32 Nd 356/2015
Datum rozhodnutí: 19.01.2016
Dotčené předpisy: § 11 odst. 3 o. s. ř.



32 Nd 356/2015

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Miroslava Galluse ve věci oprávněné T-Mobile Czech Republic a. s. , se sídlem v Praze 4, Chodov, Tomíčkova 2144/1, PSČ 148 00, identifikační číslo osoby 64949681, zastoupené Mgr. Martinem Greplem, advokátem, se sídlem v Olomouci, Sokolská 586/7, PSČ 779 00, proti povinnému S. K. , o žádosti o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 16 EXE 1226/2015, o určení místní příslušnosti, takto:

Věc vedená u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 16 EXE 1226/2015 se podle § 11 odst. 3 občanského soudního řádu přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou.

O d ů v o d n ě n í :
Na základě exekučního návrhu oprávněné podal soudní exekutor Mgr. Marcel Kubis, Exekutorský úřad Šumperk, u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 7 785 Kč s příslušenstvím podle vykonatelného rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 24. září 2014, č. j. ČTÚ-167 497/2012-635/VII.vyř.-ŠiM.
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou usnesením ze dne 24. září 2015, č. j. 16 EXE 1226/2015-41, vyslovil svou místní nepříslušnost ve věci s tím, že po marném uplynutí lhůty k odvolání oprávněné bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu. Okresní soud dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit, neboť podle sdělení Krajského ředitelství policie kraje Vysočina, odboru cizinecké policie, oddělení pobytových agend, ze dne 5. srpna 2015 měl povinný na území České republiky povolen dlouhodobý pobyt za účelem zaměstnání do 28. února 2010 a od tohoto data neměl na území České republiky povolen žádný druh pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; současné místo jeho pobytu se nepodařilo zjistit.
Podle § 35 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), se exekuční řízení zahajuje na návrh (odstavec 1). Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi (odstavec 2). Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle § 43a (odstavec 3).
Podle § 45 exekučního řádu věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud (odstavec 1). Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2).
Podle § 52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle § 252 odst. 2, část věty před středníkem, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších přepisů (dále jen o. s. ř. ), nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu povinný má majetek.
Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž je oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Protože povinný nemá bydliště v České republice ani se v ní nezdržuje, byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí v této věci soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Skutečnost, zda povinný má na území České republiky majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného exekutora v rámci provádění exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V posuzovaném případě jsou tedy splněny předpoklady pro to, aby Nejvyšší soud vydal rozhodnutí podle § 11 odst. 3 o. s. ř.
Nejvyšší soud s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení určil jako místně příslušný ten soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tj. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. ledna 2016

JUDr. Pavel P ř í h o d a
předseda senátu