32 Cdo 5407/2007
Datum rozhodnutí: 29.04.2008
Dotčené předpisy: § 241b odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb., § 243c odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb., § 43 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.




32 Cdo 5407/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobce J. S., zastoupeného advokátem proti žalovanému J. S., zastoupenému advokátem o zaplacení částky 724.281,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 21 Cm 126/2005, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. května 2007, č. j. 2 Cmo 66/2007-51, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci shora označeným rozsudkem potvrdil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 5. 2006, č. j. 21 Cm 126/2005-22, ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 6. 2006, č. j. 21 Cm 126/2005-29, jímž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku 724.281,- Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu napadl žalovaný dovoláním. Podle názoru dovolatele mu bylo rozhodnutím odvolacího soudu odňato právo na spravedlivý proces podle listiny základních práv a svobod. Z tohoto důvodu navrhl, aby dovolací soud dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, posuzoval, zda toto podání obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti.

Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle § 242 odst. 3, věty první občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) může dovolací soud přezkoumat rozhodnutí odvolacího soudu jen z důvodů uplatněných v dovolání. Tato vázanost se projevuje nejen v tom, který z důvodů uvedených v § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř. byl uplatněn, ale především v tom, jak byl dovolací důvod vylíčen, tj. v jakých okolnostech dovolatel spatřuje jeho naplnění.

Uvedení dovolacího důvodu jako povinné náležitosti dovolání není splněno v případě, kdy dovolatel pouze obecně tvrdí, že napadeným rozhodnutím bylo dovolateli odňato právo na spravedlivý proces, aniž dovolací důvod obsahově vymezí, tj. kdy konkrétně neoznačí v čem považuje za nesprávné postup odvolacího soudu a konkrétně v čem spatřuje, že mu bylo rozhodnutím odvolacího soudu odňato právo na spravedlivý proces. K uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. nepostačuje, jestliže dovolatel v dovolání pouze označí některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř. (například tím, že odcituje jeho zákonnou skutkovou podstatu). V dovolání je uvedeno z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá jen tehdy, jestliže popíše (konkretizuje) okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které tak naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř. Chybělo-li v dovolání vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, je dovolání postiženo vadou, pro které dovolací soud nemůže pokračovat v dovolacím řízení, neboť v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) není vymezen obsah přezkumnné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak z hlediska jeho správnosti nelze přezkoumat (§ 242 odst. 3, věta první o. s. ř.).

Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel tuto vadu dovolání může odstranit a své dovolání doplnit o uvedení dovolacích důvodů jak vyplývá z ustanovení § 241b odst. 3, věty první o. s. ř. jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. Marným uplynutím této lhůty se vady dovolání uvedené v § 241a odst. 1 o. s. ř. stávají neodstranitelnými a k opožděnému doplnění dovolání dovolací soud nemůže přihlédnout. Pro postup soudu prvního stupně při odstraňování vad dovolání to mimo jiné znamená, že může dovolatele vyzvat, aby doplnil dovolání o určení rozsahu, v jakém rozhodnutí odvolacího soudu napadá, nebo dovolacího důvodu, jen dokud neuplynula lhůta uvedená v § 241b odst. 3, větě první o. s. ř., a že lhůtu k odstranění těchto vad musí stanovit tak, aby neskončila později, než lhůta uvedená v citovaném ustanovení.

Podle ustanovení § 240 odst. 1, věty první o. s. ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Lhůty určená podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konce lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den (§ 57 odst. 2 věta první a druhá o. s. ř.).

Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 3 o. s. ř.).

Z obsahu spisu se podává, že žalovaný v dovolání ze dne 3. října 2007, které bylo téhož dne podáno osobně u soudu prvního stupně (na čl. 58 spisu), nevymezil žádný dovolací důvod, ani neoznačil důkazy, které by měly být provedeny k prokázání důvodů dovolání.

Z obsahu spisu (srov. doručenku na čl. 51 spisu) se podává, že rozsudek odvolacího soudu byl dovolateli (jejímu právnímu zástupci) doručen dne 15. srpna 2007.

Ve smyslu § 57 odst. 2, věty první o. s. ř. připadl konec dvouměsíční lhůty k podání dovolání na pondělí 15. října 2007.

Za situace, kdy dovolateli dnem 15. října 2007 marně uplynula zákonná lhůta stanovená v § 241b odst. 3 o. s. ř. k případnému doplnění dovolání, stala se tímto marným uplynutím lhůty vada dovolání spočívající v nekonkretizaci dovolacího důvodu neodstranitelnou a dovolání žalovaného trpí vadou, která brání dalšímu pokračování dovolacího řízení.

Nejvyšší soud České republiky proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1, věta první o. s. ř.), dovolání žalovaného proti napadenému rozsudku odvolacího soudu odmítl podle § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o. s. ř. pro vady podaného dovolání.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že žalobci žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek

V Brně dne 29. dubna 2008

JUDr. Kateřina Hornochová, v. r.

předsedkyně senátu