvolacím soudem je ve smyslu § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. správné, dovolací soud vychází ze skutkových závěrů odvolacího soudu; to platí i tehdy, jsou-li tyto skutkové závěry rovněž napadeny prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 241a odst. 3 o.s.ř., který se ovšem v případě přípustnosti dovolání založené na ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. nemůže prosadit. Jinak řečeno, prověrku správnosti právního posouzení věci odvolacím soudem nelze provést způsobem uplatněným v posuzovaném dovolání, totiž tak, že dovolatelka zde po skutkové stránce jinak (než odvolací soud) hodnotí provedené důkazy a na nesprávnost napadeného rozhodnutí usuzuje z takto přetvořeného skutkového stavu.
Ačkoli z hlediska výsledku dovolacího řízení je učiněný závěr dostatečný, je třeba poznamenat, že dovolatelčin výklad ustanovení § 628 odst. 2 obč. zák. není v poměrech darování peněžní částky bezhotovostním převodem správný. Úmysl smluvních stran uzavřít (reálnou) darovací smlouvu se totiž pojí s okamžikem, kdy dárce přikáže peněžnímu ústavu (bance), aby peněžní prostředky předisponoval z jeho účtu na účet obdarovaného, který je jako aktivum svého účtu přijímá. Okolnost, že takovému smluvnímu konsenzu spjatému s odevzdáním a převzetím věci předchází ústní smlouva, nemá z hlediska posouzení platnosti darování žádný význam.
Jelikož dovolání směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud je odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. Žalovaný má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátkou v dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení § 1 odst. 1, § 2, § 3 odst. 1 bodu 5., § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1, věty první, vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. částkou 10.000,- Kč; součástí nákladů je dále paušální částka náhrady za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 29. listopadu 2010 JUDr. Pavel Krbek, v. r. předseda senátu