32 Odo 901/2002
Datum rozhodnutí: 26.11.2003
Dotčené předpisy: § 47 předpisu č. 99/1963Sb., § 218 odst. 1 písm. a) předpisu č. 99/1963Sb., § 238a odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.




32 Odo 901/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce Ing. M. M., proti žalované G. B. C. s. r. o., o zaplacení částky 253.756,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 116/98, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. září 2001, č. j. 10 Cmo 466/1999-99, takto:

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. září 2001, č.j. 10 Cmo 466/1999-99, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze ve výroku označeným usnesením odmítl - odkazuje na ustanovení § 47 odst. 2, § 57 odst. 1 a § 218 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ) - jako opožděné odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. února 1999, č.j. 13 Cm 116/98-85, jímž soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení částky 253.756,20 Kč s 17 % úrokem ročně a žalobci uložil zaplatit žalované - obchodní společnosti A., a.s., se sídlem v Č ., U 252, - na nákladech řízení 23.900,- Kč. Odvolací soud považuje za žalovanou rovněž výše uvedenou společnost uzavřel, že rozsudek soudu prvního stupně byl žalobci doručen náhradním způsobem (uložením na poště) 1. dubna 1999, takže posledním dnem patnáctidenní lhůty k podání odvolání byl 17. duben 1999; odvolání podané na poště v H. 21. dubna 1999 proto považoval za opožděné.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, namítaje, že v době, kdy bylo jeho zástupci Mgr. M. S. (obecnému zmocněnci) doručováno rozhodnutí soudu prvního stupně, se tento na adrese M 143 nezdržoval, a proto mu nebylo možno doručit rozhodnutí za použití fikce uvedené v ustanovení § 47 odst. 2 o. s. ř. Požaduje, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001). O takový případ jde i v této věci.

Jelikož rozhodnutím jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady akciové společnosti A., a. s. dne 19. června 1998 byla původní žalovaná (rozuměj A., a. s.) zrušena bez likvidace a veškeré obchodní jmění, práva a povinnosti přešly na novou společnost A. s. r. o. se sídlem v Č , U 252, a původní žalovaná byla k 31. prosinci 1998 z obchodního rejstříku vymazána, a následně k 1. lednu 2001 byla do obchodního rejstříku zapsána změna obchodní firmy z A. s. r. o. na G. B. C. s. r. o., jednal soud jako s účastnící dovolacího řízení dále s touto obchodní společností.

Po obsahové stránce (co do nesouhlasu s výsledky šetření odvolacího soudu o včasnosti odvolání) jsou dovolací námitky podřaditelné dovolacímu důvodu podle ustanovení § 241 odst. 3 písm. b) o. s. ř., jímž lze odvolacímu soudu vytýkat, že řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Dovolání je přípustné podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. e) o. s. ř. a je i důvodné.

Podle obsahu spisu (srov. doručenku u č.l. 87) byl rozsudek soudu prvního stupně jako zásilka určená do vlastních rukou a zaslaná zmocněnci žalobce Mgr. M. S. na adresu M . 143, M , uložena na poště 29. března 1999, kdy se uskutečnil též druhý pokus o doručení písemnosti ( k prvnímu pokusu o doručení došlo 26. března 1999). Písemnost posléze zástupce dovolatele osobně převzal na poště 6. dubna 1999.

K prokázání důvodu dovolání bylo provedeno dokazování listinami.

Z potvrzení pobytu vystaveného obchodní firmou R. B. spol. s r. o. dne 25. října 2001 soud zjistil, že na žádost Mgr. M. S. je potvrzeno, že ve dnech 26.3.199 - 5.4.1999 pobýval na chatě Č...v J..., kde byl také v těchto dnech ubytován.

Z protokolu o jednání sepsaného Krajským soudem v Českých Budějovicích (jako soudem dožádaným) 18. června 2003 soud zjistil, že za účasti zástupců účastníků byl proveden důkaz listinou (výše uvedeným potvrzením), s tím, že zástupci účastníků k provedenému důkazu neměli žádné připomínky. Zástupce žalované dále navrhl, aby pro případ, že by se rozhodující soud zabýval otázkou nezdržování se tehdejšího zástupce žalobce v místě bydliště, byla vyžádána kniha hostů předmětného ubytovacího zařízení, jakož i účetnictví firmy R. B. spol. s r. o., eventuálně aby byl proveden výslech svědka, jímž by měl být buď statutární orgán ubyvatele nebo zaměstnanec, který ubytování hostů zajišťuje.

Ze sdělení firmy R. B. spol. s r. o. datovaného 29. srpna 2003 a fotokopie příjmového pokladního dokladu č. PD 990012 ze dne 26. března 1999 a částečné fotokopie domovní knihy soud zjistil, že Mgr. M. S. se ve dnech 26. března až 5. dubna 1999 zdržoval na chatě Č... V této době chatu provozoval podnikatel I. B., jemuž Mgr. M. S. za ubytování ve výše uvedených dnech uhradil částku 1.400,- Kč.

Podle ustanovení § 47 odst. 2 o. s. ř., nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledným, uloží doručovatel písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

Podle ustanovení § 49 odst. 1 o. s. ř. má-li účastník zástupce s plnou mocí pro celé řízení, doručuje se písemnost pouze tomuto zástupci. Má-li však účastník osobně v řízení něco vykonat, doručuje se písemnost nejen zástupci, ale i jemu.

Na základě dokazování provedeného v dovolacím řízení dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v době, kdy mu měl být doručen rozsudek soudu prvního stupně, se zástupce žalobce na adrese M 143 nezdržoval. Uvedené prokazuje zejména potvrzení firmy R. B. spol s r.o. z 25. října 2001, sdělení téže firmy z 29. srpna 2003, jakož i obsah příjmového pokladního dokladu ze dne 26. října 1999 a části domovní knihy.

Jelikož závěr o náhradním doručení písemnosti určené do vlastních rukou nemůže v intencích ustanovení § 47 odst. 2 věty první o. s. ř. obstát, není-li splněna podmínka, že adresát písemnosti, který nebyl zastižen, se v místě doručení při prvním pokusu o doručení písemnosti zdržuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 75/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. června 2003, sp. zn. 29 Cdo 2721/2000), Nejvyšší soud shledal výsledky šetření o okolnostech doručení, na nichž odvolací soud založil závěr o opožděnosti odvolání, nesprávnými, a dovolací důvod podle ustanovení § 241 odst. 3 písm. b) o. s. ř. tak byl dovolatelem uplatněn právem.

Nejvyšší soud proto po provedeném jednání (§ 243a odst. 1 věta druhá a odst. 2 o. s. ř.) napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 1 věta za středníkem, odst. 2 a odst. 5 o. s. ř.).

Právní názor dovolacího soudu o včasnosti odvolání je pro odvolací soud závazný (§ 243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 26. listopadu 2003

JUDr. Miroslav Gallus, v.r.

předseda senátu