32 Odo 876/2006
Datum rozhodnutí: 23.04.2007
Dotčené předpisy:




32 Odo 876/2006

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Františka Faldyny, CSc., v právní věci žalobce Mgr. R. G., správce konkursní podstaty úpadce U. T. a.s., zastoupeného JUDr. P. K., advokátem, proti žalované C. C. spol. s r. o., zastoupené JUDr. J. P., advokátkou, o 88 437 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 10 C 148/2005, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. února 2006, č.j. 20 Co 640/2005-116, takto:

Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. února 2006, č.j. 20 Co 640/2005-116, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Náchodě rozsudkem ze dne 4. listopadu 2005, č.j. 10 C 148/2005-96, zamítl žalobu na zaplacení 88 437 Kč s 2 % úrokem z prodlení za dobu od 7. 11. 2002 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze závazného právního názoru Nejvyššího soudu České republiky, který jeho předešlé rozhodnutí rozsudkem ze dne 28. července 2005, č.j. 32 Odo 187/2005-72, zrušil s tím, že soud prvního stupně nezkoumal, jaký byl obsah návrhu (objednávky) na uzavření kupní smlouvy a kdy prodávající žalovaná návrh kupujícího žalobce přijala. Po opakování a doplnění dokazování soud dospěl k závěru, že žalovaná akceptovala nejpozději dne 8. 1. 2003 objednávku žalobce na koupi látky s místem plnění v K., čímž došlo ke konkludentnímu uzavření kupní smlouvy. Dále dovodil, že žalovaná doručením dodacího listu č. 6262 z 22. 1. 2003 žalobci učinila návrh na změnu smlouvy v části týkající se místa plnění, když v tomto dodacím listu byl uvedem způsob dopravy autem odběratele . Žalobce jeho přijetím společně s fakturou č. 32052, kterou částečně žalované uhradil, přijal podle názoru soudu prvního stupně návrh na změnu obsahu kupní smlouvy v části týkající se místa plnění tak, že žalobce si převezme zboží v sídle žalované. Pokud žalovaná úpadci umožnila se zbožím nakládat v jejím sídle, kde bylo vyrobeno, dospěl k závěru, že žalovaná svoji povinnost z kupní smlouvy splnila a žalobce nebyl oprávněn od smlouvy odstoupit, proto žalobu zamítl.

Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 23. února 2006, č.j. 20 Co 640/2005-116, ve věci samé potvrdil rozsudek soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby, změnil výrok soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení a zároveň rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se s okresním soudem, že v daném případě byla uzavřena platná kupní smlouva podle § 409 obchodního zákoníku (dále jen obch. zák. ), jestliže byl jasně dohodnut předmět koupě a kupní cena. K vyřešení otázky místa plnění vyslechl svědkyni Ing. J. S., jejíž výslech byl navržen před soudem prvního stupně a nebyl proveden, a s ohledem na její svědeckou výpověď a na další listinné důkazy dospěl k závěru, že účastníci místo plnění nedohodli, tudíž bylo ze zákona místem plnění sídlo žalované, kde bylo zboží vyrobeno a připraveno k odebrání kupujícím žalobcem. Uzavřel, že žalovaná své povinnosti z kupní smlouvy ke dni prohlášení konkursu na majetek úpadce splnila, proto žalobcem učiněný právní úkon odstoupení od kupní smlouvy podle § 14 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, považoval za neplatný a potvrdil rozsudek soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), neboť má za to, že odvolací soud posoudil otázku místa dodání zboží v rozporu s hmotným právem a nerespektoval závazný právní názor Nejvyššího soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) ohledně obsahu konkludentně uzavřené kupní smlouvy. Navrhuje k přezkoumání, zda výslech svědkyně, provedený odvolacím soudem, není porušením principu neúplné apelace a zároveň se domnívá, že odvolací soud přecenil výpověď svědkyně a nesprávně dospěl k závěru, že místo dodání zboží nebylo sjednáno, aniž by se řídil pokynem Nejvyššího soudu vyložit konkludentně uzavřenou smlouvu tak, že místem dodání byl sklad Č. 41, K. Jestliže ze skutkových zjištění vyplynulo, že žalovaná zboží do K. nedodala, nesplnila svůj závazek a žalobce po právu od smlouvy odstoupil. Dovolatel má za to, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází z nesprávného právního posouzení věci a navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a zákona o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě uvedené v § 240 odst. 1 o. s. ř., k tomu oprávněnou osobou (žalobcem) řádně zastoupenou advokátem (§ 241 odst. 1, 4 o. s. ř.), se zabýval nejdříve otázkou, zda je dovolání v dané věci přípustné.

Podle ustanovení § 236 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek uvedených v § 237 odst. 1 písm. b) a písm. c) o. s. ř.

Podle § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. O takový případ se v dané věci nejedná, přichází proto v úvahu pouze přípustnost dovolání, jejíž podmínky stanoví § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Ta je dána tehdy, pokud dovolání není přípustné podle písmena b) tohoto ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle § 237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Předpokladem je, že řešení právní otázky mělo pro rozhodnutí o věci určující význam, tedy že nešlo jen o takovou právní otázku, na níž rozsudek odvolacího soudu nebyl z hlediska právního posouzení věci založen. Zásadní právní význam má rozsudek odvolacího soudu současně pouze tehdy, jestliže v něm řešená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí v posuzované věci, ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu), přičemž se musí jednat o takovou právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud řešena nebo která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně. Závěr o tom, zda dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, dovolací soud činí předběžně; zvláštní rozhodnutí o tom nevydává. Dospěje-li ke kladnému závěru, jde o přípustné dovolání a dovolací soud bez dalšího přezkoumá napadený rozsudek a rozhodne o něm meritorně.

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání je podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné, neboť odvolací soud rozhodl o uplatněném nároku žalobce v rozporu s hmotným právem (§ 43a občanského zákoníku - dále jen obč. zák. ).

Ustanovení § 43a obč. zák., které upravuje vznik smlouvy, platí i pro uzavírání smluv mezi podnikateli, jak je tomu i v daném případě. Právní úprava občanského zákoníku v uvedeném ustanovení vychází z toho, že ve všech případech je smlouva uzavírána na základě určitého návrhu. Smlouva pak vzniká včasným přijetím tohoto určitého konkrétního návrhu. Pokud by přijetí návrhu obsahovalo dodatky, výhrady, či jiné změny, je odmítnutím návrhu a považuje se za nový návrh (srov. např. Obchodní zákoník, komentář, Štenglová, Plíva, Tomsa a kol., C.H.BECK, 11. vydání, 2006, str. 995 a násl.).

V daném případě byl učiněn písemný návrh smlouvy formou objednávky, která obsahovala i konkrétní místo plnění. Dovodil-li soud prvního stupně, s jehož závěrem, že došlo k uzavření kupní smlouvy konkludentně, tj. vystavením zálohové faktury, se i odvolací soud ztotožnil, muselo dojít k uzavření smlouvy v doslovném znění návrhu smlouvy. V případě, že by, jak uváděl odvolací soud, nedošlo k akceptaci návrhu uvedeného v objednávce bez výhrad, to je včetně místa plnění, nemohlo by dojít k uzavření kupní smlouvy konkludentně. Jestliže odvolací soud, vycházeje z tohoto nesprávného právního závěru o uzavření smlouvy bez sjednaného místa plnění a následném dovození závěru, že žalovaná žádnou smluvní povinnost neporušila, jestliže umožnila žalobci převzít vyrobené zboží v jejím sídle, posuzoval pak platnost odstoupení od smlouvy a důvodnost zamítnutí žaloby, není možno dospět k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné.

Nejvyšší soud proto podle § 243b odst. 2 o. s. ř. rozsudek odvolacího soudu bez jednání (§ 243a odst. 1 o. s. ř.) zrušil, a věc vrátil Krajskému soudu v Hradci Králové k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 o. s. ř.), v němž bude uvedený soud vázán právním názorem dovolacího soudu (§ 243d odst. 1, věta za středníkem o. s. ř.), přičemž rozhodne také o dosavadních nákladech řízení včetně řízení dovolacího (§ 243d odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně 23. dubna 2007

JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á

předsedkyně senátu