33 Cdo 1405/2014
Datum rozhodnutí: 20.05.2014
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 241a odst. 2 o. s. ř., § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř.



33 Cdo 1405/2014


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Zlatohlávkovou ve věci žalobkyně LM Consulting s. r. o. se sídlem ve Starých Žďánicích 206, identifikační číslo osoby 275 39 873, proti žalované Oneata Investment s. r. o. se sídlem v Praze 1, Jakubská 670, identifikační číslo osoby 278 92 531, zastoupené JUDr. Hanou Mesthene, advokátkou se sídlem v Praze 2, Fügnerovo náměstí 1808/3, o zaplacení 83.688,- Kč, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 27 C 31/2012, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 25. července 2013, č. j. 22 Co 410/2013-181, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech dovolacího řízení 5.760,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Hany Mesthene, advokátky.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 29. dubna 2013, č. j. 27 C 31/2012-164, zamítl žalobu o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobkyní v žalobě specifikovanou kupní smlouvu a určení užívacího práva k nemovitostem; současně rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 25. července 2013, č. j. 22 Co 410/2013-181, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení tak, že uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 76.065,- Kč. Současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž brojí proti výrokům, jimiž jí odvolací soud uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 76.065,- Kč a na nákladech odvolacího řízení částku 7.623,- Kč.
Žalovaná ve vyjádření k dovolání namítla, že žalobkyně v dovolání řádně nevymezila důvody jeho přípustnosti.
O dovolání bylo rozhodováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srovnej čl. II bod 1 a 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. - dále jen o. s. ř. ).
Podle § 237 o. s. ř. je dovolání přípustné též proti akcesorickým výrokům rozhodnutí odvolacího soudu, jímž se odvolací řízení končí, včetně výroků o nákladech řízení. K těmto akcesorickým výrokům patří nákladové výroky dovoláním napadeného usnesení. I pro ně ovšem platí omezení přípustnosti dovolání podle § 238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř., jež určuje, že dovolání podle § 237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v § 120 odst. 2; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Dovolání směřující proti výroku, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení, není přípustné, neboť tímto výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, přičemž se nejedná o některou z výjimek uvedených v § 238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř.
Zbývá posoudit dovolání proti výroku, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení před soudem prvního stupně.
Podle § 237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle § 241a odst. 2 o. s. ř., v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a o. s. ř.) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je (podle § 241a odst. 2 o. s. ř.) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. či jeho části (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013).
Dovolání žalobkyně shora uvedený postulát nesplňuje. Námitky, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá v nesprávném právním posouzení věci , že odvolací soud nesprávně posoudil důvody uvedené žalobkyní (resp. je vůbec neposoudil) a že pochybil, jestliže na věc neaplikoval ustanovení § 150 o. s. ř., nevymezují důvod přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř. Žalobkyně totiž nespecifikuje, od kterého rozhodnutí Nejvyššího soudu se odvolací soud podle jejího názoru v posuzovaném případě odchýlil, ani netvrdí, že by řešil otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. že má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Její dovolací argumentaci nelze považovat za způsobilé vymezení přípustnosti dovolání, neboť významově neodpovídá žádnému ze čtyř kritérií uvedených v § 237 o. s. ř.
Nejvyšší soud dovolání podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.)
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 20. května 2014

JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu