32 ICm 3235/2016
Jednací číslo: 32 ICm 3235/2016-45 KSOS 25INS 10525/2016

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl soudcem JUDr. Simonou Pittermannovou ve věci žalobce: Robert anonymizovano , anonymizovano , bytem Petrovice u Karviné č.p. 679, 735 72 Petrovice u Karviné, zastoupeného JUDr. Markem Křížem Ph.D., advokátem se sídlem Masarykovo nám. 91/28, 733 01 Karviná, proti žalovaným: č.1 Ing. Lee Louda, se sídlem Vodičkova 41, 110 00 Praha 1, insolvenční správce dlužníka: OKD, a.s., se sídlem Stonavská 2179, 735 06 Karviná, Doly, IČ: 26863154, zastoupenému JUDr. Dušanem Dvořákem, advokátem se sídlem Hlinky 505/118, 603 00 Brno, č.2 OKD, a.s., se sídlem Stonavská 2179, 735 06 Karviná, Doly, IČ: 26863154, zastoupeného JUDr. Vladimírem Jirouskem, advokátem se sídlem Preslova 361/9, 728 83 Ostrava-Moravská Ostrava, o určení pravosti pohledávky jako incidenčním sporu v insolvenční věci dlužníka OKD, a.s. vedené Krajským soudem v Ostravě pod sp.zn. KSOS 25 INS 10525/2016 isir.justi ce.cz

takto:

I. Žaloba, aby soud určil, že žalobce má za dlužníkem OKD, a.s., IČ: 26863154, se sídlem Stonavská 2179, 735 06 Karviná-Doly pohledávku ve výši 726.942,32 Kč z titulu smluvní pokuty dle dohody o vypořádání důlních škod č. 6600494089 ze dne 03.10.2011 a pohledávku ve výši 1.252.982,47 Kč z titulu smluvní pokuty dle dohody o vypořádání důlních škod č. 6600494092 ze dne 03.10.2011, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému č.1 na náhradě nákladů řízení částku ve výši 15.814,26 Kč, k rukám advokáta žalobce, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému č.2 na náhradě nákladů řízení částku ve výši 12.342 Kč, k rukám advokáta žalobce, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobou ze dne 06.09.2016 se žalobce domáhal, aby soud určil, že má za žalovaným č. 2 pohledávky ve výši 726.942,32 Kč a ve výši 1.252.982,47 Kč vzniklé z titulu dohod o vypořádání důlních škod ze dne 03.10.2011, představující nároky na úhradu smluvních pokut. Žalobce v žalobě tvrdil, že s žalovaným č. 2 uzavřeli předmětné dohody s podmínkou, že žalovaný č. 2 provede demolici nemovitostí nejpozději do jednoho měsíce od okamžiku jejich předání, a to takovým způsobem, aby nemovitosti nemohly být dále obyvatelné. Žalobce však v žalobě také tvrdil, že vzhledem k předání nemovitostí žalovanému č. 2 dne 16.12.2014, měla být demolice v souladu s dohodami započata nejpozději do 16.01.2015. U soudního jednání dne 12.09.2017 žalobce tvrdil, že demolice nemovitostí měla být provedena do jednoho měsíce od jejich předání žalovanému č. 2 a na tomto tvrzení setrval. Dále žalobce tvrdil, že požadoval rychlé provedení demolice, proto byla v dohodách sjednána smluvní pokuta ve výši 10 % z poskytnuté náhrady, pokud žalovaný č. 2 podmínku nesplní. K předání nemovitostí došlo dne 16.12.2014, avšak s demolicí bylo započato až dne 26.02.2015. Žalovaný č. 2 nesplnil podmínku sjednanou v dohodách, proto žalobci vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut.

Žalovaný č. 1 jednak namítal, že žalobce přihlásil do insolvenčního řízení pohledávky podmíněné úspěchem v řízení před Okresním soudem v Karviné, avšak žalobou se domáhá určení pohledávek nepodmíněných. Žalovaný č. 1 dále namítal, že demolice nemovitostí byla zahájena v souladu s dohodami. Nemovitosti byly po jejich předání žalovanému č. 2 odpojeny od elektrické energie, pitné vody, byla zajištěna dokumentace a rozhodnutí potřebná pro demolici staveb. Nemovitosti byly hlídány, aby do nich nemohly vniknout třetí osoby.

Žalovaný č. 2 namítal, že žalobce se žalobou domáhá určení pravosti nepodmíněných pohledávek, které do insolvenčního řízení nepřihlásil. Demolice nemovitostí byla zahájena již

ICM R právní mocí rozhodnutí Magistrátu města Karviná o odstranění stavby ze dne 26.03.2012, popřípadě dne 16.12.2014, kdy byly nemovitosti odpojené od inženýrských sítí předány žalovanému č. 2. Nejpozději však bylo s demolicí započato dne 13.01.2015, kdy byly nemovitosti předány demoliční společnosti. Smyslem ujednání o smluvních pokutách bylo, aby nemovitosti nebyly po předání žalovanému č. 2 pronajímány nebo devastovány. Žalovaný č. 2 zajistil ostrahu nemovitostí bezpečností agenturou, splnil podmínky sjednané v dohodách, a proto žalobce nemá na smluvní pokutu nárok.

Soud provedl důkazy nezbytné pro posouzení přípustnosti incidenční žaloby:

Krajský soud v Ostravě (dále jen insolvenční soud ) dne 03.05.2016 zahájil insolvenční řízení ve věci žalovaného č. 2 (zjištěno z vyhlášky ze dne 03.05.2016 č.j. KSOS 25 INS 10525/2016-A2).

Dne 09.05.2016 insolvenční soud zjistil úpadek žalovaného č. 2 a insolvenčním správcem ustanovil žalovaného č. 1 (zjištěno z usnesení ze dne 09.05.2016 č.j. KSOS 25 INS 10525/2016-A19).

Žalobce do insolvenčního žalovaného č. 2 přihlásil dvě nevykonatelné pohledávky v celkové výši 1.979.834,79 Kč. Dílčí pohledávka č. 1 se skládala z jistiny ve výši 660.911,80 Kč vzniklé z titulu smluvní pokuty z dohody o vypořádání důlních škod č. 6600494089 ze dne 03.10.2011 ve výši 10 % z dohodnuté výše náhrady škody. Dále se dílčí pohledávka č. 1 skládala ze zákonného úroku z prodlení ve výši 66.030,52 Kč. Dílčí pohledávka č. 2 se skládala z jistiny ve výši 1.139.088,20 Kč vzniklé z titulu smluvní pokuty z dohody o vypořádání důlních škod č. 6600494092 ze dne 03.10.2011 ve výši 10 % z dohodnuté výše náhrady škody. Dále se dílčí pohledávka č. 2 skládala ze zákonného úroku z prodlení ve výši 113.804,27 Kč. Obě pohledávky byly v přihlášce pohledávek označeny jako podmíněné, a to rozhodnutím v řízení vedeném před Okresním soudem v Karviné sp.zn. 15 C 140/2015 (zjištěno z přihlášky pohledávek žalobce č. P219, doručené insolvenčnímu soudu dne 10.06.2016).

Žalovaní č. 1 a 2 na přezkumném jednání dne 10.08.2016 popřeli pohledávky žalobce z důvodu, že žalobci nárok na smluvní pokuty nevznikl, přičemž pokud nárok žalobce vznikl, jeho výše činí pouze 1.000 Kč (zjištěno z protokolu o přezkumném jednání včetně přezkumného listu přihlášky žalobce č. P219).

Dne 12.08.2016 insolvenční soud potvrdil usnesení schůze věřitelů ze dne 11.08.2016, kterým byla povolena reorganizace dlužníka OKD, a.s. (zjištěno z usnesení ze dne 12.08.2016 č.j. KSOS 25 INS 10525/2016-B181).

Dne 23.08.2016 bylo právnímu zástupci žalobce doručeno vyrozumění žalovaného č. 1 o popření jeho pohledávek jak insolvenčním správcem tak i dlužníkem. Žalovaný č. 1 poučil žalobce, že může uplatnit své právo žalobou na určení pohledávek u insolvenčního soudu s tím, že popření pohledávek dlužníkem má v reorganizaci stejné účinky jako popření pohledávek insolvenčním správcem a věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena

ICM R dlužníkem, podávají žalobu vždy proti dlužníku (zjištěno z vyrozumění ze dne 15.08.2016 včetně dodejky).

Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že předmětná žaloba byla doručena Krajskému soudu v Ostravě dne 07.09.2016. Insolvenční řízení žalovaného č. 2 stále trvá a úpadek dlužníka je řešen reorganizací.

Z hlediska skutkového stavu bylo ohledně smluvní pokuty dále zjištěno:

Žalobce a žalovaný č. 2 uzavřeli dne 03.10.2011 dohody o vypořádání důlních škod. Předmětem dohody č. 6600494092 bylo vypořádání důlní škody na nemovitostech-par.č. 1642, 1399/4, 1522, 1632/1, 16401641, 1643, 1644, 1647/1, 1647/41 zapsaných na LV č. 604, kat.ú. Staré Město Karviná formou výkupu pozemků a finanční náhrady za rodinný dům č.p. 154. Finanční náhrada za rodinný dům a garáž byla sjednána ve výši 10 mil. Kč a vykoupení trvalých porostů a pozemků za cenu ve výši 1.390.882 Kč. Předmětem dohody č. 6600494089 bylo vypořádání důlní škody na vedlejších stavbách, studni a venkovních úpravách nacházejících se na pozemku zapsaném na LV č. 604, kat.ú. Staré Město Karviná. Žalovaný č. 2 se touto dohodou zavázal zaplatit žalobci finanční odškodnění za výše uvedené objekty ve výši 6.609.118 Kč. V obou dohodách bylo v čl. IV. sjednáno, že žalovaný č. 2 zahájí demolici nemovitostí, uvedených objektů a venkovních úprav nejpozději do jednoho měsíce od předání vyklizených nemovitostí, a to takovým způsobem, aby v okamžiku zahájení demolice nemohly být nadále obyvatelné a to ani méně přizpůsobivými skupinami obyvatel, přičemž ji dokončí v nejkratším termínu s přihlédnutím k povětrnostním a klimatickým podmínkám. Pokud by žalovaný č. 2 nedodržel termín zahájení demolice, zavázal se zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 10 % z dohodnuté výše náhrady. Žalobce předal žalovanému č. 2 nemovitosti dne 16.12.2014. Dodatek č.1 smlouvy o dílo ze dne 12.01.2015 uzavřené mezi žalovaným č. 2 coby objednatelem a Zdeňkem Pastvou, s.r.o. (dále jen spol. Zdeněk Pastva ) coby zhotovitelem je součástí obecné smlouvy o dílo na základě, které zhotovitel pro objednatele provádí demolice a formou dodatků se upřesní nemovitosti, které jsou předmětem demolice. Předmětem tohoto dodatku byla demolice předmětných nemovitostí žalobce (zjištěno z nesporných skutkových tvrzení účastníků).

Bourací práce měly na nemovitostech orientačně probíhat od prosince roku 2014 do února roku 2015, doba bouracích prací měla činit cca 2 měsíce. V dokumentaci v částí E písm. j) byl uveden přehled odpadů podle druhu, druh likvidace odpadu. Bylo stanoveno, že při bouracích prací bude prováděna evidence odpadů a odpad bude odvážen a likvidován povoleným způsobem. V části F bod 2.1 písm. e) bylo stanoveno, že odstraňování staveb bude prováděno směrem shora dolů včetně podzemní části stavby až na úroveň základní spáry. Před odstraněním stavby dojde k vyklizení vnitřních částí nemovitostí, demontované díly se budou třídit podle druhů. Podle části F bod 2.1 písm. h) bude vlastní technologický postup likvidace staveb včetně přípravných prací záviset na druhu konstrukce stavby a technických možnostech zhotovitele (zjištěno z dokumentace bouracích prací z listopadu 2011, Stavebně správní dokumentace Magistrátu města Karviné, Odbor stavební a životního prostředí, stavební úřad, sp.zn. MMK/167128/2011 ÚPSŘIDS-součást spisu Okresního soudu v Karviné sp.zn. 15 C 140/2015).

ICM R

Dne 26.03.2012 Magistrát města Karviné rozhodl o odstranění stavby rodinného domu č.p. 154, garáže s přístřeškem, hospodářské budovy a stodoly na par.č. 1642 v kat.ú. Staré Město Karviná, přičemž v podmínkách pro odstranění stavby bylo stanoveno, že stavby budou odstraněny podle dokumentace bouracích prací (zjištěno ze spisu Okresního soudu v Karviné sp.zn. 15 C 140/2015, rozhodnutí Magistrátu města Karviné, Odbor stavební a životního prostředí, ze dne 26.03.2012 č.j. MMK/030314/2012, č.l. 34).

Žalobce dne 16.12.2014 předal žalovanému č. 2 dům č.p. 154 včetně příslušenství odpojený od energií, vody a telefonu (zjištěno ze spisu Okresního soudu v Karviné sp.zn. 15 C 140/2015, protokol o předání rodinného domu ze dne 16.12.2014, č.l. 8).

Žalovaný č. 2 jako objednatel a spol. Zdeněk Pastva jako zhotovitel uzavřeli dne 12.01.2015 dodatek č. 1 smlouvy o dílo, ve kterém bylo sjednáno, že zhotovitel odstraní stavbu č.p. 154 v kat.ú. Staré Město u Karviné nejpozději do 4 měsíců od předání a převzetí staveniště (zjištěno ze spisu Okresního soudu v Karviné sp.zn. 15 C 140/2015, dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo ze dne 12.01.2015, č.l. 39).

Dne 13.01.2015 žalovaný č. 2 předal spol. Zdeněk Pastva rodinný dům č.p. 154 včetně příslušenství (zjištěno ze spisu Okresního soudu v Karviné sp.zn. 15 C 140/2015, protokol o předání rodinného domu určeného k demolici, č.l. 41).

Demolice předmětné stavby č.p. 154 byla zahájena dne 13.01.2015 (zjištěno ze spisu Okresního soudu v Karviné sp.zn. 15 C 140/2015, oznámení o zahájení demolice objektu ze dne 13.01.2015, příloha spisu).

Dne 13.01.2015 byla provedena pochůzka a předáno staveniště spol. Zdeněk Pastva, objekt byl odpojen od inženýrských sítí. Zhotovitel a objednatel se dohodli, že objekt bude střežen a hlídán zaměstnanci spol. Zdeněk Pastva nebo subdodavatelskou společností. Dále se strany dohodly, že od 14.01. do 25.02. budou probíhat přípravné práce staveniště, od 26.02. do 04.03. bude stavba odstraňována, přičemž objekt bude hlídán. Záznam ze stavebního deníku je podepsán žalovaným č. 2, za kterého jednal Ing. Waloszek, a Zdeňkem Pastvou (zjištěno ze spisu Okresního soudu v Karviné sp.zn. 15 C 140/2015, záznam ze stavebního deníku ze dne 13.01.2015, příloha spisu).

Dne 14.01.2015 byly zahájeny přípravné práce pro demolici spočívající v měření kubatur odpadu, zároveň byl objekt střežen od 7:00-14:00 vizuálně, od 14:00-7:00 stále. Kontroly staveniště byly provedeny v 7:20, 11:30, 14:50, 20:30, přičemž nebyly zjištěny žádné závady. Hlídání bylo zajištěno subdodavatelskou společností, panem Kubišem. (zjištěno ze spisu Okresního soudu v Karviné sp.zn. 15 C 140/2015, záznam ze stavebního deníku ze dne 14.01.2015, příloha spisu).

Dne 15.01.2015 probíhaly další přípravné práce, měření kubatur odpadů, hlídání objektu. Objekt hlídal od 14:00-7:00 pan Kubiš a 8:10, 12:00, 15:40, 21:50 provedl kontrolu objektu pan Pavelec. Vše proběhlo bez závad (zjištěno ze spisu Okresního soudu v Karviné sp.zn. 15 C 140/2015, záznam ze stavebního deníku ze dne 15.01.2015, příloha spisu).

ICM R

Dne 16.01.2015 pokračovala příprava staveniště. Objekt byl hlídán od 7:00 do 14:00 panem Kubišem. Kontroly staveniště proběhly v 8:10, 11:20, 16:45 a 23:10. Nebyly zjištěny žádné závady (zjištěno ze spisu Okresního soudu v Karviné sp.zn. 15 C 140/2015, záznam ze stavebného deníku ze dne 16.01.2015, příloha spisu).

Dopisem ze dne 13.02.2015 vyzval žalobce žalovaného č. 2 k úhradě smluvní pokuty ujednané v předmětných dohodách o vypořádání důlních škod ze dne 03.10.2011, neboť žalovaný č. 2 porušil čl. IV dohod, když neprovedl demolici do jednoho měsíce od předání vyklizených nemovitostí. Žalobce žádal, aby mu žalovaný č. 2 zaplatil smluvní pokutu z dohody č. 6600494089 ve výši 660.911,80 Kč a z dohody č. 6600494092 ve výši 1.139.088,20 Kč do 15.03.2015 (zjištěno ze spisu Okresního soudu v Karviné sp.zn. 15 C 140/2015, výzva žalobce k úhradě smluvních pokut ze dne 13.02.2015 č.l. 9).

Dne 05.03.2015 byla dokončena demolice stavby rodinného domu č.p. 154 spol. Zdeněk Pastva (zjištěno ze spisu Okresního soudu v Karviné sp.zn. 15 C 140/2015, zápis o předání a převzetí dokončených prací ze dne 05.03.2015, č.l. 33).

Žalovaný č. 2 dopisem ze dne 07.04.2015 sdělil právnímu zástupci žalobce JUDr. Vladimíru Richterovi, že včasné provedení demolice bylo podmínkou uzavření dohod, žalovaný č. 2 respektoval požadavek žalobce a zabránil, aby do nemovitostí vnikly třetí osoby. Dopis byl doručen právnímu zástupci žalobce 15.04.2015 (zjištěno ze spisu Okresního soudu v Karviné sp.zn. 15 C 140/2015, dopisu žalovaného č. 2 právnímu zástupci žalobce ze dne 07.04.2015, č.l. 11).

Zásadní podmínkou demolice byla její časovost, demolice měla být zahájena a dokončena v přiměřeném čase s ohledem na povětrnostní a klimatické podmínky, jinak by vznikl žalobci nárok na zaplacení smluvní pokuty. Vlastníci nemovitostí měli povinnost zajistit odpojení nemovitostí od sítí, elektrické energie, vody, plynu i telefonní linky (zjištěno ze spisu Okresního soudu v Karviné sp.zn. 15 C 140/2015, protokol z jednání soudu dne 31.08.2015, svědecká výpověď Ing. Libora Dluhoše, č.l. 44-53).

Dne 16.12.2014 žalobce předal nemovitosti, rodinný dům č.p. 154 s příslušenstvím spolu s klíči a doklady o odpojení médií Ing. Andreji Waloszkovi. Waloszek poté kontaktoval strážní službu, společnost DEFENDIT, která měla dům hlídat při pochůzkách vzhledem k tomu, že nemovitosti měly být rychle zbourány. Sám Waloszek kontroloval předmětné nemovitosti i čtyřikrát týdně. Dne 13.01.2015 Waloszek předal zástupci spol. Zdeněk Pastva předmětné nemovitosti určené k demolici a dne 05.03.2015 došlo k předání stavby demoliční firmou zpět žalovanému č. 2 (zjištěno ze spisu Okresního soudu v Karviné sp.zn. 15 C 140/2015, protokol z jednání soudu dne 05.10.2015, konkrétně svědecká výpověď Ing. Andreje Waloszka, č.l. 67-68).

Spol. Zdeněk Pastva má uzavřenou rámcovou smlouvu s žalovaným č. 2 na demolici staveb. Dne 12.01.2015 byl uzavřen dodatek k rámcové smlouvě, který upravoval demolici předmětných nemovitostí žalobce. Při uzavření dodatku byl kladen důraz na hlídání nemovitostí, aby bylo zabráněno vstupu třetím osobám. Od předání staveniště dne 13.01.2015 bylo staveniště hlídáno zaměstnanci spol. Zdeněk Pastva nebo subdodavatelem. Nejdříve

ICM R došlo k spočítání veškerého materiálu, který stavba obsahuje, k zajištění mechanizace, pronájmu skládky, zametacích a kropících vozů. Pro demolici byl stanoven termín 2 měsíce od předání nemovitostí, tj. do 13.03.2015. Demolice byla zahájena přípravnými prácemi a odpojením objektu od inženýrských sítí. K faktické demolici objektu došlo dne 26.02.2015. Nejdříve byla rozebrána střecha, obvodové zdi, stropy, podlaha a nakonec základy, přičemž odpad se musel čistit, separovat a odvážet na skládky. Po odvezení odpadů došlo k terénním úpravám, navezení zeminy a zatravnění. Přípravné práce probíhaly 3 týdny, protože bylo třeba staveniště připravit na demolici a bylo nepříznivé počasí. Lhůta dva měsíce na provedení demolice je minimální. Průběh demolice nelze zvenčí domu pozorovat, protože přípravné práce spočívají v měření a počítání kubatur odpadu (zjištěno ze spisu Okresního soudu v Karviné sp.zn. 15 C 140/2015, protokol z jednání soudu dne 05.10.2015, konkrétně svědecká výpověď Zdeňka Pastvy, č.l. 71-73).

Žalobce předal žalovanému č. 2 předmětné nemovitosti v polovině prosince. Vladimír anonymizovano po předání nemovitostí neviděl, že by na nemovitostech probíhala nějaká stavební činnost (zjištěno ze spisu Okresního soudu v Karviné sp.zn. 15 C 140/2015, protokol z jednání soudu dne 05.10.2015, konkrétně svědecká výpověď Vladimíra anonymizovano , bratra žalobce, bod 5. a 6., č.l. 73-75).

Jindřich Musiolek po vyklizení domu žalobcem v prosinci 2014 neviděl, že by na nemovitostech probíhaly demoliční práce, nepohybovaly se zde žádné osoby, strojní technika. Dne 08.02.2015 se jel Musiolek s žalobcem podívat na nemovitosti s tím, že se zde vyfotografují. Musiolek byl s žalobcem také uvnitř domu, kde nebylo nic vykradené, kabely nebyly vytrhané, nebylo nevidět, že by byla poškozená, odkrytá omítka nebo byly vyvrtány díry ve zdech domu. Musiolek jezdil k předmětným nemovitostem každý den většinou dopoledne, přičemž nikdy nebyl z předmětných nemovitostí vykázán a nikoho zde neviděl (zjištěno ze spisu Okresního soudu v Karviné sp.zn. 15 C 140/2015, protokol z jednání soudu dne 05.10.2015, konkrétně svědecká výpověď Vladimíra Musiolka, č.l. 76-77).

Požadavkem žalobce bylo, aby ve smlouvě byla sjednána povinnost žalovaného č. 2 strhnout dům do měsíce od jeho vystěhování, aby se do domu nedostaly třetí osoby a nedošlo ke krádežím. Žalobce předal dům dne 16.12.2014 Ing. Waloszkovi. Protože měsíc po předání nemovitostí nedošlo k demolici, začal žalobce jezdit k domu a pořizoval si fotografie. První fotografie byla pořízena dne 03.02.2015, pak žalobce fotil dům průběžně. Dne 08.02.2015 se z domu ztratil železný kotel ve sklepě, bojler na teplou vodu, nerezový dřez z kuchyně, radiátory byly vytrhány ze zdi, garáž byla násilím vypáčena, z kůlny byly vytrhané kovové součástky. Dne 08.02.2015 byl žalobce v domě sám, dne 03.02.2015 spolu s Musiolkem pozorovali vnitřek domu oknem, protože žalobce neměl klíče a ten den bylo v domě vše v pořádku, nic nechybělo. Celý dům s pozemkem byl oplocen, ale nebylo zde žádné označení a dům nebyl hlídán. Dne 20.02.2015 žalobce zjistil, že jsou vytrhané ze zdi nosníky, kovové překlady, které drží strop, část stropu byla vybouraná a na zemi ležela suť. Samotná demolice proběhla až dne 26.02.2015 a trvala 4 dny (zjištěno ze spisu Okresního soudu v Karviné sp.zn. 15 C 140/2015, protokol z jednání soudu dne 25.11.2015, konkrétně účastnický výslech zdejšího žalobce , č.l. 81-86).

ICM R

Vzhledem k tomu, že účastníci učinili nesporným, že mezi žalobcem a žalovaným č. 2 byly uzavřeny dne 03.10.2011 dohody o vypořádání důlních škod a učinili nesporným také znění těchto dohod, soud důkaz dohodami o vypořádání důlních škod ze dne 03.10.2011 neprováděl. Soud jinak provedl všechny důkazy, které účastníci soudního řízení navrhli.

Soud má za prokázáno, že žalobce předal žalovanému č. 2 předmětné nemovitosti odpojené od inženýrských sítí dne 16.12.2014, tuto skutečnost prokazují listinné důkazy, spis Okresního soudu v Karviné, konkrétně protokol o předání rodinného domu ze dne 16.12.2014, protokol z jednání soudu ze dne 05.10.2015 (svědecká výpověď Ing. Waloszka), protokol z jednání soudu ze dne 05.10.2015 (výpověď Vladimíra Szyrokého, Jindřicha Musiolka), protokol z jednání soudu ze dne 25.11.2015 (výpověď žalobce). Soud má dále za prokázáno, že po předání vyklizených nemovitostí žalobcem, žalovaný č. 2 předal dne 13.01.2015 předmětné nemovitosti demoliční spol. Zdeněk Pastva. Tuto skutečnost prokazují listinné důkazy-spis Okresního soudu v Karviné, konkrétně protokol o předání rodinného domu určeného k demolici, záznam ze stavebního deníku ze dne 13.01.2015, protokol z jednání soudu ze dne 05.10.2015 (konkrétně svědecká výpověď Ing. Waloszka, Zdeňka Pastvy). Provedené důkazy spisem Okresního soudu v Karviné, konkrétně oznámení o zahájení demolice objektu ze dne 13.01.2015, záznamy ze stavebního deníku ze dne 13.01.2015, 14.01.2015, 15.01.2015, 16.01.2015 prokazují, že ode dne 13.01.2015 probíhaly na nemovitostech přípravné práce staveniště spočívající v počítání kubatur odpadu, zajištění kontejnerů na odpad, pronájmu techniky apod. Provedené důkazy neprokazují, že smluvní pokuta zajišťovala povinnost žalovaného č. 2 provést demolici nemovitostí do jednoho měsíce od jejich předání žalovanému č. 2 ani, že demolice nebyla provedena v souladu s dohodami o vypořádání důlních škod. Důkaz spisem Okresního soudu v Karviné-protokol z jednání soudu ze dne 25.11.2015, konkrétně účastnický výslech zdejšího žalobce, hodnotil soud jako listinný důkaz ve světle dalších provedených důkazů a dospěl k závěru, že tento neprokazuje, že nemovitosti měly být zdemolovány do jednoho měsíce od jejich předání žalovanému č. 2. Tento důkaz je nejen v rozporu s článkem IV. dohod o vypořádání důlních škod, který účastníci učinili nesporným a podle kterého měl žalovaný č. 2 zahájit demolici nemovitostí nejpozději do jednoho měsíce od předání vyklizených nemovitostí a dokončit ji v nejkratším termínu s přihlédnutím k povětrnostním a klimatickým podmínkám, ale také s listinným důkazem-protokolem Okresního soudu v Karviné ze dne 05.10.2015, konkrétně svědecké výpovědi Ing. Libora Dluhoše, který potvrdil, že demolice měla být zahájena do určitého časového období a dále dokončena podle povětrnostních a klimatických podmínek. Protokol Okresního soudu v Karviné ze dne 25.11.2015, konkrétně účastnický výslech žalobce, je rozporný s dalším důkazem, protokolem ze dne 05.10.2015, konkrétně s výslechem svědka Jindřicha Musiolka, který uvedl, že se byl s žalobcem dne 08.02.2014 podívat na předmětné nemovitosti, s tím, že byli také uvnitř nemovitostí a uvnitř ani venku nebylo patrno, že by zde probíhaly stavební práce. Naopak žalobce uvedl, že s Musiolkem byl v domě dne 03.02.2015, kdy nebyli uvnitř domu, ale dům pozorovali skrz okno a nezjistili, že by zde probíhaly stavební práce a dne 08.02.2015 byl zde žalobce sám, přičemž se dostal i dovnitř domu, kde chyběly některé věci, byly vymontovány kovové součástky domu atd. Listinný důkaz protokol o výslechu žalobce jako účastníka řízení je rozporný a s ohledem na ekonomický zájem žalobce na výsledku sporu také nevěrohodný a soud z něj proto nečiní žádná skutková zjištění. Z důkazu spisem Okresního soudu v Karviné, protokolu z jednání ze dne 05.10.2015, konkrétně výpovědi svědka Vladimíra Szyrokého, bratra žalobce, se pouze podává, že tento

ICM R po předání předmětných nemovitostí neviděl, že by na nemovitostech probíhala nějaká stavební činnost. Vzhledem k tomu, že na nemovitostech od 13.01.2015 probíhaly přípravné práce, nemuselo být z vnější strany nemovitostí patrno, že uvnitř domu probíhá stavební činnost. Svědek Vladimír anonymizovano je navíc v rodinném poměru k žalobci, a proto je důkaz z hlediska průkazní hodnoty problematický, avšak je legitimním důkazním prostředkem, když svědek vypovídal s vědomím o trestní odpovědnosti v případě nepravdivé svědecké výpovědi. Tento důkaz soud hodnotil v kontextu s ostatními provedenými důkazy-spisem Okresního osudu v Karviné, konkrétně protokolu z jednání soudu dne 05.10.2015, svědecká výpověď Zdeňka Pastvy, oznámení o zahájení demolice objektu ze dne 13.01.2015, záznamy ze stavebního deníku ze dne 13.01.2015, 14.01.2015, 15.01.2015, 16.01.2015, dokumentace o bouracích prací z listopadu 2011 a tento zůstal zcela osamocen s ohledem na další provedené důkazy. Důkaz spisem Okresního soudu v Karviné, protokol z jednání ze dne 05.10.2015, konkrétně výpověď svědka Jindřicha Musiolka neprokazuje, že žalovaný č. 2 měl provést demolici předmětných nemovitostí do jednoho měsíce od jejich předání. Důkaz je v rozporu s důkazem spisem Okresního soudu v Karviné, protokolu z jednání soudu ze dne 25.11.2015, konkrétně účastnickým výslechem zdejšího žalobce, který uvedl, že s Musiolkem byl v domě jiný den a tento den nebyli uvnitř nemovitosti, ale pouze se dívali do domu skrz okno. S ohledem na výše uvedené rozpory považuje soud tento důkaz za nevěrohodný a nečiní z něj žádná skutková zjištění. Naopak ze spisu Okresního soudu v Karviné, protokolu z jednání soudu ze dne 31.08.2015, výpovědi svědka Ing. Dluhoše a čl. IV. dohod o vypořádání důlních škod má soud za prokázáno, že demolice nemovitostí měla být dle smlouvy zahájena do jednoho měsíce od jejich předání žalovanému č. 2 a tato měla být dokončena s ohledem na povětrnostní a klimatické podmínky v co nejkratším termínu.

Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobce a žalovaný č. 2 uzavřeli dohody o vypořádání důlních škod, ve kterých bylo sjednáno, že žalovaný č. 2 zahájí demolici nemovitostí do jednoho měsíce od předání vyklizených nemovitostí takovým způsobem, aby v okamžiku zahájení demolice nemohly být dále obyvatelné. Pokud by žalovaný č. 2 nesplnil tuto podmínku, vzniklo by žalobci právo na smluvní pokutu. Žalobce předal žalovanému č. 2 vyklizené a odpojené nemovitosti od inženýrských sítí dne 16.12.2014. Dne 13.01.2014 byly nemovitosti předány demoliční spol. Zdeněk Pastva, která téhož dne zahájila přípravné práce demolice. Demolice byla ukončena dne 05.03.2015. Dne 03.05.2016 bylo zahájeno insolvenční řízení žalovaného č. 2, žalovaný č. 1 byl ustanoven insolvenčním správcem. Dne 12.08.2016 insolvenční soud potvrdil usnesení, kterým byla povolena reorganizace žalovaného č. 2. Žalobce do insolvenčního řízení dlužníka přihlásil dvě nevykonatelné pohledávky z titulu smluvních pokut z dohod o vypořádání důlních škod. Žalovaní pohledávky žalobce popřeli a žalovaný č. 2 vyrozuměním doručeným žalobci dne 23.08.2016 poučil žalobce o možnosti podat incidenční žalobu. Předmětná incidenční žaloba byla podána u soudu dne 07.09.2016.

K přípustnosti žaloby:

Podle ust. § 198 odst. 1 zákona č. 182/2006 sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenční zákon ) věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání nebo od právní moci rozhodnutí o schválení zprávy

ICM R o přezkumu podle § 410 odst. 3 písm. a); tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 nebo § 410 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Podle ust. § 336 insolvenčního zákona není-li dále stanoveno jinak, platí o přezkoumání přihlášených pohledávek v reorganizaci obdobně § 190 až 202 (odst. 1). Popření pohledávky dlužníkem má v reorganizaci tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem, ustanovení § 51 odst. 2 tím však není dotčeno; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo dříve, než nastaly účinky povolení reorganizace, nastávají účinky tohoto popření v reorganizaci dnem, kdy nastaly účinky povolení reorganizace; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku (odst. 2).

Žalobou doručenou soudu dne 07.09.2016 se žalobce domáhal, aby byla zjištěna pravost jeho pohledávek uplatněných v insolvenčním řízení žalovaného č. 2 v celkové výši 1.979.924,79 Kč z titulu smluvních pokut z dohod o vypořádání důlních škod ze dne 03.10.2011, které byly insolvenčním správcem i dlužníkem popřeny. Žaloba byla podána jak proti insolvenčnímu správci, tak proti dlužníkovi v zákonné lhůtě dle ust. § 198 odst. 1 a ust. § 336 odst. 2 insolvenčního zákona. Žaloba je přípustná.

Žalovaní tvrdili, že žalobce přihlásil do insolvenčního řízení pohledávky podmíněné rozhodnutím Okresního osudu v Karviné, tudíž pohledávky uplatněné touto žalobou jako nepodmíněné neexistují a žaloba by měla být zamítnuta.

Podmíněná pohledávka je pohledávka, která je vázána na splnění podmínky, která nemusí být v době přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení splněna, ale může nastat v průběhu insolvenčního řízení (např. pohledávky ručitele za hlavním dlužníkem). V dané věci žalobce přihlásil do insolvenčního řízení pohledávky podmíněné s tím, že pohledávky jsou podmíněné rozhodnutím v řízení vedeném před Okresním soudem v Karviné. Pohledávky žalobce nemají charakter podmíněných pohledávek, jejich vznik není vázán na splnění podmínky vydání pravomocného rozhodnutí v řízení vedeném před okresním soudem, ale na skutečnost, zda žalovaný č. 2 porušil svou povinnost z dohod o vypořádání důlních škod a žalobci tak vznikl nárok na zaplacení smluvních pokut. Probíhající řízení před Okresním soudem v Karviné nemá za následek vznik podmíněné pohledávky. Skutečnost, že pohledávky žalobce byly insolvenčním správcem přezkoumány jako podmíněné, nemůže mít vliv na rozhodnutí o určení pohledávek. Hlavní je skutečná povaha pohledávek jako pohledávek nepodmíněných. Soud proto přistoupil k věcnému přezkumu pohledávek.

Ke smluvní pokutě:

Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z. ), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí

ICM R

účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

Vhledem k ust. § 3028 odst. 3 o.z. se bude právní vztah žalobce a žalovaného č. 2 založený dohodami ze dne 03.10.2011 řídit zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, účinný do 31.12.2013 (dále jen obč.zák. ).

Podle ust. § 51 obč.zák. mohou účastníci uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona.

Dohody o vypořádání důlních škod upravují vztahy mezi žalobcem a žalovaným č. 2 při vypořádání důlních škod na nemovitostech žalobce. Žalovaný č. 2 se v dohodách zavázal zaplatit žalobci finanční náhradu za stavby umístěné na pozemku žalobce a odkoupit od žalobce pozemky. Dohody dále obsahovaly podmínky demolice staveb. Dohody svým charakterem neodpovídají žádným typovým smlouvám upravených v občanském zákoníku ani ve zvláštních právních předpisech, a proto se jedná o nepojmenované smlouvy dle ust. § 51 obč.zák.

Podle ust. § 491 obč.zák. závazky vznikají zejména ze smluv tímto zákonem výslovně upravených; mohou však vznikat i z jiných smluv v zákoně neupravených (§ 51) a ze smíšených smluv obsahujících prvky různých smluv (odst. 1). Na závazky vznikající ze smluv v zákoně neupravených je třeba použít ustanovení zákona, která upravují závazky jim nejbližší, pokud samotná smlouva nestanoví jinak (odst. 2).

Podle ust. § 544 odst. 1 obč.zák. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.

Smluvní pokutou můžeme utvrdit jakoukoliv platně sjednanou smluvní povinnost, nezávisle na tom, zda se jedná o povinnost spočívající v peněžitém či nepeněžitém plnění (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.04.2013 sp.zn. 33 Cdo 4030/2011).

Institut smluvní pokuty zakotvený v (kogentních) ustanoveních § 544 a § 545 obč. zák. je jedním z právních prostředků zajištění závazků, jehož účelem je donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce k řádnému splnění závazku (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 22.01.1998, sp.zn. 3 Cdon 1237/96, ze dne 22.01.1998, sp.zn. 3 Cdon 1529/96, ze dne 15.11.2000, sp.zn. 25 Cdo 675/99, ze dne 30.11.2004, sp.zn. 32 Odo 1113/2003, ze dne 25.10.2007, sp.zn. 26 Odo 371/2006, ze dne 25.11.2009, sp.zn. 33 Cdo 1682/2007, a ze dne 26.07.2010, sp.zn. 33 Cdo 498/2009). Závazky vznikají z právních úkonů, zejména ze smluv, jakož i ze způsobené škody, z bezdůvodného obohacení nebo jiných skutečností uvedených v zákoně. Pro smluvní pokutu je typické, že ji lze sjednat jen pro případ porušení smluvní povinnosti, tj. povinnosti, která vznikla z dvou či vícestranného právního úkonu-smlouvy. Naproti tomu z § 544 obč. zák. nelze dovodit, že by bylo možné smluvní pokutou zajistit splnění mimozávazkových povinností nebo povinností ze závazků, jež vznikají na

ICM R základě jiných právních skutečností než jsou smlouvy. Smluvní pokutou tedy lze zajistit splnění pouze těch povinností, které vyplývají ze závazkových právních vztahů založených smlouvou. Nejvyšší soud již v odůvodnění rozsudku ze dne 25. 6. 2002, sp.zn. 25 Cdo 182/2001, uveřejněného v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck, pod č. C 1274, vyjádřil názor, podle něhož okruh povinností, jež lze smluvní pokutou zajistit, není omezen, neboť každá platně sjednaná povinnost může být tímto způsobem zajištěna. Obecně se tak může jednat o povinnost poskytnout plnění ve věcech, v činnostech nebo v penězích, o povinnost zdržet se nějaké činnosti; zajištěna může být i povinnost poskytnout plnění v dohodnutém místě, v dohodnutém čase, v potřebné jakosti, zajistit lze i porušení plnit bez právních vad a pokuta se může vztahovat i k plnění nekompletnímu. Akcesorická povaha smluvní pokuty je dána tím, že nemůže vzniknout bez existence zajišťovaného (hlavního) závazku a nemůže bez něj existovat, její platnost je závislá na platnosti závazku hlavního (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.06.2016 sp.zn. 33 Cdo 2648/2016).

V dohodách o vypořádání důlních škod se žalovaný č. 2 zavázal, že zahájí demolici nejpozději do jednoho měsíce od předání vyklizených nemovitostí tak, že nemovitosti nebudou od okamžiku zahájení demolice obyvatelné. V řízení bylo prokázáno, že žalobce předal žalovanému č. 2 vyklizené nemovitosti dne 16.12.2014 s tím, že nemovitosti byly odpojeny od inženýrských sítí (voda, elektrická energie, telefon). Vzhledem k tomu, že nemovitosti byly odpojeny od inženýrských sítí, byly nemovitosti již v tomto okamžiku neobyvatelné.

Soud se dále zabýval tím, kdy byla zahájena demolice. Dne 13.01.2015 žalovaný č. 2 předal nemovitosti demoliční spol. Zdeněk Pastva, která ihned začala provádět demolici objektu formou přípravných prácí staveniště. Přípravné práce představovaly počítání kubatur odpadu, zajištění stavební techniky apod. Demolice jako určitý stavební proces představuje určité fáze, které na sebe navazují a jsou závislé nejen na stavu staveniště (velikosti staveniště, počtu nemovitostí určených k demolici, materiálu z kterého jsou nemovitosti postaveny), ale také na povětrnostních a klimatických podmínkách, které mohou být v určitých obdobích rozdílné. V předmětné věci bylo staveniště předáno demoliční spol. Zdeněk Pastva v lednu, takže lze předpokládat, že povětrnostní a klimatické podmínky musely být náročnější. V samotné dokumentaci bouracích prací z listopadu 2011 bylo uvedeno, že vlastní technologický postup likvidace stavby, a to včetně bouracích prací bude záviset na druhu konstrukce stavby a technických možnostech zhotovitele. Staveniště, na kterém bude probíhat demolice, musí být nejdříve připraveno, musí být zajištěna technika, místo na sběr odpadu atd. Takové činnosti se nemusejí žádným způsobem projevit na vnějším vzhledu nemovitostí. Skutečnost, že budova byla zbourána na tzv. figuru až v únoru 2015, neznamená, že tímto okamžikem byla zahájena demolice. Z dohod vyplývá, že smluvní strany v ustanovení o povinnosti zahájit demolici odlišovaly pojem zahájení demolice a dokončení demolice. Podle dohod měla být demolice zahájena do jednoho měsíce od předání vyklizených nemovitostí žalobcem žalovanému č. 2 a k dokončení demolice mělo dojít v nejkratším termínu s přihlédnutím k povětrnostním a klimatickým podmínkám. Soud tak dospěl k závěru, že demolice předmětných nemovitostí byla zahájena dne 13.01.2015, kdy nemovitosti byly předány demoliční spol. Zdeněk Pastva a ta začala na nemovitostech provádět přípravné práce.

ICM R

Vzhledem k námitkám žalobce, že nemovitosti nebyly po jejich předání žalovanému č. 2 hlídány, soud podotýká, že hlídání nemovitostí po jejich předání žalovanému č. 2, nemá na vznik práva na zaplacení smluvní pokuty vliv, neboť tato podmínka nebyla v dohodách sjednána.

Žalovaný č. 2 své povinnosti vyplývající z dohod o vypořádání důlních škod splnil. Došlo k odpojení nemovitostí od inženýrských sítí, byla zajištěna příslušná rozhodnutí stavebního úřadu, uzavřen dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo ze dne 12.01.2015, jejímž předmětem bylo provedení demolice nemovitostí, a demolice byla zahájena do jednoho měsíce od předání nemovitostí žalovanému č. 2. Ze skutkových zjištění nevyplynulo žádné porušení či nesplnění závazku žalovaného č. 2 z dohod o vypořádání důlních škod významné pro případné prodlení na straně žalovaného č. 2. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný č. 2 neporušil smluvní povinnosti sjednané v dohodách o vypořádání důlních škod. Demolice nemovitosti byla zahájena dne 13.01.2015, ve lhůtě jednoho měsíce od předání vyklizených nemovitostí žalobcem žalovanému č. 2 dne 16.12.2015. Žalobce tak nemá podle ust. § 544 odst. 1 obč. zák. právo na zaplacení smluvních pokut. Pohledávky žalobce přihlášené do insolvenčního řízení tudíž nejsou po právu, proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

Podle ust. § 163 insolvenčního zákona o nákladech incidenčního sporu a jejich náhradě rozhodne insolvenční soud v rozhodnutí o incidenčním sporu, a to podle ustanovení občanského soudního řádu, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Náhrada nákladů incidenčního sporu je zvláštní pohledávkou, na kterou se nevztahuje § 170 písm. f).

Podle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Žalovaný č. 1 byl v řízení úspěšný a má tak právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož se jedná o věc rozhodovanou v insolvenčním řízení, považuje se za tarifní hodnotu částka 50.000 Kč dle ust. § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů (dále jen ,,vyhláška ). Podle ust. § 7 bod 5 vyhlášky činí mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby částku 3.100 Kč. V tomto případě náleží žalovanému č. 1 odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření ze dne 23.02.2017 a za účast při jednání soudu dne 12.09.2017) dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky ve výši 9.300 Kč. Žalovanému č. 1 náleží náhrada hotových výdajů v paušální částce 300 Kč za 1 úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky, tj. 900 Kč za 3 úkony. Déle žalovanému č. 1 náleží náhrada za ztrátu času za cestu z Brna do Ostravy a zpět k soudnímu jednání dne 12.09.2017 ve výši 800 Kč (8 půlhodin po 100 Kč) dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) a ust. § 14 odst. 3 vyhlášky a náhrada cestovného za cestu k soudnímu jednání a zpět z Brna do Ostravy osobním automobilem reg.z. 8B23739 při celkové vzdálenosti 344 km, náhrady za použití vozidla 3,90 Kč/1km, při průměrné spotřebě 7,4 l/100km a ceně pohonné hmoty (motorové nafty) 28,60 Kč/l, tj. v celkové výši 2.069,64 Kč dle vyhlášky č. 440/2016 Sb. Právní zástupce žalovaného č. 1 předložil soudu v souladu s ust. § 14a vyhlášky osvědčení o registraci k DPH, proto se k částce skládající se z odměny a hotových

ICM R výdajů připočte DPH ve výši 21 %, které činí 2.744,62 Kč. Žalovanému č. 1 vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 15.814,26 Kč.

Žalovaný č. 2 byl v řízení také úspěšný a má tak právo na náhradu nákladů řízení, představující odměnu za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření ze dne 13.03.2017 a za účast při jednání soudu dne 12.09.2017) dle ust. § 7 bod 5, ust. § 9 odst. 4 písm. c), ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky ve výši 9.300 Kč, náhrada hotových výdajů v paušální částce 300 Kč za 1 úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky, tj. 900 Kč za 3 úkony. Právní zástupce žalovaného č. 2 předložil soudu v souladu s ust. § 14a vyhlášky osvědčení o registraci k DPH, proto se k částce skládající se z odměny a hotových výdajů připočte DPH ve výši 21 %, které činí 2.142 Kč. Žalovanému č. 2 vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 12.342 Kč.

Dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. platí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. V tomto případě byli žalovaní č. 1 a č. 2 zastoupeni advokátem, proto soud uložil žalobci povinnost zaplatit žalovaným č. 1 a č. 2 náhradu nákladů řízení k rukám jejích právních zástupců. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti, na základě kterých by byla pariční lhůta prodloužena, případně stanoveno, že plnění se bude dít ve splátkách.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).

V Ostravě dne 21.09.2017

Za správnost vyhotovení: JUDr. Simona Pittermannová,v.r. Andrea Mrenicová soudce

ICM R