32 Cdo 805/2015
Datum rozhodnutí: 21.07.2015
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013



32 Cdo 805/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně České republiky - Ministerstva financí , se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, PSČ 118 00, identifikační číslo osoby 00 00 69 47, proti žalované FAMKO, spol. s r. o. , se sídlem v Brně, Preslova 716/2, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 00 56 63 49, zastoupené Mgr. Zbyňkem Vančurou, advokátem se sídlem v Brně, Čechyňská 365/23, o žalobě na obnovu řízení podané žalovanou, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 19 Cm 216/2006, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. září 2014, č. j. 1 Cmo 189/2008-206, takto: I. Dovolání se odmítá .
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 4. prosince 2007, č. j. 19 Cm 216/2006-52, ve znění doplňujícího usnesení ze dne l. září 2008, č. j. 19 Cm 216/2006-94, povolil obnovu řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 13/14 Cm 147/2000 i obnovu odvolacího řízení vedeného u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 4 Cmo 190/2002.
K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením (jež je v pořadí čtvrtým, když předchozí usnesení odvolacího soudu byla zrušena usneseními Nejvyššího soudu ze dne 14. prosince 2010, č. j. 32 Cdo 2586/2009-134, a ze dne 27. září 2011, č. j. 32 Cdo 2434/2011-157, a nálezem Ústavního soudu ze dne 5. února 2014, č. j. IV. ÚS 1148/13, in www.usoud.cz, a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení) změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že žalobu na obnovu řízení zamítl (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž co do přípustnosti odkázala na ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) a § 238 odst. 2 občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ) a co do důvodu na ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) a odst. 3 o. s. ř., tvrdíc, že napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení věci a vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Z obsahu dovolání je zřejmé, že dovolatelka vymezuje přípustnost dovolání podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2012. Patrně přehlédla, že vzhledem k datu vydání usnesení odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 7. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013.
Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle ustanovení § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Jiný výklad by vedl ke zjevně nesprávnému (textu občanského soudního řádu odporujícímu) závěru, že dovolání je ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř. přípustné vždy, vymezí-li dovolatel dovolací důvod (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. května 2013, sp. zn. 26 Cdo 1115/2013, ze dne 23. července 2013, sp. zn. 25 Cdo 1559/2013, ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSCR 55/2013, ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, ze dne 23. října 2013, sp. zn. 29 Cdo 2649/2013, ze dne 31. října 2013, sen. zn. 29 NSCR 97/2013, a ze dne 30. ledna 2014, sen. zn. 29 ICdo 7/2014, která jsou veřejnosti dostupná na jeho webových stránkách).
Tomuto požadavku však dovolatelka nedostála, odvozuje-li přípustnost dovolání z ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) a odst. 2 o. s. ř. platného před novelizací občanského soudního řádu provedenou zákonem č. 404/2012 Sb. s účinností od 1. ledna 2013, čímž nevymezuje žádný ze čtyř rozdílných předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v ustanovení § 237 o. s. ř., a předpoklad přípustnosti dovolání nelze dovodit ani z obsahového vymezení dovolacího důvodu, neboť dovolatelka pouze vyjadřuje nesouhlas s výkladem ustanovení § 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř., jak jej provedl odvolací soud.
Dovolání žalované směřuje i proti výroku o nákladech řízení, aniž by žalovaná k této části rozhodnutí uvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti a nesprávnost rozhodnutí. Proti rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení chybí v dovolání jakákoliv argumentace.
Vytčený nedostatek obligatorních náležitostí dovolání, pro který nelze zkoumat jeho přípustnost, nelze již odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. § 241b odst. 3 větu první o. s. ř.), již uplynula.
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení § 243f odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. července 2015
JUDr. Hana Gajdzioková předsedkyně senátu