33 Cdo 1216/2010
Datum rozhodnutí: 31.08.2011
Dotčené předpisy: § 39 obč. zák., § 544 obč. zák.



33 Cdo 1216/2010

ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně AE s. r. o. , se sídlem v Brně, Charbulova 105 (identifikační číslo 25559133), zastoupené JUDr. Karlem Schelle, advokátem se sídlem v Brně, Ambrožova 297/6, proti žalovaným 1) B. S. , 2) P. S. , a 3) K. S. , zastoupeným Mgr. Ladislavem Jedličkou, advokátem se sídlem v Ústí nad Orlicí, Mývaltova 1117, o 400.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 4 C 116/2007, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 5. 11. 2009, č.j. 22 Co 341/2009-226, takto :

I. Dovolání se zamítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů dovolacího řízení 30.345,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. Ladislava Jedličky, advokáta.

O d ů v o d n ě n í:
Krajský soud v záhlaví uvedeným rozhodnutím změnil rozsudek ze dne 19. 1. 2009, č.j. 4 C 116/2007-180, kterým Okresní soud ve Svitavách uložil žalovaným zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni 400.000,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení, tak, že žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení. Odvolací soud uzavřel, že ujednání o smluvní pokutě obsažené ve smlouvě ze dne 22. 8. 2006 je neplatné, protože zaplacení pokuty není vázáno na porušení právní povinnosti (§ 39, § 544 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen obč. zák. ). Články III a V uvedené smlouvy spojují právo na smluvní pokutu s právním úkonem, kterým žalobkyně pro porušení povinnosti zaplatit provizi odstoupí od smlouvy, tj. s výkonem práva smluvní strany. Samotné porušení smluvní povinnosti žalovanými tedy podle odvolacího soudu vznik nároku na pokutu nezaložilo; kdyby žalovaní porušili povinnost zaplatit provizi, avšak žalobkyně by od smlouvy neodstoupila, nárok na smluvní pokutu by argumentuje odvolací soud nevznikl.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, jímž podle obsahu prostřednictvím dovolacího důvodu uvedeného v § 241a odst. 2 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř. ), oponuje závěru o absolutní neplatnosti ujednání o smluvní pokutě. V případě porušení povinnosti prvního žalovaného zaplatit cenu (provizi) za zajištění předmětu smlouvy (úvěru) měla žalobkyně právo odstoupit od smlouvy a vedle toho mohla také požadovat smluvně sjednanou pokutu. Mezi žalobkyní a prvním žalovaným bylo ujednáno, že provize bude zaplacena do pěti dnů od data čerpání úvěru; žalovaní (druhý a třetí z nich k závazku přistoupili) úvěr získali, povinnost zaplatit provizi však nesplnili (smluvní povinnost porušili ještě v době před odstoupením žalobkyně od smlouvy). Povinnost zaplatit smluvní pokutu tedy nebyla vázána na odstoupení od smlouvy, ale právo od smlouvy odstoupit představovalo další možný právní úkon žalobkyně. Požadovat zaplacení pokuty za porušení smluvních povinností mohla žalobkyně jak samostatně, tak i v případě odstoupení od smlouvy. Navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalovaní se ve vyjádření ztotožnili s právními závěry odvolacího soudu a navrhli, aby dovolací soud dovolání zamítl, popřípadě pro zjevnou bezdůvodnost odmítl.
Dovolání přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. není důvodné.
Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a/, b/ a § 229 odst. 3 o.s.ř. (tzv. zmatečnostem), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), i když nebyly v dovolání uplatněny; jinak je vázán užitými dovolacími důvody zde namítanou nesprávností právního posouzení věci včetně jejich obsahového vymezení (§ 242 odst. 3 o.s.ř.). Protože řízení před soudy obou stupňů vadami shora vytčenými netrpí, je předmětem dovolacího přezkumu posouzení otázky platnosti ujednání o smluvní pokutě obsažené ve smlouvě z 22. 8. 2006.
Právní posouzení je ve smyslu § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu sice správně určenou nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle ustanovení § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
Podle ustanovení § 544 obč. zák. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda (odstavec 1). Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení (odstavec 2).
Odvolací soud vyšel ze skutkového zjištění, k němuž dospěl soud prvního stupně. Smlouvou z 22. 8. 2006 (ve spojení s dodatkem z téhož dne) se žalobkyně prvnímu žalovanému zavázala vytvořit pro druhého žalovaného a třetí žalovanou (kteří následně přistoupili k závazkům prvního žalovaného) předpoklady k získání úvěru nebo půjčky ve výši 2.000.000,- Kč s maximální úrokovou sazbou do 16% p.a. První žalovaný se zavázal žalobkyni zaplatit do pěti dnů od data prvního čerpání finančních prostředků ze zajištěného úvěru (půjčky) provizi ve výši 10 % (+ 19 % DPH) z částky 2.000.000,- Kč. V případě nezaplacení provize bylo sjednáno, že žalobkyně má právo od smlouvy odstoupit a klient je povinen ... pokutu, která činí 200 % z hodnoty uvedené v bodě 1, čl. III. smlouvy, uhradit. V článku V smlouvy strany sjednaly, že žalobkyně má právo od smlouvy jednostranně odstoupit, a to v případě porušení smluvních povinností klienta. Za zvlášť závažné porušení smluvních povinností klienta se považuje jakékoliv uvedení nepravdivého či nepřesného údaje ..., neposkytnutí ... potřebné součinnosti v rámci dostupných možností klienta (např. neúčast při jednání, nezaslání požadovaného dokumentu, bezdůvodné zmaření připraveného způsobu řešení, apod.) a neoznámení ..., že klient získal úvěr. Závěrem bylo dohodnuto, že v případě odstoupení od smlouvy má žalobkyně právo na úhradu sjednaných smluvních pokut. Žalobkyně úvěr za sjednaných podmínek pro druhého žalovaného a třetí žalovanou zajistila, ale první žalovaný provizi nezaplatil. Žalobkyně od smlouvy odstoupila.
Institut smluvní pokuty zakotvený v ustanovení § 544 a § 545 obč. zák. je jedním z právních prostředků zajištění závazků, jehož účelem je donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce k řádnému splnění závazku. Smluvní pokuta je tedy peněžitá částka, kterou je dlužník povinen zaplatit věřiteli v případě, že nesplní svou smluvní povinnost, a to bez ohledu na to, zda porušením povinnosti vznikla věřiteli škoda. Pokutu lze dohodnout jak pro případ nesplnění vůbec, tak pro případ porušení jakékoliv jiné smluvní povinnosti. Ustanovení § 544 odst. l obč. zák., jež je kogentní povahy, tedy umožňuje sjednání smluvní pokuty pro případ porušení povinnosti ze smlouvy vyplývající. Odstoupení od smlouvy, ať již ze zákona nebo na základě ujednání účastníků (§ 48 odst. 1 obč. zák.), bez zřetele na to, zda k odstoupení (majícímu za následek zrušení smlouvy, § 48 odst. 2 obč. zák.) dojde jednostranným úkonem nebo na základě dohody účastníků, nemůže být porušením smluvní povinnosti, nýbrž jde o výkon práva. To platí i tehdy, odstoupil-li účastník od smlouvy proto, že druhá strana porušila povinnost plynoucí ze smlouvy (srov. rozsudky Nejvyššího soudu z 31. 3. 1998, sp. zn. 3 Cdon 1398/96, z 20. 9. 2000, sp. zn. 25 Cdo 2577/98, z 21. 2. 2002, sp. zn. 33 Odo 771/2001, z 31. 8. 2004, sp. zn. 33 Odo 111/2004, z 21. 10. 2004, sp. zn. 33 Odo 813/2002, z 30. 11. 2004, sp. zn. 32 Odo 1113/2003, z 30. 10. 2008, sp. zn. 32 Cdo 815/2007, a z 26. 1. 2011, sp. zn. 3455/2009).
V projednávaném případě článek III bod 2. (odstavec třetí) ve spojení s článkem V smlouvy vázal zaplacení smluvní pokuty na výkon práva žalobkyně od smlouvy odstoupit (byť pro porušení povinnosti zaplatit provizi za zajištění úvěru /půjčky/). Jinak řečeno, smlouva ze dne 22. 8. 2006 ukládala prvnímu žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu jen za předpokladu, že žalobkyně využije své právo odstoupit od smlouvy. Je proto správný závěr, že ujednání o smluvní pokutě je absolutně neplatné pro rozpor s ustanovením § 544 odst. 1 obč. zák. (§ 39 obč. zák.).
Jelikož se dovolatelce nepodařilo správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit, Nejvyšší soud aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o.s.ř.) dovolání zamítl (§ 243b odst. 2, část věty před středníkem, o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaní mají právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení § 1 odst. 1, § 2, § 3 odst. 1, § 10 odst. 3, § 18 odst. 1, věty první, a § 19a vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. částkou 29.445,- Kč; součástí nákladů jsou dále paušální částky náhrady za úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 900,- Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou žalovaní podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. srpna 2011


JUDr. Pavel K r b e k, v. r.
předseda senátu