32 Odo 524/2005
Datum rozhodnutí: 24.11.2005
Dotčené předpisy: § 241 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb., § 104 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.




32 Odo 524/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně E., s.r.o., proti žalovanému D. K., o zaplacení částky 30 120,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 9 C 263/94, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. února 2002, č.j. 39 Co 4/02-51, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze shora označeným usnesením odmítl pro opožděnost odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. září 1996, č.j. 9 C 263/94-24, jímž bylo zastaveno řízení v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 30 120,- Kč od 27. července 1994 do zaplacení a bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Odvolací soud dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním, v němž odvolacímu soudu vytkl nesprávné právní posouzení věci. Tvrdí, že odvolání podal včas, neboť tak učinil v zákonné lhůtě běžící teprve poté, kdy mu byl rozsudek řádně doručen. Odvolací soud proto pochybil, pokud počítal tuto lhůtu od doručení předmětného rozhodnutí soudem určenému opatrovníkovi, pro jehož ustanovení zákonem stanovené podmínky nebyly splněny. Dovolatel snesl argumenty na podporu jím uplatněného dovolacího důvodu a navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 dále též jen o. s. ř. ). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud věc ve shodě s bodem 15., hlavy I., části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb. rovněž projednal podle dosavadního znění občanského soudního řádu, jak sám výslovně zmínil v důvodech usnesení.

Podle ustanovení § 241 odst. 1, části první věty před středníkem, o. s. ř. (ve znění účinném do 18. března 2004) musí být dovolatel, který nemá právnické vzdělání, zastoupen advokátem nebo notářem. Ve smyslu § 25 odst. 1 o. s. ř. je advokátem ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou.

Z obsahu spisu dovolací soud zjistil, že dovolání žalovaného ze dne 30. dubna 2002, které bylo téhož dne předáno k poštovní přepravě, je na základě jím vystavené plné moci (č.l. 63 spisu) sepsáno a podepsáno komerčním právníkem JUDr. D. K., (označujícím se v další navazující korespondenci založené ve spisu jako advokát), který však podle zjištění dovolacího soudu není zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou.

Dovolací soud proto dovolatele (s uvědoměním i jeho zástupce JUDr. K.) usnesením ze dne 7. července 2005, č.j. 32 0do 524/2005-95, doručeným dne 22. srpna 2005 (srov. doručenky na č.l. 95 verte spisu) vyzval, aby si ve lhůtě osmi dnů od doručení usnesení zvolil pro dovolací řízení advokáta, který bude v uvedené evidenci zapsán a který sepíše a podepíše řádné dovolání, případně prohlásí, že se s jeho dovoláním ztotožňuje. Současně dovolatele upozornil, že pokud výzvě soudu k odstranění nedostatku povinného zastoupení ve stanovené lhůtě nevyhoví, bude dovolací řízení zastaveno.

Dle ustanovení § 241 odst. 1 o. s. ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám, nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Ve smyslu § 25 odst. 1 o. s. ř. je advokátem ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou.

Z dovolání takové zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění této podmínky poučen.

Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze vydat - s výjimkou usnesení, jímž se dovolací řízení pro tento nedostatek zastavuje - rozhodnutí, kterým se řízení končí, a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu do dnešního dne nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 104 odst. 2 a § 243c o. s. ř. zastavil.

Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, účastníkům však ve stádiu dovolacího řízení náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2 věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 4 o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z nich právo.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 24. listopadu 2005

JUDr. Miroslav Gallus,v.r.

předseda senátu