32 Nd 428/2016
Datum rozhodnutí: 28.03.2017
Dotčené předpisy: § 11 odst. 3 o. s. ř.



32 Nd 428/2016


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Marka Doležala ve věci oprávněné České republiky Krajského soudu v Hradci Králové , se sídlem v Hradci Králové, Československé armády 218/57, PSČ 500 03, identifikační číslo osoby 00215716, proti povinnému A. B. , o žádosti o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 206 EXE 9285/2016, o návrhu na určení místní příslušnosti, takto:

Věc vedenou u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 206 EXE 9285/2016 podle § 11 odst. 3 občanského soudního řádu projedná a rozhodne Okresní soud Praha-západ.

O d ů v o d n ě n í :

Soudní exekutor Mgr. Jaroslav Homola, se sídlem v Brně, Hlinky 41, PSČ 603 00, podal dne 19. 10. 2016 u Okresního soudu Praha-západ žádost o pověření a nařízení exekuce podle pravomocných a vykonatelných usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 10. 2015, č. j. 9 T 2/2014-1034, a ze dne 9. 7. 2014, č. j. 9 T 2/2014-994. Soudní exekutor tak učinil na základě exekučního návrhu oprávněné, aby jej soud pověřil vedením exekuce na majetek povinného podle označeného rozhodnutí.
Okresní soud Praha-západ usnesením ze dne 9. 11. 2016, č. j. 206 EXE 9285/2016-16, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že po uplynutí odvolací lhůty oprávněné bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Okresní soud dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, neboť z výpisu z centrální evidence obyvatel a od cizinecké policie České republiky bylo zjištěno, že povinný nemá žádný druh pobytu na území České republiky, přičemž soudu není znám ani žádný majetek povinného umístěný v obvodu tohoto soudu.
Podle § 35 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), se exekuční řízení zahajuje na návrh (odstavec 1). Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi (odstavec 2). Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle § 43a (odstavec 3).
Podle § 45 exekučního řádu věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud (odstavec 1). Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2).
Podle § 52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle § 252 odst. 2, část věty před středníkem o. s. ř., nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu povinný má majetek.
Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud vyložil v usnesení velkého senátu svého občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž je oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Protože povinný nemá bydliště v České republice ani se v ní nezdržuje, byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí v této věci soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Skutečnost, zda povinný má na území České republiky majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného exekutora v rámci provádění exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V posuzovaném případě jsou tedy splněny předpoklady pro to, aby Nejvyšší soud vydal rozhodnutí podle § 11 odst. 3 o. s. ř.
Nejvyšší soud s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení určil jako místně příslušný ten soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tj. Okresní soud Praha-západ.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 3. 2017
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu