32 Odo 989/2005
Datum rozhodnutí: 27.09.2005
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb., § 218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.




32 Odo 989/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Pavla Severina ve věci žalobkyně V. a k. K. V., a.s., proti žalované K., s.r.o. v likvidaci, o zaplacení částky 81 123,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 33/29 Cm 312/96, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. února 2005 č. j. 8 Cmo 247, 248/2004-112, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.



O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 8. dubna 2004 č. j. 33/29 Cm 312/96-105 odmítl odvolání žalobkyně proti rozsudku tamního soudu ze dne 4. března 2002 č. j. 29 Cm 312/96-73 jako opožděné a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací usnesením ze dne 24. února 2005 č. j. 8 Cmo 247, 248/2004-112 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost spatřuje v naplnění podmínek ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Uplatňuje přitom dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném posouzení věci. Za nesprávný považuje závěr odvolacího soudu, že rozsudek soudu prvního stupně jí byl doručen dne 1. 4. 2002, kdy byl státní svátek velikonoční pondělí. Pokud její zaměstnankyně potvrdila doručení zásilky dne 1. 4. 2002, jednalo se o omyl. Poukázala na to, že i v jiných případech, kdy tato pracovnice potvrdila převzetí pošty dne 1. 4. 2002, bylo jí poštou v K. V. potvrzeno, že k převzetí došlo až dne 2. 4. 2002. Dovolatelka navrhla zrušení usnesení odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Dovolání v dané věci není přípustné.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.).

Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu je zakotvena v ustanoveních § 237 až 239 o. s. ř. Z žádného tohoto ustanovení však nevyplývá přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání. Přípustnost dovolání nemůže být dána ustanovením § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., jak tvrdí žalobkyně, neboť usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání není rozhodnutím ve věci samé. V daném případě nelze aplikovat ani ustanovení § 239 odst. 3 o. s. ř., neboť za návrh (žalobu) ve smyslu tohoto ustanovení nelze považovat odvolání.

Nejvyšší soud České republiky proto podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. dovolání žalovaného odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalované žádné náklady

dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 27. září 2005

JUDr. Zdeněk Des, v.r.

předseda senátu