33 Cdo 1152/99
Datum rozhodnutí: 14.06.2000
Dotčené předpisy:




33 Cdo 1152/99

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací rozhodl v právní věci žalobce S. f. ž. p. Č. r., zast. advokátem, proti žalovanému E. G., a.s., zast. advokátem, o určení povahy listiny a o zdržení se použití listiny, k dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 1999, čj. 29 Co 448/98 a 29 Co 449/98 - 145, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech dovolacího řízení 1.075,- Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. 2. 1999, čj. 29 Co 448,449/98 - 145 změnil rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 3. 6. 1998, čj. 8 C 944/97 - 107 ve znění doplňujícího rozsudku téhož soudu ze dne 3. 6. 1998, čj. 8 C 944/97 - 117 ve výroku, že žalovaný je povinen zdržet se dalšího používání listin označených jako Garance číslo: čj. 8145-1/D/95" pro získání úvěru tak, že se žaloba v této části zamítá a dále potvrdil výroky soudu prvního stupně, že listiny označené jako Garance číslo: čj. 8145-1/D/95 vystavené žalobcem dne 16. 5. 1996 nejsou ručitelským prohlášením ve smyslu § 303 a násl. obchodního zákoníku způsobilým vyvolat vznik ručení žalobce za závazky žalovaného, a že žalovaný je povinen zaplatit na zálohovaném svědečném, cestovném a stravném českému státu částku 2.194,- Kč. Odvolací soud dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy I. a II. stupně a ve výroku připustil dovolání proti svému rozsudku.

Dovoláním ze dne 1. 4. 1999 napadl žalovaný výše uvedený rozsudek odvolacího soudu v části, v níž byly potvrzeny výroky soudu prvního stupně a uvedl, že dovolání je přípustné podle § 239 odst. 1 o.s.ř. a bylo podáno z důvodů nesprávného právního posouzení věci ve smyslu § 241 odst. 3 písm. d) o. s. ř. Dovolatel navrhuje, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

V podání ze dne 21. 4. 1999 se k dovolání podrobně vyjádřil žalobce a navrhl, aby dovolací soud dovolání v plném rozsahu zamítl.

Dovolací soud dále ze spisu zjistil, že dne 19. 5. 2000 se k Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi dostavil V. K., předseda představenstva E. G., a.s., a před uvedeným soudem prohlásil, že jako žalovaný bere zpět dovolání podané dne 2. 4. 1999 proti výše uvedenému rozsudku Krajského soudu v Praze.

Z uvedeného je zřejmé, že dovolatel vzal dovolání zcela zpět a proto nezbývá, než dovolací řízení zastavit.

Nejvyšší soud proto podle § 243b odst. 4, 2. věta o.s.ř. rozhodl tak, že dovolací řízení zastavil.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na ust. § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2, 2. věta tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů dovolacího řízení 1.075,- Kč [§ 7, § 9 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. k) vyhl č. 177/1996 Sb.], neboť z procesního hlediska zavinil, že řízení muselo být zastaveno.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 14. června 2000

JUDr.Ing. Jan H u š e k , v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Ivana Navrátilová