32 Cdo 4956/2010
Datum rozhodnutí: 20.01.2011
Dotčené předpisy: § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.




32 Cdo 4956/2010

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně Avalon Continental S. A. , se sídlem 33 Porter Road, Road Town, Tortola, Britské Panenské ostrovy, registrační číslo 1421886, proti žalovanému L. R., zastoupenému JUDr. Tomášem Samkem, advokátem, se sídlem v Příbrami, Pražská 140, PSČ 261 01, o zaplacení částky 69.859,85 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 12 EC 482/2009, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. srpna 2010, č. j. 22 Co 1636/2010-106, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Českých Budějovicích v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 25. února 2010, č. j. 12 EC 482/2009-72, v odvoláním napadeném výroku ve věci samé, jímž Okresní soud v Prachaticích uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 69.859,85 Kč s úroky z prodlení specifikovanými ve výroku, a dále ve výroku o náhradě nákladů řízení (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).
Proti rozsudku odvolacího soudu (oběma jeho výrokům) podal žalovaný dovolání, požaduje, aby Nejvyšší soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
S přihlédnutím k článku II bodu 12. části první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen o. s. ř. ), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. července 2009.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení § 237 o. s. ř.
Podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V projednávané věci jde o nárok ze smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 497 a násl. obchodního zákoníku (dále jen obch. zák. ), přitom závazkový vztah založený smlouvou o úvěru je podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. závazkovým vztahem obchodním bez ohledu na povahu účastníků, a z procesního hlediska jde o obchodní věc (k tomu srov. např. důvody rozhodnutí uveřejněných pod čísly 1/2000 a 16/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolání žalovaného proti výroku, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku ve věci samé, tak není podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné, když tímto výrokem bylo rozhodnuto o zaplacení částky 69.859,85 Kč s úrokem z prodlení.
Dovolání proti výroku, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení, a proti výroku, kterým rozhodl o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle žádného z ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 20. ledna 2011


JUDr. Hana G a j d z i o k o v á
předsedkyně senátu