32 Od 55/2003
Datum rozhodnutí: 29.10.2003
Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.




32 Od 55/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně Č. t., proti žalovaným 1) F. P., a 2) L. M., o zaplacení 60.450,- Kč s přísl., vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 12 C 158/2003, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto:

Věc vedená u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 12 C 158/2003 se Obvodnímu soudu pro Prahu 4 nepřikazuje.

O d ů v o d n ě n í :

U Okresního soudu v Uherském Hradišti bylo dne 27. 6. 2002 zahájeno řízení ve výše uvedené věci o zaplacení 60.450,- Kč s příslušenstvím současně s návrhem na vydání platebního rozkazu.

Dne 5. 8. 2003 předložil Okresní soud v Uherském Hradišti spis Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o přikázání věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen o. s. ř. ) Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Místní příslušnost byla založena místem podnikání žalovaného 1), který však již tři roky nepodniká a bydlí na adrese P. L. 467/11, P. 4 H. a stejně tak žalovaná 2) má místo podnikání v P. 4.

Žalovaní se k návrhu ve stanovené lhůtě nevyjádřili.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresního soudu v Uherském Hradišti) a Obvodnímu soudu pro Prahu 4, jemuž má být věc přikázána (ust. § 12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

V projednávaném případě ze spisu vyplývá, že oba žalovaní se v místech, kde mají hlášen trvalý pobyt, nezdržují. Vzhledem k tomuto faktu nelze předpokládat rychlejší a

Nejvyšší soud České republiky proto návrhu nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Obvodnímu soudu pro Prahu 4 nepřikázal.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. října 2003

JUDr. František Faldyna, CSc., v. r.

předseda senátu