32 ICm 1720/2015
Číslo jednací: 32 ICm 1720/2015-53

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích činný ve věcech obchodních rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Neradem v právní věci žalobce Heineken Česká republika, a.s., IČ 45148066, U Pivovaru 1, 270 53 Krušovice, zastoupeného Mgr. Petra Beaver, advokátka, Pod Vilami 747/10, 140 00 Praha-Nusle, proti žalované Jindřiška Mikolášová, IČ 76452620, Žižkovo nám. 107, 373 12 Borovany, zastoupené JUDr. Přemysl Kubíček, advokát, Kasárenská 4, České Budějovice, o určení pravosti pohledávky 403.880,34 Kč a s příslušenstvím, takto: I. Určuje se, že pohledávka žalobce vůči žalované ve výši 403.880,34 Kč, uplatněná v insolvenčním řízení, vedeném na žalovanou jako dlužnici u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. KSCB 26 INS 34737/2014, je po právu co do pravosti a výše. II. Žalobce nemá nárok na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

Žalobce podal proti žalované dne 4.5.2015 k níže podepsanému soudu žalobu. Žádá o určení existence pohledávky proti žalované ve výši 403.880,34 Kč. Uvedl, že přihlásil do insolvenčního řízení, které je vedeno na žalovanou jako dlužníka u Krajského soudu v Českých Budějovicích sp.zn. KSCB 26 INS 34737/2014 pohledávku v celkové výši 403.880,34 Kč, když se jedná o nevykonatelnou a nezajištěnou pohledávku. Nárok vyplývá ze směnky. Tato byla vystavena žalovanou dne 4.1.2010, když splatnou se stala dne 7.5.2012. Směnečný peníz je ve výši 347.156,--Kč, když 6% úrok z této částky ročně činí 56.724,34

Kč. Přihláška pohledávky je v insolvenčním řízení vedena jako č. 11. Dne 17.4.2015 bylo žalobci doručeno oznámení správce o popření pohledávky ze dne 10.4.2015. K popření došlo na přezkumném jednání, které se konalo dne 9.4.2015. Jako důvody v popření jsou uvedeny ty, že zanikla smlouva o výtoči piva pro nemožnost plnění, směnka nebyla předložena k placení, když dlužnice o existenci směnky nevěděla. Smlouva, na kterou žalovaná neurčitě odkazuje je Smlouva o podpoře prodeje ze dne 4.1.2009, kterou žalobce uzavřel jako poskytovatel, a žalovaná jako zákazník (dále jen Smlouva). Tato zanikla z důvodu porušování smlouvy a ne pro nemožnost plnění (žalovaná uvedla, že byla protiprávně vystihovaná z provozovny), odstoupením od smlouvy žalobcem ze dne 14.3.2011.

Žalovaná se k návrhu nevyjádřila.

K projednání věci soud nařídil jednání.

Při tomto jednání žalovaná rozšířila popěrný důvod o to, že uplatněný nárok žalobcem je promlčen. Směnka-původně blankosměnka byla totiž doplněna dle vyplňovacího prohlášení směnečného, které je obsaženo ve Smlouvě. Zde je uvedeno, že poskytovatel vyplní údaje do blankosměnky, kterýkoli následující den po dni splatnosti pohledávek. Pokud došlo k odstoupení od Smlouvy, tak se tak stalo nejpozději 14.3.2011 a poté měl žalobce vyplnit datum splatnosti v relativně krátké době. Kdyby tak učinil, a nedoplnil tak až den 7.5.2012, směnečný nárok by byl promlčen.

Z žaloby soud zjistil, že tato byla doručena soudu dne 4.5.2015 a z protokolu insolvenčního soudu soud zjišťuje, že přezkumné jednání se konalo dne 9.4.2015 a že na něm došlo k popření pohledávky žalobce žalovanou.

Z přihlášky pohledávky soud zjišťuje, že žalovaný tuto do insolvenčního řízení proti žalované přihlásil dne 12.2.2015, když přiložil i kopii směnky. Z originálu směnky soud zjistil, že tato obsahuje údaje, jak jsou uvedeny v žalobě. Dále soud zjišťuje z insolvenčního rejstříku, že dne 22.12.2014 bylo proti žalované zahájeno insolvenční řízení, když usnesením ze dne 26.1.2015 byl prohlášený úpadek a povoleno jí oddlužení.

Na přezkumném jednání ze dne 9.4.2015 popřela žalovaná pohledávku žalobce z důvodů, které jsou uvedeny v žalobě.

Z bodu 7.7.-10. Smlouvy soud dále zjišťuje, že žalovaná jako zákazník podepsala a předala žalobci jako poskytovali blankosměnku vlastní, kterou jej oprávnila k doplnění o směnečnou sumu a datum splatnosti. To v případě, že kdykoliv v průběhu trvání smlouvy vznikne žalované povinnost zaplatit žalobci určité finanční částky, kterou nesplní. Toto vyplňovací právo směnečné vznikne poskytovateli v den ukončení Smlouvy. Poskytoval bude oprávněn vyplnit částku, která bude odpovídat celkové výši jeho pohledávek za zákazníkem, včetně případného úroku z prodlení. Poskytoval dále vyplní do údaje splatnosti, kterýkoliv den následující po dni splatnosti pohledávek poskytovatele za zákazníkem. Podle bodu 10.3. pro účely odstoupení od smlouvy poskytovatelem bude za podstatné porušení smlouvy považováno mimo jiné pokles odběru piva ze strany zákazníka ve dvou po sobě jdoucích kalendářních čtvrtletích pod padesát procent, případně pokles odběru piva ze strany zákazníka pod 75 procent ročního objemu.

Z dopisu žalobce žalované ze dne 14.3.2011 soud zjišťuje, že tento je označen jako odstoupení od smlouvy. Jako důvod je zde uveden ten, že žalovaná porušuje smlouvu v podobě poklesu odběru piva v obou ukazatelích dle článku 10.3. Smlouvy.

Z výše uvedeného činí soud nejprve skutkový závěr takový, že od přezkumného jednání do podání žaloby k soudu neuplynulo více než 30 dnů.

Další skutkový závěr soudu je takový, že žalobce odstoupil od smlouvy a poté doplnil blankosměnku o směnečný peníz a údaj splatnosti. Jelikož došlo k odstoupení od smlouvy v březnu roku 2011, tak splatnost nastává cca 14 měsíců po odstoupení od smlouvy.

Podle § 410 odst. 1 věta prvá insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. (dále jen IZ), není-li dále stanoveno jinak, platí o přezkoumání přihlášených pohledávek za trvání účinnosti oddlužení obdobně § 190-202. Podle odstavce druhého věty prvé a věty poslední tohoto ustanovení, popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinku schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem, ustanovení § 51 odst. 2 tím však není dotčeno; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku. Podle § 198 odst. 1 věta 1.do středníku, věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání. Podle odstavce druhého tohoto ustanovení v žalobě podle odstavce 1 může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod jako vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku. Podle § 10 Zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb. (dále jen ZSŠ) za pomoci ustanovení § 77 odst. 1 ZSŠ, nebyla-li směnka, která byla při vydání neúplná, vyplněna tak, jak bylo ujednáno, nemůže se namítat majiteli směnky, že tato ujednání nebyla dodržena, leda-že majitel nabyl směnky ve zlé víře a nebo se při nabývání směnky provinil hrubou nedbalostí. Podle § 38 odst. 1 ZSŠ za pomoci ustanovení § 77 odst. 1 ZSŠ směnku splatnou v určitý den nebo v určitý čas po datu vystavení nebo po viděné, musí majitel předložit k placení v den platební nebo v jeden ze dvou následujících pracovních dní. Podle § 53 odst. 1 ZSŠ za pomoci ustanovení § 77 odst. 1 ZSŠ a § 78 odst. 1 ZSŠ, mimo jiné, zmeškáním lhůt stanovených k předložení směnky k placení při doložce bez útrat ztrácí majitel svá práva proti indosantům, výstavci cizí směnky a všem ostatním osobám směnečné zavázaným vyjíma výstavce vlastní směnky. Podle § 70 odst. 1 ZSŠ za pomoci ustanovení § 77 odst. 1 a § 78 odst. 1 ZSŠ směnečné nároky proti výstavci vlastní směnky se promlčují ve třech letech ode dne splatnosti směnky. Podle § 202 odst. 1 věta prvá o.s.ř. ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

Soud nejprve konstatuje, že žaloba byla podána dle ustanovení § 198 IZ včas a že v ní žalobce uplatnil důvod vzniku popřené pohledávky podle skutečností, jak učinil v přihlášce. Ve smyslu ustanovení § 410 odst. 2 IZ byla žaloba podána správně proti dlužníku-tedy žalované.

Dále se soud věnoval popěrným důvodům, které byly vzneseny nejprve při přezkumném jednání a poté i při jednání v incidenčním sporu.

K prvému důvodu, tedy že žalovaná byla protiprávně vystěhována z provozovny, kde činila výtoč piva, nelze přihlédnout. Toto se v žádném případě netýká dvoustranné Smlouvy mezi žalobcem a žalovanou. Z obsahu citované smlouvy ani nevyplývá, že by nároky žalobce v důsledku nemožnosti žalované provozovat svou živnost zanikly.

K druhé námitce, že směnka nebyla předložena k placení soud odkazuje na shora citovaná ustanovení § 38 a 53 ZSŠ. Z těchto vyplývá, že směnka je sice upomínatelný cenný papír, nicméně pokud nebyla předložena žalované jako přímému dlužníku k placení, neztrácí její majitel, tedy žalobce nároky z ní. V této souvislosti soud podotýká, že směnka obsahuje doložku bez protestu , což je významově shodné jako bez útrat .

Není podstatné, že žalovaná o směnce nevěděla, jak uvádí. Podstatné je, že podepsala smlouva i tuto směnku, i když v podobě blankosměnky. Ta byla poté v souladu s vyplňovacím právem směnečným, které je obsaženo ve Smlouvě, žalobcem doplněna.

K poslednímu popěrnému důvodu soud vychází z ustanovení § 70 ZSŠ, tedy že proti přímému dlužníkovi se směnka promlčuje až tři roky po její splatnosti. Pokud se tedy směnka stala splatnou dne 7.5.2012 a pohledávka byla přihlášená do insolvenčního řízení dne 12.2.2015, tak se tak stalo ve tříleté lhůtě a směnečný nárok není promlčen.

K námitce žalované strany, že jako den splatnosti směnky bylo doplněno pozdější datum a kdyby tam bylo doplněno dřívější, tak by se nárok ze směnky promlčel, tak k této nelze přihlédnout. Z vyplňovacího prohlášení směnečného není totiž patrno, jaký nejdelší termín splatnosti může být do směnky doplněn. Dále vyplnění data splatnosti 14 měsíců pod odstoupení od smlouvy se soudu nejeví jako doba nepřiměřeně dlouhá. Je třeba si uvědomit tu skutečnost, že žalobce, jako pivovar, který má mnoho zákazníků, může o nich zpracovávat administrativní údaje v delší lhůtě. Nad rámec uvedeného soud ještě dodává, že není ani judikováno, že by se promlčovalo právo na vyplnění blankosměnky.

Z výše uvedených důvodů soud dospívá k závěru, že popěrné důvody vznesené žalovanou jsou nedůvodné a proto soud žalobě prvním výrokem zcela vyhověl.

Druhým výrokem soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení, a to ve smyslu ustanovení § 202 odst. 1 IZ za pomoci ustanovení § 410 odst. 1 IZ.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze, a to prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích.

Krajský soud v Českých Budějovicích dne 22.6.2015

JUDr. Jiří Nerad v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: J. Havlenová