32 Odo 737/2005
Datum rozhodnutí: 27.06.2007
Dotčené předpisy:




32 Odo 737/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobkyně G. spol. s r.o., zastoupené JUDr. M. Č., advokátem, proti žalované I., spol. s r.o., zastoupené JUDr. J. V., advokátem, o zaplacení 403.813,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 19 Cm 73/98, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. února 2005, č.j. 2 Cmo 157/2004-124, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobkyně rozsudkem, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ze dne 16. prosince 2003, č.j. 19 Cm 73/98-101 (výrok I.), jímž Krajský soud v Brně zamítl žalobu na zaplacení částky 403.813,60 Kč s příslušenstvím ( zákonným úrokem z prodlení ) a rozhodl o povinnosti žalobkyně nahradit žalované náklady odvolacího řízení.

Odvolací soud po doplnění důkazního řízení dovodil, že v řízení bylo prokázáno, že účastníci dne 14. 3. 1996 platně uzavřeli smlouvu o dílo č. 960306, jejímž předmětem bylo vytvoření spádových vrstev ploché střechy z pěnobetonu na stavbě T. P. s tím, že cenu díla se objednatel (žalovaná) zavázal zaplatit zhotoviteli (žalobkyni) po řádném provedení a převzetí díla. V čl. IV smlouvy se účastníci dohodli, že o průběhu a výsledku přejímacího řízení sepíší zápis, v němž má být uveden den převzetí díla.

Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že podmínka sepsání zápisu o předání a převzetí splněna nebyla. Soud nesouhlasil se žalobkyní, že předání díla prokazuje potvrzení ze dne 9. 8. 1996, kde se pouze uvádí, že žalobkyně dílo k datu 12. 7. 1996 ukončila.

Pokud soud prvního stupně podřadil smluvní ujednání o zápisu o předání a převzetí díla pod ustanovení § 554 odst. 1 věta první a odst. 6 obchodního zákoníku (dále též jen obch. zák. ), s touto právní kvalifikací odvolací soud nesouhlasil. Smlouva o dílo na cit. ustanovení neodkazuje, naopak z článků IV, V. bod 1 a čl. IX. bod 2 smlouvy vyplývá, že zápis o předání byl sjednán jako způsob předání díla a nelze jej proto subsumovat pod ustanovení § 554 odst. 6 obch. zák.

Vzhledem k tomu, že vznik pohledávky žalobkyně, spočívající v doplatku ceny díla, nebyl prokázán, nezabýval se již odvolací soud její výší ani kompenzační námitkou žalované, neboť nezbytným předpokladem zániku pohledávky započtením je existence pohledávky, vůči níž započtení směřuje.

V průběhu odvolacího řízení žalobkyně navrhla nově důkaz znaleckým posudkem, zprávou hydrometeorologického ústavu, předávacím protokolem sepsaným společností T., fakturou vystavenou žalovanou vůči T. a účetnictvím žalované, a to i přesto, že byla soudem prvního stupně řádně poučena podle § 119a občanského soudního řádu (dále též o. s. ř. ). Nejde přitom o žádný z důkazů ve smyslu § 205a odst. 1 o. s. ř. a proto je odvolací soud nemohl provést.

Z uvedených důvodu odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně dovolání s odkazem na ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a s tím, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ve smyslu § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.

Nesprávné posouzení spatřuje dovolatelka v závěru, že žalobkyně neprokázala ukončení a předání díla žalované a tudíž jí nevznikl nárok na zaplacení ceny díla. Dovolatelka je toho názoru, že bylo v řízení jednoznačně prokázáno, že dílo bylo dokončeno a předáno bez vad.

Dovolatelka dovozuje, že nárok na zaplacení sjednané ceny podle čl. II. Smlouvy o dílo z 14. 2. 1996 ve smyslu § 548 odst. 1 obch. zák. vznikl žalobkyni dnem provedení díla, za který účastníci shodně označili den 12. 7. 1996. Žalobkyně a žalovaná tuto skutečnost výslovně potvrdili v prohlášení ze dne 9. 8. 1996 a žalovaná se od tohoto data chovala, jako by dílo převzala a přešlo do jejího vlastnictví. Skutečnost, že dílo žalovaná převzala lze vyvozovat mimo jiné z přípisu žalované ze dne 4. 9. 1996, v němž jednatelka jako statutární zástupce žalované výslovně uvádí, že žalobkyně předala předmět díla až dne 12. 7. 1996.

Dovolatelka má za to, že smlouva ani právní předpis neukládá stranám konkrétní formu a obsah zápisu o předání a převzetí. Žalovaná před zahájením sporu žádné vady díla neoznámila a neuplatnila. Přípis žalované ze dne 4. 9. 1996 ve spojení s prohlášením ze dne 9. 8. 1996 lze považovat za písemné potvrzení předání a převzetí díla ve smyslu čl. IX. smlouvy o dílo. To žalovaná následně potvrdila svým jednáním, když pokračovala v dokončovacích stavebních pracích. Dovolatelka zdůrazňuje, že žalovaná jí nikdy neoznámila, že dílo nepřevzala a že by mělo vady, naopak z obsahu později učiněných úkonů, zejména pokusu o započtení své vlastní pohledávky, lze vyvozovat, že žalovaná dílo považuje za převzaté, ale ve snaze vyhnout se zaplacení ceny, resp. její zaplacení oddálit, uplatňuje vlastní pohledávku za žalobkyní.

Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů odvolacího i prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.), po zjištění, že dovolání splňuje zákonem stanovené podmínky a náležitosti (§ 240 odst. 1, § 241 odst. 1, § 241a odst. 1 o. s. ř.), se nejprve zabýval přípustností dovolání, poněvadž dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.).

V daném případě potvrdil odvolací soud (v rozsahu dotčeném dovoláním) rozsudek soudu prvního stupně, přičemž jde o první rozhodnutí ve věci, takže dovolání může být přípustné ve smyslu § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. jen tehdy, dojde-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Předpokladem přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je, že řešená právní otázka měla pro rozhodnutí o věci určující význam. Musí jít o řešení otázek právních, nikoliv otázek jiných, zejména zjištění skutkového stavu věci.

Dovolatelka žádnou právní otázku zásadního významu, která by měla obecný judikatorní přesah, nevymezila a vytýká nesprávné právní posouzení (pouze tento dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. lze v případě přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. použít) napadenému rozhodnutí odvolacího soudu v otázce, zda lze zápis o předání a převzetí díla nahradit písemným potvrzením objednatele či dodatečným shodným prohlášením stran, popř. dalšími skutečnostmi (následným chováním objednatele apod.).

Podle § 554 odst. 1 obch. zák. zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli v dohodnutém místě, jinak v místě stanoveném zákonem.

Ve smlouvě o dílo č. 960306 z 14. 3. 1996 se strany dohodly v čl. IX. v návaznosti na čl. IV., že po zhotovení díla vyzve zhotovitel objednatele 1 den předem k jeho převzetí v místě plnění, o průběhu a výsledku přebíracího řízení sepíší smluvní strany zápis, v jehož závěru objednatel výslovně uvede, zda dílo přejímá nebo ne, a pokud ne, z jakých důvodů.

Nejvyšší soud již v řadě svých rozhodnutích (např. v odůvodnění usnesení ze dne 14. února 2007, sp. zn. 32 Odo 251/2005) vyslovil právní závěr, že dílo na základě smlouvy o dílo podle § 536 a násl. obch. zák. musí být objednateli předáno a tudíž splnění závazku provést smluvené dílo jako předpoklad pro zaplacení ceny díla (doplatku ceny díla podle konečné faktury) je podmíněno nejen dokončením díla, nýbrž též jeho předáním a převzetím, jak to vyplývá z ustanovení § 554 odst. 1 obch. zák., přičemž v daném případě bylo jednoznačně smluveno sepsání zápisu o převzetí s předepsaným výslovným prohlášením objednatele o převzetí či nepřevzetí. Dovolatelkou uváděné okolnosti a argumenty nemohou nikterak ovlivnit či změnit dosavadní standardní judikaturu, ani ustálený výklad, představující právní řešení předmětné otázky, které tak není v rozporu s hmotným právem.

Přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není v předmětném případě dána a dovolací soud dovolání jako nepřípustné podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř .odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř, když dovolání bylo odmítnuto, přičemž žalované podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady v řízení o dovolání nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně 27. června 2007

JUDr. František Faldyna, CSc.

předseda senátu