32 Odo 1158/2004
Datum rozhodnutí: 30.10.2006
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb., § 218 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.




NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

32 Odo 1158/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně E. G., a.s., proti žalované S. P., a.s., za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované C. I, L.., o 161 159 471,04 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 Cm 55/97, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. března 2004, č. j. 5 Cmo 134/2004-135, takto:

Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Právní předchůdkyně žalobkyně se žalobou podanou Krajskému obchodnímu soudu v Praze dne 7. 2. 1997 domáhala, aby žalovaná zaplatila žalobkyni 161 159 471,04 Kč s příslušenstvím k úhradě úvěru na základě smlouvy ze dne 1. 3. 1993.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 19. 12. 2003, č. j. 9 Cm 55/95-129, ve znění opravného usnesení ze dne 23. června 2004, č. j. 9 Cm 55/97-145, připustil, aby na straně dosavadní žalobkyně České konsolidační agentury, vstoupila E. G., a. s.

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 23. března 2004, č. j. 5 Cmo 134/2004-135, usnesení soudu prvého stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud přisvědčil soudu prvého stupně, že přechod práv a povinností k pohledávce, jež je předmětem sporu, byl řádně doložen smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 5. 11. 2002 ČKA 04-383-1515022. Dospěl k závěru, že v daném případě byly naplněny zákonné předpoklady pro postup podle ustanovení § 107a občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), a proto odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná S., a. s., včasné dovolání, jehož přípustnost odvozuje z ustanovení § 239 odst. 2 písm. b) o. s. ř., přičemž namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [dovolací důvod podle ustanovení § 241 a odst. 2 písm. a) o. s. ř.]. Dovolatelka namítá, že v citovaném usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví společnosti E. G., a. s., na místo České konsolidační agentury, byla uvedena nesprávná spisová značka 9 Cm 55/95. Vrchní soud v Praze pak svým usnesením toto usnesení soudu prvního stupně s nesprávně uvedenou spisovou značkou potvrdil. Z tohoto důvodu dovolatelka navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu i usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Na základě přípisu ze dne 1. února 2005, který došel Nejvyššímu soudu České republiky dne 7. 2. 2005, doručený účastníkům řízení dne 2. 10. 2006 žalobkyni a 27. 9. 2006 žalované, vstoupila v průběhu dovolacího řízení společnost C. 1, L., do řízení jako vedlejší účastník na straně žalované (§ 93 o. s. ř.).

Nejvyšší soud České republiky dále usnesením ze dne 14. září 2006, č. j. 32 Odo 1158/2004-166, rozhodl, že v řízení bude na straně žalované pokračováno se S. P., a. s., ve smyslu § 107 odst. 1 a 3 ve spojení s § 243c odst. 1 o. s. ř.

Dovolání je v dané věci přípustné podle § 239 odst. 2 písm. b) o. s. ř., neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka ( § 107a o. s. ř.); není však důvodné.

Dovolací soud nejprve zkoumal, zda řízení netrpí vadami uvedenými v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř. (tzv. zmatečností), jakož i jinými vadami řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny. Tyto vady, k nimž dovolací soud přihlíží v případě přípustného dovolání z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 druhá věta o. s. ř.), však dovoláním namítány nejsou a dovolací soud je z obsahu spisu neshledal.

Nejvyšší soud proto rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumal v napadeném rozsahu (srov. § 242 odst. 1 o. s. ř.), jsa vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatelka obsahově vymezila (§ 242 odst. 3 větu první o. s. ř.). Dovolací soud se proto zabýval otázkou, zda řízení bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Dovolatelka namítá, že v rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví na straně žalobkyně, byla uvedena nesprávná spisová značka 9 Cm 55/95. Tuto nesprávnou spisovou značku uvedl v záhlaví i Vrchní soud v Praze v usnesení, kterým potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 23. června 2004, č. j. 9 Cm 55/97-145, opravil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. prosince 2003, č. j. 9 Cm 55/95-129, tak, že správně zní 9 Cm 55/97-129 (§ 167 odst. 2 o. s. ř. a § 164 o. s. ř.). Uvedená námitka dovolatelky byla tímto rozhodnutím odstraněna. Vzhledem k tomu, že dovolatelka jiné vady nenamítá, nelze dovodit, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Jelikož se dovolatelce prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání jako nedůvodné zamítl (§ 243b odst. 2 část věty před středníkem o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. října 2006

JUDr. Kateřina Hornochová, v.r.

předsedkyně senátu