32 Nd 409/2015
Datum rozhodnutí: 20.01.2016
Dotčené předpisy: § 11 odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb.



32 Nd 409/2015

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Hany Gajdziokové v exekuční věci oprávněné JUDr. M. H. , se sídlem v Praze 1, Na Florenci 1055/35, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 25800981, zastoupené JUDr. Veronikou Ordnungovou, advokátkou, se sídlem v Praze 6, U Ladronky 1145/42, PSČ 169 00, proti povinnému P. Z. , o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu Praha západ pod sp. zn. 206 EXE 6388/2015, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Věc vedenou u Okresního soudu Praha západ pod sp. zn. 206 EXE 6388/2015 projedná a rozhodne Okresní soud Praha západ.

Odůvodnění:

Návrhem datovaným dnem 10. května 2015, podaným u soudního exekutora JUDr. Jana Fendrycha, Exekutorský úřad Praha 2, se oprávněná domáhá pověření exekutora k provedení exekuce vůči povinnému pro pohledávku ve výši 3 207 Kč přiznanou jí usnesením Okresního soudu Praha západ ze dne 16. září 2014, č. j. 20 D 673/2013-147.
Usnesením ze dne 4. listopadu 2015, č. j. 206 EXE 6388/2015-28, Okresní soud Praha západ vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po uplynutí odvolací lhůty oprávněné bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a rozhodne. Soud v odůvodnění usnesení uvedl, že povinný nemá v České republice trvalý pobyt ani pobyt cizince a že mu není známo, kde se nachází majetek povinného.
Podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne (srov. i usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Místní příslušnost soudu v exekučním řízení upravuje § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu), podle něhož je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Protože kritéria § 45 odst. 2 exekučního řádu se v projednávané věci nemohou uplatnit, Nejvyšší soud v souladu se závěry formulovanými v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a při respektování zásady hospodárnosti řízení rozhodl podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil Okresní soud Praha západ, u kterého bylo řízení zahájeno a který současně i vydal exekuční titul.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. ledna 2016
JUDr. Miroslav Gallus předseda senátu