32 Odo 849/2005
Datum rozhodnutí: 22.05.2007
Dotčené předpisy:




32 Odo 849/2005

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně Z., a.s. Z., zastoupené Mgr. F. H., advokátem proti žalované P.-K., a.s., zastoupené JUDr. D. B., advokátem o zaplacení částky 110 200 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 5 Cm 78/2001, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. ledna 2005 č. j. 1 Cmo 44/2004-75, takto:

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 18. ledna 2005 č. j. 1 Cmo 44/2004-75 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 10. listopadu 2003 č. j. 5 Cm 78/2001-50 zamítl žalobu o zaplacení částky 110 200 Kč s 9,93% úrokem z prodlení od 1. 4. 2000 do zaplacení, zastavil řízení, pokud jde o příslušenství přesahující 9,93% úrok z prodlení od 1. 4. 2000 do zaplacení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že účastníci uzavřeli dne 13. 5. 1999 smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla dodávka a montáž zdravotnické technologie a interiérového vybavení podle odsouhlaseného projektu za sjednanou cenu ve výši 2 192 791,30 Kč. Součástí plnění měl být jeden horkovzdušný sterilizátor HS 400 A v ceně 96 295 Kč bez DPH, o němž bylo po zahájení prací zjištěno, že se již nevyrábí, a proto se účastníci dohodli, že bude nahrazen sterilizátorem typu HS 402 PA, čemuž odpovídá zápis ve stavebním deníku ze dne 2. 6. 1999. Následující den se účastníci taktéž zápisem ve stavebním deníku dohodli na dodávce dalšího sterilizátoru HS 402 PA v ceně 166 950 Kč. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že mezi stranami sporu byla uzavřena platná smlouva o dílo podle § 536 a násl. obchodního zákoníku (dále jen ObchZ ) a co se týče sterilizátorů, je nutno aplikovat § 549 odst. 2 ObchZ, podle kterého platí, že dohodnou-li se strany po uzavření smlouvy na změně díla a nesjednají-li její důsledky na výši ceny, je objednatel povinen zaplatit cenu zvýšenou nebo sníženou s přihlédnutím k rozdílu v rozsahu nutné činnosti a v účelných nákladech spojených se změněným prováděním díla. Žalobkyni jako objednateli tak vznikla povinnost zaplatit zvýšenou cenu nového typu obou sterilizátorů a pokud tak učinila a žalované vedle sjednané ceny díla ve výši 2 192 791,30 Kč uhradila ještě částku 280 000 Kč, splnila tak svoji povinnost stanovenou v uvedeném ustanovení a žalovaná žalobkyni ničeho nedluží.

K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 18. ledna 2005 č. j. 1 Cmo 44/2004-75 rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 110 200 Kč s 9,93% úrokem z prodlení od 1. 4. 2002 do zaplacení, zrušil výrok o náhradě nákladů řízení a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud dospěl k závěru, že první kus sterilizátoru HS 402 PA dodala žalovaná na základě smlouvy o dílo, s ohledem na to, že tento typ sterilizátoru splňoval podmínky projektu. V důsledku toho byla cena sterilizátoru zahrnuta v celkové ceně díla ve výši 2 192 791,30 Kč, kterou žalobkyně žalované zaplatila. Nad rámec smlouvy o dílo pak byla na základě dohod sjednaných zápisy ve stavebním deníku realizována dodávka dalšího kusu sterilizátoru HS 402 PA za dohodnutou cenu 166 950 Kč. Z toho vyplývá, že zaplacením částky dvakrát 140 000 Kč žalobkyní na fakturu žalované č. 12990235 vystavenou na částku 169 799,70 Kč (cena jednoho sterilizátoru HS 402 PA) došlo k přeplatku ceny díla v žalované částce, a proto je žaloba co do jistiny důvodná.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, neboť se domnívá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci [dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.] v otázce aplikace příslušných ustanovení smlouvy o dílo podle § 536 a násl. ObchZ, zejména pak § 549 odst. 2 a § 551 ObchZ. Žalovaná se domnívá, že řádně splnila svoji povinnost uvedenou v § 551 ObchZ a že ke změně obsahu smlouvy o dílo došlo, když bylo nezbytné dodat jiný sterilizátor než ten, který byl uveden v projektové dokumentaci, neboť nevyhovoval investorovi a tedy ani žalobkyni jako generálnímu dodavateli díla a navíc se již nevyráběl. Tento závěr dovozuje ze zápisu žalobkyně ve stavebním deníku ze dne 7. 6. 1999, kterým potvrdila, že k navýšení ceny horkovzdušného sterilizátoru nemá připomínek, avšak neobdržela dosud závazné stanovisko uživatele. Ten se však v dopise z 11. 8. 1999 vyjádřil, že odmítá demontáž zařízení a považuje závazky ze subdodávky za splněné. Podle názoru žalované tímto způsobem žalobkyně i investor odsouhlasili nezbytnou změnu smlouvy o dílo. Proto se žalovaná důvodně domnívala, že platba dvou částek ve výši 140 000 Kč žalobkyní je plněním na rozdíl mezi původní cenou a novou cenou díla, která byla promítnuta do návrhu dodatku ke smlouvě o dílo obsahující konečnou cenu díla ve výši 2 472 791,30 Kč, což je přesně o 280 000 Kč více, než činila původní cena. Žalovaná je přesvědčena, že jí vzniklo v souladu s § 549 odst. 2 ObchZ právo na úhradu zvýšené ceny za dílo a že jiný výklad by zakládal bezdůvodné obohacení na straně žalobkyně a současně by byl v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku. Žalovaná navrhla zrušení rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalobkyně ve vyjádření k dovolání poukázala na článek XIII odstavec 3 smlouvy o dílo, podle něhož bylo sjednáno, že obsah smlouvy lze měnit pouze uzavřením písemného dodatku ke smlouvě. K uzavření takového dodatku mezi účastníky smlouvy nedošlo, a proto platí smlouva o dílo, jak byla sjednána, včetně části týkající se předmětného přístroje, který byl v projektové dokumentaci označen jako prokládací, dvoudvéřový, horkovzdušný sterilizátor s uvedením dalších požadovaných parametrů. Pokud žalovaná takový přístroj žalobkyni dodala, plnila podle smlouvy a její tvrzení, že dodaný přístroj se v době uzavření smlouvy již nevyráběl, nemůže obstát. Aplikace § 549 odst. 2 ObchZ proto není správná, neboť ke změně díla nedošlo. Cena za dílo byla sjednána jako cena pevná a tu žalobkyně uhradila. Dodání druhého přístroje nebylo podle názoru žalobkyně předmětem smlouvy o dílo. Z uvedeného vyplývá, že žalovaná není oprávněna požadovat po žalobkyni jakoukoliv další platbu za toto dílo. Žalovaná navrhla zamítnutí dovolání.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas oprávněnou osobou a že je podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. přípustné, přezkoumal napadený rozsudek odvolacího soudu podle § 242 odst. 3 o. s. ř. a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.

Nejvyšší soud nejprve zkoumal, zda řízení netrpí vadami uvedenými v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř., či jinými vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Takové vady však dovolatelka netvrdila a ani ze spisu se nepodávají.

Nejvyšší soud posoudil rozsudek odvolacího soudu z hlediska uplatněných dovolacích důvodů, kterými je podle § 242 odst. 3 o. s. ř. vázán, a to i z hlediska jejich obsahového vymezení v dovolání. Žalobkyně uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., podle něhož lze namítat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu sice správně určenou nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle ustanovení § 549 odst. 2 ObchZ platí, že dohodnou-li se strany po uzavření smlouvy na změně díla a nesjednají-li její důsledky na výši ceny, je objednatel povinen zaplatit cenu zvýšenou nebo sníženou s přihlédnutím k rozdílu v rozsahu nutné činnosti a v účelných nákladech spojených se změněným prováděním díla.

Odvolací soud dospěl k závěru, že účastníci smlouvy o dílo se zápisem ve stavebním deníku ze dne 2. 6. 1990 (správně 1999) dohodli na změně dodávaného sterilizátoru, sterilizátor HS 402 PA však odpovídal požadavkům projektové dokumentace a proto byla jeho cena zahrnuta v ceně díla.

S tímto závěrem se dovolací soud neztotožňuje.

Nesprávnost právního závěru odvolacího soudu spočívá v tom, že sterilizátor HS 402 PA odpovídal sjednanému předmětu a tedy ceně díla, když podle skutkového zjištění odvolacího soudu byl součástí předmětu díla sterilizátor HS 400 A. Odvolací soud měl proto posoudit, zda zápisy ve stavebním deníku došlo ke změně smlouvy o dílo, či nikoliv. Pokud by dospěl k závěru, že ke změně smlouvy o dílo došlo, měla by žalovaná právo na zaplacení ceny dodaného stabilizátoru podle § 549 odst. 2 ObchZ s přihlédnutím k rozdílu v rozsahu nutné činnosti a v účelných nákladech spojených se změněným prováděním díla. V opačném případě by měla žalobkyně právo na vrácení žalované částky. Odvolací soud však věc z tohoto hlediska neposoudil, a proto není jeho rozhodnutí z hlediska uplatněného dovolacího důvodu správné.

Nejvyšší soud tudíž rozsudek odvolacího soudu podle § 243b odst. 2, věty za středníkem, o. s. ř. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí o věci.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně 22. května 2007

JUDr. Zdeněk D e s

předseda senátu