32 Odo 1432/2005
Datum rozhodnutí: 20.12.2005
Dotčené předpisy: § 104 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.




32 Odo 1432/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce Z. M. S., d. h. a u. v., proti žalovanému PhDr. J. Z., podnikateli, o zaplacení 6 531,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 11 C 712/95, o dovolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 21. července 2000, č.j. 11 C 712/95-26, takto:

I. Řízení o dovolání proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 21. července 2000, č.j. 11 C 712/95-26, se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Chomutově rozsudkem ze dne 21. července 2000, č.j. 11 C 712/95-26, žalovanému uložil zaplatit žalobci částku 6 531,- Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření kupní smlouvy, podle níž žalobce dodal dohodnuté zboží žalovanému, zatímco žalovaný svůj závazek zaplatit kupní cenu dodaného zboží nesplnil. Proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

Řízení o odvolání žalovaného proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně Okresní soud v Chomutově usnesením ze dne 5. června 2002, č.j. 11 C 712/95-47, zastavil pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání a nepřiznal náhradu nákladů odvolacího řízení žádnému z účastníků.

Shora označený rozsudek soudu prvního stupně napadl žalovaný podáním ze dne 29. prosince 2002 označeným jako dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně proti vykonavatelnému rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 21.7.2000, č.j. 11 C 712/95-26 a usnesení E 3807/2001-7 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem 47 Co 432/2002-14 , které bylo předáno dne 30. prosince 2002 do podatelny Okresního soudu v Chomutově. S poukazem na námitky uplatněné v odvolání soudu vytkl, že v dané věci rozhodl na základě chybně zjištěného skutkového stavu a že věc nesprávně posoudil. Dále argumentoval tím, že mu nebyl předmětný rozsudek řádně doručen, neboť se v době jeho doručování v místě doručování nezdržoval. Navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení soudů obou stupňů, jakož i návrh na nařízení výkonu rozhodnutí.

O dovolání žalovaného v části směřující proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. září 2002, č.j. 47 Co 432/2002-14, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne 18. července 2002, č.j. E 3807/2001-7, o nařízení výkonu rozhodnutí, Nejvyšší soud rozhodl usnesením ze dne 7. července 2005, č.j. 20 Cdo 815/2005-68.

Předmětem tohoto řízení je tak dovolání žalovaného v části směřující proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 21. července 2000, č.j. 11 C 712/95-26.

Za situace, kdy dovoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně byl vydán po řízení provedeném podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2000 (dále též jen o. s. ř. ), dovolací soud projednal a rozhodl podle téhož předpisu i dovolání žalovaného. Dovolací soud vyšel analogicky z bodu 17., hlavy I., části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle něhož se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001).

Dovolatel svým podáním napadl rozsudek soudu prvního stupně. Dovolání je ve smyslu ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Z uvedeného vyplývá, že dovoláním rozhodnutí soudu prvního stupně úspěšně napadnout nelze. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle ustanovení § 201 o. s. ř. odvolání, pokud to zákon nevylučuje; občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (shodně srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 10/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, žalobci však prokazatelné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měl právo, podle obsahu spisu nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2, věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 4 o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 20. prosince 2005



JUDr. Miroslav Gallus, v.r.

předseda senátu