32 Cdo 985/2010
Datum rozhodnutí: 25.03.2010
Dotčené předpisy: § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.




32 Cdo 985/2010

U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Koláře v právní věci žalobkyně Weikr Alu spol. s r.o., se sídlem v Kralupech nad Vltavou, Vodárenská 75, PSČ 278 01, identifikační číslo 47 55 15 18, zastoupené JUDr. Františkem Schulmannem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Valentinská 92/3, PSČ 110 00, proti žalované PRIMA Stav Uno s.r.o., se sídlem v Praze 1, Příčná 7, PSČ 110 04, identifikační číslo 25 05 82 58, zastoupené JUDr. Janem Jiříčkem, advokátem, se sídlem v Praze 8, Legionářů 947/2b, PSČ 182 00, o zaplacení částky 163.800,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 25 Cm 65/2009, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. listopadu 2009, č. j. 4 Cmo 181/2009-70, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 5.601,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce. O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 15. dubna 2009, č. j. 25 Cm 65/2009-39, zamítl žalobu o zaplacení částky 163.800,- Kč spolu s úroky z prodlení specifikovanými ve výroku (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II. a III.).
K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 59.800,- Kč spolu s úroky z prodlení specifikovanými ve výroku, ve zbývající části rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti měnícímu výroku rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ) a namítajíc, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolatelka snáší argumenty na podporu uplatněného dovolacího důvodu a navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu v napadeném rozsahu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalobkyně navrhuje dovolání jako nepřípustné odmítnout.
S přihlédnutím k článku II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. července 2009.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení § 237 o. s. ř.
Podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V projednávané věci jde o nárok ze smlouvy o dílo uzavřené podle ustanovení § 536 a násl. obchodního zákoníku (dále jen obch. zák. ), tedy ze závazkového vztahu mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti (§ 261 odst. 1 obch. zák.), a z procesního hlediska jde o obchodní věc (k tomu srov. např. důvody rozhodnutí uveřejněných pod čísly 1/2000 a 16/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolání žalované tak není ve smyslu ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné, když dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o zaplacení částky 59.800,- Kč s úroky z prodlení. Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Přípustnost dovolání pak nezakládá ani nesprávné poučení odvolacího soudu o opravných prostředcích (shodně srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalované bylo odmítnuto a žalované vznikla povinnost hradit žalobkyni její náklady řízení. Náklady dovolacího řízení vzniklé žalobkyni sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 4.367,50 Kč podle ustanovení § 3 odst. 1 bodu 4, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., z paušální náhrady 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a z náhrady za 20% daň z přidané hodnoty (ve výši 933,50 Kč), a činí celkem 5.601,- Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 25. března 2010

JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu