32 Nd 392/2016
Datum rozhodnutí: 19.12.2016
Dotčené předpisy: § 14 odst. 1 o. s. ř.



32 Nd 392/2016
U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně PhDr. H. P. , zastoupené Mgr. Martinem Horákem, advokátem se sídlem v Praze 9, Jandova 208/8, proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, identifikační číslo osoby 00025429, o zaplacení 106 897 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 31 C 564/2014, o námitce podjatosti soudců senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu, uplatněné žalobkyní v řízení o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 9. 2015, č. j. 72 Co 279/2015-92, vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 4779/2016, takto:

I. Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Pavel Vrcha, Mgr. Vít Bičák a JUDr. Pavel Pavlík nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 4779/2016.

II. Ve zbývajícím rozsahu se k námitce podjatosti soudců senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu jako k nepřípustné nepřihlíží .

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 9. 9. 2015, č. j. 72 Co 279/2015-92, potvrdil rozsudek ze dne 25. 3. 2015, č. j. 31 C 564/2014-64, jímž Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl žalobu o zaplacení částky 106 897 Kč s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení (výrok I.), a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 4779/2016 a rozhodovat o ní přísluší senátu občanskoprávního a obchodního kolegia tohoto soudu určenému rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2016, složenému ze soudců JUDr. Pavla Vrchy, Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Pavla Pavlíka.
Dne 24. 10. 2016 bylo Nejvyššímu soudu doručeno podání žalobkyně, jímž žalobkyně reaguje na jeho výzvy k doplnění námitky podjatosti uplatněné v řízeních 30 Cdo 3888/2016, 30 Cdo 3838/2016, 30 Cdo 3839/2016 a 30 Cdo 4023/2016, a to s tím, že své níže uvedené podání ze dne 29. 9. 2016 doplňuje ještě o řízení 30 Cdo 4779/2016 .
Žalobkyně sice tak i v řízení vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 4779/2016 vznesla námitku podjatosti jeho soudců senátu 30 Cdo, nicméně nijak blíže nepopsala, z čeho dovozuje averzi senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu vůči její osobě, nespecifikovala, v čem spatřuje odlišné rozhodování ve věcech, v nichž je účastnicí, a neupřesnila, proti kterým konkrétním soudcům její námitka podjatosti směřuje. Pokud předložila návrh, aby Nejvyšší soud předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení § 14 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), pak ani tento návrh nijak blíže neodůvodnila.
JUDr. Pavel Vrcha ve svém vyjádření uvedl, že v řízení vedeném pod sp. zn. 30 Cdo 4779/2016 nemá k předmětné věci, ani k účastníkům řízení či k zástupci dovolatelky žádný poměr a že mu nejsou známy žádné okolnosti, které by mohly zakládat důvod pochybovat o jeho nepodjatosti v této věci.
Mgr. Vít Bičák k námitce podjatosti ve vyjádření uvedl, že v rámci své činnosti u soudu prvního stupně rozhodoval o jiných věcech žalobkyně a je mu známo, že žalobkyně vede bezpočet soudních sporů a účelově se svými podáními a návrhy snaží, aby se soud dopustil nesprávného úředního postupu a žalobkyně se mohla v jiném řízení domáhat odškodnění, což však nezakládá takový poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům, pro který by měl být dán důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.
JUDr. Pavel Pavlík ve vyjádření uvedl, že k označené věci sp. zn. 30 Cdo 4779/2016, k účastníkům ani jejich zástupcům nemá jakýkoli poměr a neví o žádných okolnostech, které by případně svědčily pro pochybnost o jeho nepodjatosti.
Podle § 16 odst. 1 věty druhé o. s. ř. o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2016 byla věc o vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 4779/2016 předložena senátu 32 Cdo.
Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Pochybnosti o nepodjatosti soudců dovolatelka dovozuje z okolností jejich rozhodování v jiných (blíže nespecifikovaných) právních věcech. Tyto okolnosti, jak vyplývá z § 14 odst. 4 o. s. ř., samy o sobě nemohou být důvodem pro jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí v dané konkrétní věci. Podle vyjádření jmenovaných soudců nemají žádný (z hlediska jejich možného vyloučení z projednávání dovolání a rozhodnutí o něm) právně relevantní vztah k dané konkrétní věci či k účastníkům řízení a jejich zástupcům. Nejsou tedy dány žádné okolnosti, z nichž by bylo možno dovodit jejich osobní zájem na výsledku daného sporu a pochybnosti o jejich nepodjatosti.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl, že soudci uvedení ve výroku I. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 4779/2016.
Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených rozvrhem práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit jen ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou určeni ve věci rozhodovat; k námitce směřující proti jiným soudcům téhož senátu soud rozhodující o námitce podjatosti nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2007, sp. zn. 33 Nd 107/2007, jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Dovolatelka své výhrady směřuje obecně proti soudcům senátu 30 Cdo, tedy i proti soudcům, kteří podle rozvrhu práce nejsou určeni k rozhodování o dovolání ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 4779/2016. Dovolatelčina námitka podjatosti je tedy v tomto rozsahu úkonem, který není za řízení přípustný a k němuž se nepřihlíží (§ 41a odst. 3 o. s. ř.), když nemůže mít žádný vliv na probíhající řízení o dovolání. Proto Nejvyšší soud rozhodl ve výroku II. tak, že ve zbývajícím rozsahu se k námitce podjatosti soudců senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu jako k nepřípustné nepřihlíží.
Návrhu žalobkyně na přerušení řízení podle § 109 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Nejvyšší soud nevyhověl, neboť nedospěl k závěru o rozporu § 14 odst. 4 o. s. ř. s ústavním pořádkem, a to ani na základě podání žalobkyně, jímž žalobkyně současně s doplněním námitky podjatosti v řízeních vedených u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 3888/2016, 30 Cdo 3838/2016, 30 Cdo 3839/2016 a 30 Cdo 4023/2016 uplatnila obsahově tutéžnámitku podjatosti i v řízení vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 4779/2016.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. 12. 2016
JUDr. Miroslav G a l l u s
předseda senátu