32 Odo 1022/2006
Datum rozhodnutí: 28.08.2006
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb., § 218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.





NEJVYŠŠÍ SOUD


ČESKÉ REPUBLIKY


32 Odo 1022/2006


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobce J. K., proti žalovanému J. E., o zaplacení částky 42 425,70 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 15 C 283/2004, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. prosince 2005 č. j. 15 Co 793/2005-63, takto:


I. Dovolání se odmítá.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.





O d ů v o d n ě n í :


Okresní soud ve Frýdku-Místku usnesením ze dne 12. října 2005 č. j. 15 C 283/2004-53 odmítl odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 23. srpna 2005 č.j. 15 C 283/2004-46 jako opožděné a rozhodl o náhradě nákladů řízení.


Odvolání žalobce proti tomuto usnesení Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 22. prosince 2005 č. j. 15 Co 793/2005-63 odmítl a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.


Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž označil napadené usnesení odvolacího soudu jako naprosto zmatečné. Vyslovil svůj nesouhlas s formou upozornění pošty na právní fikci doručení rozhodnutí soudu prvního stupně třetího dne od doručení tohoto usnesení. Podle dovolatele nebyl také správně poučen v usnesení soudu prvního stupně o opravném prostředku, neboť zde bylo uvedeno, že se lze odvolat do 15 dnů ode dne doručení, nikoliv ode dne pokládaného za den doručení . Dovolatel navrhl zrušení napadeného usnesení a zahájení nového soudního líčení u Městského soudu Praha, jak uvedeno v jeho odvolání podaném dne 15. 11. 2005 ; současně navrhl, aby byly všechny jeho žaloby projednávány pouze v jednom společném líčení.


Dovolání v dané věci není přípustné.


Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.).


Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu je zakotvena v ustanoveních § 237 až 239 o. s. ř.


Proti usnesení odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek stanovených v § 237 o. s. ř., pokud bylo odvolacím soudem rozhodováno ve věci samé. O takový případ se v této věci nejedná.


Dovolání proti usnesení odvolacího soudu je dále přípustné podle § 238 o. s. ř., musí se však jednat o usnesení odvolacího soudu, kterým odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení nebo o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí po povolení obnovy řízení. V dalších taxativně vymezených věcech (např. ve věci konkurzu a vyrovnání, ve věci výkonu rozhodnutí, apod.) je dovolání přípustné podle § 238a o. s. ř. Z žádného tohoto ustanovení však nevyplývá přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Za této situace je nepochybné, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.


Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.


O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalovanému žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně 28. srpna 2006





JUDr. Zdeněk Des, v. r.


předseda senátu