33 Cdo 1286/2007
Datum rozhodnutí: 26.04.2007
Dotčené předpisy:





33 Cdo 1286/2007


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně V. i., spol. s r.o., zastoupené JUDr. T. Ch., advokátem proti žalované M. P., zastoupené JUDr. K. H., advokátkou, o zaplacení 38.978,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 28 C 130/2003, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. září 2006, č. j. 23 Co 220/2006-85, takto:


I. Dovolání se odmítá.


II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.998,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. T. Ch., advokáta.


O d ů v o d n ě n í:


Dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. září 2006, č. j. 23 Co 220/2006-85, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 14. listopadu 2005, č. j. 28 C 130/2003-59, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř). V dovolání byl totiž uplatněn - jak vyplývá z jeho obsahu - výlučně dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 3 o. s. ř. mířící na pochybení při zjišťování skutkového stavu věci, který nelze v případě dovolání přípustného podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. použít (srov. výslovné znění § 241a odst. 3 o. s. ř.). Dovolatelka (při podrobném popisu vlastní verze skutku a rozboru namítaných logických rozporů v hodnocení provedených důkazů) vytkla odvolacímu soudu pouze nesprávně, resp. nedostatečně zjištěný skutkový stav věci ústící v nesprávný závěr, že s žalobkyní uzavřela smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla rekonstrukce koupelny, že provedené dílo pokud jde o kvalitu i rozsah provedených prací akceptovala, reklamaci neuplatnila, od smlouvy neodstoupila, avšak sjednanou cenu díla nezaplatila. Namítá-li nesprávné právní posouzení věci, pak pouze tvrzením, že pravdivá je její verze skutku, jíž soudy neuvěřily. Na nesprávnost právního posouzení věci odvolacím soudem tak žalovaná usuzuje výlučně zpochybněním skutkových závěrů, k nimž v dané věci odvolací soud dospěl; dovozuje, že pokud by odvolací soud nepochybil ve svých skutkových závěrech, musel by dospět k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy uzavřít, že jí vůči žalobkyni závazek na zaplacení částky 38.978,- Kč ze smlouvy o dílo nevznikl.


Protože dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je aniž se mohl věcí dále zabývat podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.


O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. Žalované, jejíž dovolání bylo odmítnuto, uložil dovolací soud povinnost zaplatit žalobkyni náklady vynaložené v souvislosti s vyjádřením k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 3.360,- Kč (§ 3 odst. 1, § 14 odst. 1 ve spojení s § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění), z paušální náhrady hotových výdajů v částce 300,- Kč (§ 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění) a z částky 638,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.


Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.


Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.


V Brně 26. dubna 2007


JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á


předsedkyně senátu