33 Cdo 1738/2010
Datum rozhodnutí: 19.05.2010
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.




33 Cdo 1738/2010

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně Procházka MASO - UZENINY, s.r.o. se sídlem v Roudnici nad Labem, Chelčického 627, zastoupené JUDr. Miroslavem Bartošem, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Bílinská 1, proti žalované V. G. , zastoupené Mgr. Ivanou Palánovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Bezručova 33, o zaplacení 79.188,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň - sever pod sp. zn. 7 C 168/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. ledna 2010, č. j. 11 Co 588/2009-83, takto: I. Dovolání se odmítá.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. ledna 2010, č. j. 11 Co 588/2009-83, kterým byl ve věci samé potvrzen rozsudek Okresního soudu Plzeň - sever ze dne 23. června 2009, č. j. 7 C 168/2008-56, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ), a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3
o. s. ř). V dovolání - jak vyplývá z jeho obsahu - byl totiž uplatněn výlučně dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 3 o. s. ř., mířící na pochybení při zjišťování skutkového stavu věci, který nelze v případě dovolání přípustného podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. použít (srov. výslovné znění § 241a odst. 3 o. s. ř.). Žalobkyně vytkla odvolacímu soudu pouze nesprávně zjištěný skutkový stav věci ústící v závěr, že peníze žalované ve skutečnosti neposkytla na základě smlouvy o půjčce, ale že fiktivní smlouvou o půjčce řešily schodek na hodnotách, které byly žalované svěřeny k vyúčtování, konkrétně chybějící tržby na prodejně v T., jejichž součet činil právě 79.188,- Kč. Nadále prosazuje názor, že v řízení prokázala (a to jak listinou obsahující písemnou smlouvu, tak výpovědí svědka R.), že žalované půjčila peníze z pokladny prodejny, resp. že žalovaná si peníze vzala z pokladny bez jejího vědomí, uhradila jimi vlastní dluhy a smlouvu o půjčce uzavřela při konsenzu obou stran proto, aby nebylo podáno trestní oznámení pro trestný čin zpronevěry. Pokud je v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že pokud by odvolací soud - stejně jako před ním soud prvního stupně - nepochybil ve svých skutkových závěrech a uvěřil jejímu tvrzení, že žalované částku 79.188,- Kč jako půjčku skutečně poskytla, musel by návazně dospět i k odlišnému právnímu posouzení věci. Jinak řečeno, výtka nesprávnosti právního posouzení věci je založena výlučně na kritice správnosti skutkových zjištění.
Přípustnost dovolání nemůže založit ani výtka dovolatelky, že byla postupem soudů obou stupňů zkrácena na svých ústavních právech, zejména na právu na spravedlivý proces, neboť nelze, byť v současné krizové situaci, dávat takovýmito rozsudky důvod zaměstnancům, aby nemuseli vracet z jakýchkoli důvodů půjčky poskytnuté zaměstnavatelem . Tuto výtku nelze podřadit žádnému z dovolacích důvodů předvídaných občanským soudním řádem; jde o abstraktní úvahu účastníka řízení o vlivu soudních rozhodnutí na obecné právní vědomí a subjektivní hodnocení správnosti, resp. spravedlnosti soudního rozhodnutí.
Protože dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolacímu soudu nezbylo než je podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítnout.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalované, která by jinak měla právo na jejich náhradu, v této fázi řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. května 2010

JUDr. Ivana Zlatohlávková, v. r.
předsedkyně senátu