33 Cdo 1109/2012
Datum rozhodnutí: 30.04.2013
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012, § 237 odst. 3 o. s. ř. ve znění do 31.12.2012




33 Cdo 1109/2012


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce S. M. , zastoupeného JUDr. Petrem Gracíkem, advokátem se sídlem v Novém Bydžově, Masarykovo náměstí 1144, proti žalované Ing. N. H. , zastoupené JUDr. Františkem Laštovkou, advokátem se sídlem v Praze 2, Pod Zvonařkou 2240/8, o 92.150,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 42 C 259/2008, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2011, č.j. 11 Co 120/2011-215, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 6.050,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Petra Gracíka, advokáta.

O d ů v o d n ě n í:
Dovolání žalované proti v záhlaví citovanému rozsudku, jímž městský soud ve vyhovujícím výroku o věci samé potvrdil rozsudek obvodního soudu ze dne 21. 9. 2010, č.j. 42 C 259/2008-168, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále též jen o.s.ř. , srov. čl. II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb.), a přípustnost nelze dovodit ani z § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., který ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 o.s.ř. se nepřihlíží (§ 237 odst. 3 o.s.ř.).
Dovolatelka sice výslovně nepodřadila svou argumentaci dovolacím důvodům uvedeným v § 241a odst. 2 a odst. 3 o.s.ř., avšak hodnoceno podle obsahu dovolání uplatnila zejména dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o.s.ř. mířící na pochybení soudu při zjišťování skutkového stavu věci. Stěžejní část jejího dovolání totiž tvoří výhrady proti správnosti skutkového závěru, že smlouvu o dílo s ní uzavřel žalobce jako podnikající fyzická osoba, oproti čemuž prosazuje, že účastníkem smlouvy o dílo byla obchodní společnost STAVOTERM NB s.r.o., která je se žalobcem personálně i podnikatelsky propojena. Jelikož k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle § 241a odst. 3 o.s.ř. nelze jak bylo výše vyloženo při zvažování přípustnosti podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. přihlížet, je pro účely daného dovolacího přezkumu bezcenný i právní závěr, který z jejích skutkových námitek (implicite) plyne (že žalobce není ve věci aktivně legitimován).
I další námitka dovolatelky, a sice že dílo bylo provedeno v rozporu s projektovou dokumentací, vystihuje k založení přípustnosti dovolání nezpůsobilý dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o.s.ř.
K závěru o přípustnosti dovolání nevede ani argumentace dovolatelky, jíž soudu prvního stupně, a potažmo i odvolacímu soudu, vytýká, že nepovažoval za významné, že zhotovené dílo vykazuje vady. Žalovaná se mýlí, domnívá-li se, že by tato okolnost měla vést k úpravě ceny díla a že by doplatek měl být zhotoviteli poskytnut až poté, co bude dílo shledáno bezvadným. Podle skutkových závěrů, z nichž odvolací soud vyšel, a které jsou jak bylo výše vyloženo při zvažování přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. nezpochybnitelné, bylo dílo zhotovitelem předáno a žalovaná je převzala. Je proto povinna zaplatit podle § 634 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obč. zák. ), zhotoviteli cenu díla. Případné následně zjištěné vady nemohou odůvodnit nezaplacení ceny díla, ale mohou být jen důvodem k uplatnění odpovědnosti za vady díla, které se vyskytnou po převzetí věci v záruční době (§ 645 odst. 1 obč. zák.), pokud se smluvní strany a to nebylo v souzené věci zjištěno nedohodly jinak. Cena díla byla zjištěna znaleckým posudkem provedeným soudem prvního stupně a vytýká-li dovolatelka, že soudy nedoplnily dokazování oponentním znaleckým posudkem, jedná se opět o skutkovou námitku, která není s to přípustnost dovolání založit. Pokud nesouhlasí s hodnocením provedeného důkazu znaleckým posudkem, pak nezbývá než dodat, že hodnocení důkazů v dovolání již nelze úspěšně napadnout, a to ani prostřednictvím v daném případě obecně nezpůsobilých dovolacích důvodů podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 o.s.ř.
Poukazuje-li žalovaná v dovolání na nové skutečnosti ohledně jí uplatněných reklamací otopné soustavy, které nastaly až po vynesení napadeného rozsudku, a předkládá-li k tomu nové důkazy, přehlíží, že v dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy ve věci samé (§ 241a odst. 4 o.s.ř.).
Nejvyšší soud nepřípustné dovolání odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. Žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení § 1 odst. 1, § 2, § 3 odst. 1 bodu 4, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15, § 16 a § 18 odst. 1, věty první, vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění účinném do 29. 2. 2012 viz čl. II vyhlášky č. 64/2012 Sb., tj. částkou 5.750,- Kč. Součástí nákladů je dále paušální částka náhrady za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 30. dubna 2013
JUDr. Pavel K r b e k, v. r.
předseda senátu