33 Cdo 103/2015
Datum rozhodnutí: 25.02.2015
Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. ve znění do 31.12.2013



33 Cdo 103/2015

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně Vodafone Czech Republic, a. s. se sídlem v Praze 5, náměstí Junkových 2808/2, identifikační číslo 257 88 001, zastoupené Mgr. Jiřím Bajerem, advokátem se sídlem v Praze 2, Korunní 957/35, proti žalované BELANI KOMPANI s. r. o. se sídlem v Praze 4, Kloboučnická 1425/13, identifikační číslo 272 22 560, zastoupené JUDr. Vladimírem Řičicou, advokátem se sídlem v Praze 4, Voráčovská 14, o žalobě na obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 70 EC 155/2010, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. července 2014, č. j. 17 Co 222/2014-179, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 1.706,10 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Jiřího Bajera, advokáta.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze usnesením ze dne 22. července 2014, č. j. 17 Co 222/2014-179, potvrdil usnesení ze dne 21. ledna 2014, č. j. 70 EC 155/2010-158, jímž Obvodní soud pro Prahu 4 zamítl žalobu žalované na obnovu řízení, změnil je ve výroku o nákladech řízení (co do jejich vyčíslení) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Namítá, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena . Aniž tuto otázku specifikuje, shrnuje skutkové okolnosti sporu a namítá, že soudy měly v zájmu spravedlnosti a ochrany jejího práva na spravedlivý proces použít takový výklad práva, který by umožnil povolení obnovy řízení.
Žalobkyně ve vyjádření k dovolání namítá, že žalované nesvědčí žádný z důvodů pro obnovu řízení, jelikož skutečnost, že účastnice neuzavřely žádnou smlouvu, byla známá (vyšla najevo) již v původním řízení. Žalované tudíž nic nebránilo, aby se od počátku proti žalobou uplatněnému požadavku úspěšně bránila. Skutečnost, že se žalovaná původního řízení ze své viny nezúčastnila (neboť vědomě nepřebírala poštu), nemůže jít k tíži žalobkyně.
V dovolacím řízení bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. článek II bod 2 zákona č. 293/13 Sb., dále jen o. s. ř. ).
Přípustnost dovolání je upravena v ustanovení § 237 o. s. ř. Podle § 238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř. není dovolání přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v § 120 odst. 2 (o. s. ř.); k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Dovolací soud zastává názor, že peněžitý limit upravený v ustanovení § 238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř. se uplatní i v případě dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o žalobě na obnovu řízení ohledně peněžitého plnění nepřevyšujícího 50.000,- Kč (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 27. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1420/2013, uveřejněné pod č. 85/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a z 25. 8. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2085/2014).
V projednávané věci se dovolatelka podle obsahu žaloby (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) domáhala obnovy řízení, v němž jí bylo rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 (soudu prvního stupně) ze dne 31. 8. 2010, č. j. 70 EC 155/2010-35, uloženo zaplatit žalobkyni částku 27.998,- Kč (s příslušenstvím, k němuž se při posouzení otázky přípustnosti dovolání nepřihlíží), tj. částku nepřevyšující 50.000,- Kč, přičemž nejde o žádnou z výjimek upravených v ustanovení § 238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř.
Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud je podle § 243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný žádný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 25. února 2015

JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu