32 Cdo 956/2014
Datum rozhodnutí: 12.08.2014
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013, § 138 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013



32 Cdo 956/2014

U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně STRODEN MANAGEMENT LIMITED, se sídlem Parou, 1A, P.C. 6035, Larnaca, Kyperská republika, reg. č. HE 117862, zastoupené JUDr. Petrem Voříškem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 7, Přístavní 321/14, proti žalovaným 1) K. P. , 2) T. P. , oběma zastoupeným JUDr. Vladimírem Fučíkem, advokátem se sídlem v Praze 6, Dejvická 306/9 a 3) A. P. , zastoupenému opatrovníkem Městským úřadem Černošice, se sídlem v Praze 2, Podskalská 19, o zaplacení částky 4,839.574,48 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 16 Cm 1/1999, o dovolání žalované 1) proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. října 2013, č. j. 9 Cmo 295/2013-417, takto:

Dovolání se odmítá .
O d ů v o d n ě n í :

K odvolání žalované 1) Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. června 2013, č. j. 16 Cm 1/1999-390, v části, ve které nebylo žalované 1) přiznáno osvobození od soudního poplatku za odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. dubna 2013, č. j. 16 Cm 1/1999-335.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná 1) dovolání, v němž označila jako předpoklad přípustnosti dovolání podle ustanovení § 237 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) skutečnost, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Konkrétně jde o otázku, zda skutečnost, že dovolatelka je sice majetná, ale její majetek je zablokován předběžnými opatřeními vydanými v tomto řízení soudem prvního stupně, a dovolatelka tak s tímto majetkem nemůže nakládat, je důvodem pro vyhovění žádosti o osvobození od soudního poplatku podle ustanovení § 138 o. s. ř. Namítá, že není možné, aby sám soud svým konáním znemožnil účastníkovi řízení splnit jeho poplatkovou povinnost, kterou mu zároveň uložil. Tento postup představuje znemožnění přístupu občana k soudu, a tedy porušení jeho práva na spravedlivý proces. Navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu v napadeném rozsahu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Předpoklady přípustnosti dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř. splněny nejsou, neboť na řešení otázky předložené dovolatelkou jakožto otázky procesního práva dovolacím soudem neřešené napadené rozhodnutí nespočívá, tato otázka nebyla pro rozhodnutí odvolacího soudu určující (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. července 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2013, jež je veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách). Dovolatelka pomíjí, že podle dikce ustanovení § 237 o. s. ř. je jedním z předpokladů přípustnosti dovolání skutečnost, že na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva napadené rozhodnutí závisí, tedy že odvolacím soudem vyřešená právní otázka je pro jeho rozhodnutí určující.
Z odůvodnění napadeného rozhodnutí se podává, že odvolací soud na otázce předložené dovolatelkou svoje rozhodnutí nezaložil (byť se k ní okrajově vyjádřil), neboť ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že samozřejmým předpokladem pro osvobození od soudního poplatku je skutečnost, že účastník žádající o osvobození dostatečně věrohodně osvědčí své majetkové, sociální a výdělkové poměry. Žalovaná 1) v potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech předloženém soudu prvního stupně uvedla výši svého příjmu z pracovního poměru, výši vdovského důchodu a nemovitosti, které má ve spoluvlastnictví a jež jsou dílem předmětem exekuce a dílem se na ně vztahuje předběžné opatření vydané v projednávané věci soudem prvního stupně, uvedla dluhy z půjček, které nesplácí z důvodu platební neschopnosti, a skutečnost, že má vyživovací povinnost ke dvěma dětem. V potvrzení však nikterak nespecifikovala své výdaje, nelze proto posoudit, zda její příjmy jsou či nikoli dostačující k zajištění životních nákladů jejích a jejích dětí. Po zhodnocení žalovanou 1) uvedených údajů a s ohledem na zjištění soudu prvního stupně o tom, že je jedinou společnicí a jednatelkou společnosti VRTILKA s.r.o. a tvrzení žalované 1) v odvolání, že obchodní podíl v této společnosti převedla úplatnou smlouvou o převodu obchodního podílu, dospěl odvolací soud k závěru, že žalovanou 1) poskytnuté informace jsou neúplné. Údaj o příjmu považoval za neúplný, znemožňující přijmout závěr, že jsou splněny podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků.
Vzhledem k tomu není splněn dovolatelkou tvrzený předpoklad přípustnosti dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř. směřujícího proti potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu.
Nejvyšší soud proto dovolání žalované 1) podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl jako nepřípustné.
O nákladech dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, neboť nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí (srov. ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. srpna 2014

JUDr. Hana Gajdzioková předsedkyně senátu