33 Cdo 1032/2013
Datum rozhodnutí: 19.06.2013
Dotčené předpisy: § 107a o. s. ř.



33 Cdo 1032/2013
U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobců a) MUDr. J. F., b) J. F., zastoupených Mgr. Jiřím Linhartem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Lannova tř. 14/9, proti žalovaným 1) D. N., 2) P. N., zastoupeným Mgr. Janem Soukupem, advokátem se sídlem v Praze 1, Konviktská 297/12, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 8 C 264/2011, o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 10. 2012, č.j. 12 Co 615/2012-70, takto:

Dovolání se zamítá .
O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným usnesením krajský soud potvrdil usnesení ze dne 9. 7. 2012, č.j. 8 C 264/2011-55, kterým Okresní soud v Klatovech vyhověl návrhu žalobců, aby do řízení na místo dosavadních žalovaných vstoupil D. C. Podmínky procesního nástupnictví měl za splněny, zejména uzavřel, že D. C., na kterého oba žalovaní darovací smlouvou ze dne 9. 1. 2012 převedli svůj spoluvlastnický podíl k nemovitosti s právními účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ke dni 10. 1. 2012, vstoupil jako nový vlastník i do povinností vyplývajících z porušení zákonného předkupního práva žalobců.
Proti usnesení krajského soudu podali žalovaní dovolání, jímž prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., dále též jen o.s.ř. ), napadli závěr o splnění podmínek procesního nástupnictví. Poukazují na to, že D. C., který je osobou blízkou k žalovaným, neporušil předkupní práva žalobců, a mají za to, že nelze směšovat převod vlastnického práva s automatickým převodem dalších povinností, které lpěly pouze na předchozím spoluvlastníkovi. Navrhli, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalobci ve vyjádření nesouhlasí s argumentací žalovaných, mají za to, že principy singulární sukcese zakládají povinnost nabyvatele vstoupit do povinnosti původních žalovaných učinit žalobcům nabídku k odprodeji spoluvlastnického podílu. Navrhli, aby dovolací soud dovolání zamítl a přiznal jim náhradu nákladů řízení.
Dovolání přípustné podle § 239 odst. 2 písm. b) o.s.ř. důvodné není.
Podle ustanovení § 107a o.s.ř., má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107 (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2).
Rozhoduje-li soud o návrhu podle ustanovení § 107a odst. 1 o.s.ř., nezabývá se tím, zda právo (povinnost), jež mělo přejít nebo mělo být převedeno na jiného, dosavadnímu účastníku svědčí či nikoliv, případně zda podle označené právní skutečnosti přešlo nebo bylo převedeno na jiného, neboť takové posouzení se týká již věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2003, sp. zn. 21 Cdo 306/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 4/2004 pod č. 31, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 708/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 4/2004 pod č. 37). Není pochyb o tom (a ani dovolatelé opak nenamítají), že právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení (§ 107a o.s.ř.), je i darovací smlouva ve smyslu ustanovení § 628 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
Z uvedeného výkladu vyplývá, že dovolatelům se argumenty snesenými v dovolání správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243b odst. 2, části věty před středníkem, o. s. ř. zamítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 19. června 2013

JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu