32 Odo 588/2005
Datum rozhodnutí: 24.04.2007
Dotčené předpisy:




32 Odo 588/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobce P. s. Ú. n. L. a. s., zastoupeného JUDr. P. M., advokátem, proti žalovanému D. B. s. r. o., zastoupenému JUDr. P. F., advokátem se sídlem, o zaplacení 57.159,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 27 Cm 389/96, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. prosince 2004, čj. 4 Cmo 185/2003-47, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaného rozsudkem, označeným v záhlaví, potvrdil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. září 2003, čj. 27 Cm 389/96-32, jímž tento soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 57.159,40 Kč s 15 % p. a. úrokem jdoucím od 21. 1. 1994 do zaplacení (výrok I.), v části, jíž se žalobce domáhal zaplacení dalších 3 % p. a. úroku z částky 57.159,40 Kč od 21. 1. 1994 do zaplacení, žalobu zamítl (výrok II.) a žalovaného zavázal zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 10.637,- Kč (výrok III.) Současně odvolací soud rozhodl, že se žalobci nepřiznává náhrada nákladů odvolacího řízení.

Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, které považoval za dostatečná a dovodil stejně jako soud prvního stupně že žalovaný neunesl důkazní břemeno k prokázání své protipohledávky, kterou uplatnil k započtení. Pouze žalovaným tvrzená faktura pohledávku prokázat nemůže. Ani důkaz organizačním řádem právního předchůdce žalobce o tom, že dotyčná organizační služba byla organizační složkou právní předchůdce žalobce, není s to prokázat pohledávku žalovaného.

Odvolací soud tak dospěl k závěru, že vzhledem k neexistenci započítávané pohledávky nemohlo dojít k zániku pohledávky žalobce vůči žalovanému (§ 407 odst. 3 obch. zák.)

Proti tomuto rozsudku podal žalovaný dovolání s tím, že napadený rozsudek má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, který spatřuje v neprokázání hmotného splnění ze strany žalobce, když žalobce v řízení nepředložil jediný důkaz o uskutečnění plnění ve prospěch žalovaného, za něž žalobce požaduje zaplacení ceny. Tvrzeným plněním měly být údajně práce spojené s opravou a demontáží j. M. 1030 ve dnech 20. 22. 12. 1993, jakož i s dopravou materiálu. Neodpovídá skutečnosti, že by žalovaný nepopíral poskytnutí plnění ze strany žalobce, při jednání u soudu prvního stupně namítl, že je žalováno bez právního důvodu. Pokud žalobce v jiném souvisejícím sporu tvrdil, že žalovanému jeřáb pronajal, pak při existenci nájmu podle § 663 an. obč. zák. nemá nájemce povinnost hradit náklady opravy, ale toliko povinnost pronajatou věc udržovat.

Pokud jde o zápočet protipohledávky žalovaného, soudy neprovedly žalovaným navržený důkaz organizačním řádem z roku 1991, že žalobcovou organizační jednotkou či její součástí bylo S. o. u. v M., které užívalo v roce 1991 nebytové prostory částečného právního předchůdce žalovaného, jež žalovaný nabyl jako částečný právní nástupce státního podniku P. s. M. Jednostranný zápočet žalovaného nelze považovat za uznání závazku. Tento zápočet by ani při uznání jeho platnosti neměl náležitosti uznání dluhu.

Dovolatel uzavírá, že oba soudy hodnotily provedené důkazy v rozporu s hmotným právem, když neprokázanou žalobcovu pohledávku hodnotily jako prokázanou. Napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Navíc soud neprovedl žalovaným navržený důkaz.

Na základě uvedeného dovolatel navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu v plném rozsahu zrušil.

Nejvyšší soud jako soud dovolací dovodil, že dovolání v této věci není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Jde-li o rozsudek, jímž odvolací soud potvrdil v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, (jak je tomu i v posuzovaném případě), přichází v úvahu jen přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o. s. ř.).

V tomto případě lze použít jen dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

K argumentaci dovolatele je nutno především zdůraznit, že hodnocení v řízení provedených důkazů nemůže být v rozporu s hmotným právem, neboť nepředstavuje právní posouzení a hodnocení důkazů nelze proto podřadit dovolacímu důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.

Z uvedeného vyplývá, že na řešení žádné právní otázky zásadního významu není napadené rozhodnutí založeno a ani z pohledu dovolatelem uplatněných námitek dovolací soud neshledal, že by odvolací soud věc posoudil v rozporu s hmotným právem.

Odvolání tudíž není podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné.

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání usnesením pro nepřípustnost odmítl (§ 243b odst. 5 věta první a § 218 písm. c) o. s. ř.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věta první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když žalovaný, jehož dovolání byl odmítnuto, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalobci podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. dubna 2007

JUDr. František Faldyna,CSc.

předseda senátu