32 Od 52/2003
Datum rozhodnutí: 28.08.2003
Dotčené předpisy:




NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

32 Od 52/2003-41

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně S. p., a.s., zastoupené Mgr. P. Š., advokátem, proti žalovanému K. Š., o zaplacení 15.893,40 Kč, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 9 C 145/2003, o návrhu žalobkyně na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto:

Věc vedená u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 9 C 145/2003 se Okresnímu soudu v Jeseníku nepřikazuje.

O d ů v o d n ě n í :

U Okresního soudu v Jeseníku bylo na návrh žalobkyně dne 25. 10. 2001 zahájeno řízení o zaplacení částky 15.893,40 Kč. Usnesením ze dne 20. 3. 2003 č. j. 3 C 18/2002 25 vyslovil Okresní soud v Jeseníku svou místní nepříslušnost a postoupil věc místně příslušnému Okresnímu soudu v Sokolově, neboť zjistil, že žalovaný měl v době zahájení řízení bydliště v K., kde bydlí už od roku 1997.

Okresní soud v Sokolově usnesením ze dne 28. 5. 2003 č. j. 9 C 45/2003 27 připustil, aby do řízení přistoupila jako druhá žalovaná M. Š. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno pí. M. Š. dne 24. 5. 2003 odvolání.

Žalobkyně podáním ze dne 9. 6. 2003 navrhla přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Jeseníku.

Žalovaný a pí. M. Š. s návrhem na přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Jeseníku souhlasí.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu v Sokolově) a Okresnímu soudu v Jeseníku, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh žalobkyně na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

V daném případě ani jedna z okolností, vyplývajících ze spisu (žalobkyně ve svém podání ani žádnou neuvádí) odůvodnit průlom do výše citované ústavní zásady způsobilá není. Nebyly shledány ani důvody z hlediska procesního (urychlení řízení) ani důvody vážící se k účastníkům řízení, které by zakládaly přikázání věci soudu jinému. Za tohoto stavu a při respektování výše uvedeného ústavního principu dospěl Nejvyšší soud, přihlížeje též k možnostem, jež skýtá ustanovení § 39 o. s. ř., upravující institut tzv. dožádání, k závěru uvedenému ve výroku tohoto usnesení.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 28. srpna 2003

JUDr. František Faldyna, CSc., v.r.

předseda senátu