32 Nd 248/2015
Datum rozhodnutí: 19.10.2015
Dotčené předpisy: § 11 odst. 3 o. s. ř.



32 Nd 248/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci oprávněné Šestý uzavřený investiční fond, a. s. , se sídlem v Praze 2, Moravská 1687/34, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 24213276, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze 1 Novém Městě, Na Florenci 2116/15, PSČ 110 00, proti povinné H. P. , o 8 087,07 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 48 C 87/2015, o návrhu na určení místní příslušnosti, takto:

Věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 48 C 87/2015 se podle § 11 odst. 3 občanského soudního řádu přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Liberci.

Odůvodnění:

Žalobkyně se v projednávané věci domáhá vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit jí částku 8 087,07 Kč s úrokem z prodlení z důvodu nepovoleného debetního zůstatku na běžném účtu.
Městský soud v Brně usnesením ze dne 11. června 2015, č. j. 48 C 87/2015-17, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne, v souladu s ustanovením § 11 odst. 3 občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ). Prorogační dohodu ve smyslu ustanovení § 89a o. s. ř., sjednanou v rámci smlouvy o běžném účtu uzavřené dne 13. července 2009 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, která měla založit jeho místní příslušnost, totiž posoudil jako neplatnou. Konstatoval zároveň, že se nepodařilo zjistit skutečnosti umožňující určit místně příslušný soud. Zjistil, že podle údajů centrální evidence obyvatel je žalovaná více spjata s městem Liberec než s Brnem, což odpovídá i její adrese označené žalobkyní a uvedené jako kontaktní ve smlouvě. Podle transakční historie předmětného běžného účtu proběhla v Liberci celá řada plateb a v Liberci má bydliště manžel žalované.
Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení § 84 o. s. ř. k řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.
Podle ustanovení § 85 odst. 1 věty první o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje.
Podle ustanovení § 86 odst. 1 o. s. ř. jestliže žalovaný, který je občanem České republiky, nemá obecný soud anebo nemá obecný soud v České republice, je příslušný soud, v jehož obvodu měl v České republice poslední známé bydliště.
Z obsahu spisu vyplývá, že bydliště žalované ke dni podání žaloby není známo, nebylo zjištěno, kde se žalovaná zdržuje, a přes šetření Městského soudu v Brně nelze zjistit ani podmínky pro určení místní příslušnosti dle ustanovení § 86 odst. 1 o. s. ř. Nejvyšší soud proto s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení vyjádřené v ustanovení § 6 o. s. ř. určil, že místně příslušným pro projednání a rozhodnutí výše označené věci je Okresní soud v Liberci, v jehož obvodu se nachází adresa, kterou žalovaná označila v předmětné smlouvě jako korespondenční a kterou pak žalobkyně uvedla v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu jako doručovací adresu žalované, a v jehož obvodu je žalovaná hlášena k trvalému pobytu. K obvodu soudu, u něhož bylo řízení zahájeno, žádný vztah žalované zjištěn nebyl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. října 2015
JUDr. Pavel Příhoda předseda senátu