32 Nd 50/2007
Datum rozhodnutí: 28.03.2007
Dotčené předpisy:





32 Nd 50/2007


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobce I. Š., proti žalovaným 1) JUDr. O. P., 2) JUDr. J. D. a 3) JUDr. V. B., soudcům Krajského soudu v Ostravě, Havlíčkovo nábř. 34, o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 24 C 41/99, u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. Nco 7/2007, o vyloučení soudců Vrchního soudu v Olomouci a o přikázání věci jinému soudu, takto:


I. Soudci Vrchního soudu v Olomouci JUDr. J. Z., JUDr. J. H., JUDr. L. S., JUDr. R. G., JUDr. Z. Š., JUDr. I. Š., JUDr. L. B., JUDr. M. C. a JUDr. H. K. jsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. Nco 7/2007.


II. Věc vedená u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. Nco 7/2007 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Vrchnímu soudu v Praze.


O d ů v o d n ě n í :


U Vrchního soudu v Olomouci jako soudu nadřízeného probíhá řízení ve věci, označené v záhlaví tohoto rozhodnutí, v níž jsou účastníky na straně žalované soudci Krajského soudu v Ostravě (popř. nyní Vrchního soudu v Olomouci) JUDr. O. P., JUDr. J. D. a JUDr. V. B.


Soudci senátu 1 Co Vrchního soudu v Olomouci, kteří mají podle rozvrhu práce v předmětné věci jednat a rozhodovat, JUDr. J. Z., JUDR. L. S. a JUDr. J. H., se vyjádřili v podáních ze dne 25. 1. 2007, že mají důvod pochybovat ve smyslu § 14 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též o. s. ř. ) o své nepodjatosti, resp. že se cítí podjatí s ohledem na svůj kolegiální poměr k účastníku řízení JUDr. V. B.


Obdobně soudci podle rozvrhu práce zastupujících senátů JUDr. R. G., JUDr. Z. Š., JUDr. I. Š., JUDr. M. C., JUDr. L. B. a JUDr.H. K. ve svých písemných vyjádřeních sdělili, že mají důvod pochybovat o své nepodjatosti, resp. že se cítí podjatými v této věci pro svůj přátelský vztah s JUDr. V. B.


Nejvyšší soud věc posoudil podle ustanovení § 14 odst. 1, § 15 odst. 2, § 16 odst. 1 a § 12 odst. 1 o. s. ř.


Podle ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 15 odst. 1 o. s. ř. jakmile se soudce nebo přísedící dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně předsedovi soudu a podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.


Tímto soudem je v daném případě Nejvyšší soud.


Vycházeje především z vyjádření všech výše uvedených soudců Vrchního soudu v Olomouci, dovodil Nejvyšší soud, že jsou dány podmínky pro vyloučení těchto soudců z projednávání a rozhodování předmětné věci, a to se zřetelem na jejich poměr k účastníku řízení JUDr. B. a že je tak naplněn důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.


Současně s ohledem na ustanovení § 15 odst. 2 věta první o. s. ř. dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v daném případě ve smyslu § 12 odst. 1 o. s. ř. nemůže o věci jednat příslušný Vrchní soud v Olomouci, protože jeho soudci jsou vyloučeni a věc tudíž musí být přikázána jinému soudu téhož stupně, jímž je Vrchní soud v Praze.


Nejvyšší soud proto rozhodl, jak je uvedeno shora ve výrocích I. a II. tohoto usnesení.


Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 28. března 2007





JUDr. František Faldyna, CSc.


předseda senátu