32 Cdo 4814/2010
Datum rozhodnutí: 24.10.2012
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.




NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY

32 Cdo 4814/2010



U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně Transakta a. s., se sídlem v Praze 8-Bohnicích, Lodžská 399/26, PSČ 181 00, identifikační číslo osoby 00 67 52 61, zastoupené JUDr. Janem Štainbruchem, advokátem se sídlem v Praze 1, Havlíčkova 11, proti žalované České pojišťovně a. s., se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16, PSČ 113 04, identifikační číslo osoby 45 27 29 56, o zaplacení částky 180.898,19 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 22 C 91/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. července 2010, č. j. 39 Co 555/2009-71, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze označenému v záhlaví, jímž byl potvrzen rozsudek ze dne 18. května 2009, č. j. 22 C 91/2008-49, kterým Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl žalobu o zaplacení částky 180.898,19 Kč s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení, a bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil). Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (jež bylo zrušeno k 31. prosinci 2012 nálezem Ústavního soudu ze dne 21. února 2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11), neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam.
Podle ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 se nepřihlíží.
Podle ustanovení § 242 odst. 3 věty první o. s. ř. je dovolací soud při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatelka obsahově vymezila; proto při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatelka v dovolání označila, případně, jejichž řešení zpochybnila.
Dovolatelka, byť zastoupena advokátem, neoznačila uplatněný dovolací důvod odkazem na příslušné ustanovení občanského soudního řádu. Z obsahu dovolacích námitek lze však dovodit, že nesouhlasí s právním posouzením věci odvolacím soudem a uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.
Z vylíčení dovolacích námitek je zřejmé, že dovolatelka nevymezuje žádnou takovou otázku, pro jejíž řešení by mohl Nejvyšší soud dospět k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí při splnění kritérií uvedených v ustanovení § 237 odst. 3 části věty před středníkem o. s. ř.
Závěr odvolacího soudu o nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně vycházející z toho, že mezi žalobkyní jako nájemkyní a leasingovou společností ČSOB Leasing, a. s. (dále jen leasingová společnost ) jako pronajímatelkou byla uzavřena leasingová smlouva o pronájmu vozidla Toyota Landcruiser, jejíž součástí byly všeobecné smluvní podmínky finančního leasingu a v nich byla dohodnuta vinkulace pojistného plnění ve prospěch leasingové společnosti, a že mezi leasingovou společností jako vlastnicí vozidla (podle leasingové smlouvy) a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva a právo na pojistné plnění tak má leasingová společnost, který dovolatelka zpochybnila, je v souladu s judikaturou dovolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2009, sp. zn. 25 Cdo 981/2007, jež je veřejnosti k dispozici na jeho webových stránkách). Pro úplnost pak Nejvyšší soud dodává, že právní podstatou leasingu a právy a povinnostmi vyplývajícími z leasingových smluv se obsáhle zabýval v rozsudku uveřejněném pod číslem 24/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Námitkami, že dovolatelka nemohla zastupovat leasingovou společnost při vyřizování pojistné události jen na základě leasingové smlouvy a mandátní smlouva mezi nimi uzavřena nebyla, a že leasingová společnost nebyla vlastníkem odcizeného vozidla, protože dovolatelka uzavřela smlouvu s prodejcem vozidla a leasingová společnost věc ani nedržela , dovolatelka nezpochybňuje správnost právního posouzení věci, ale podrobuje kritice skutková zjištění soudů nižších stupňů o existenci ujednání v leasingové smlouvě a ve všeobecných smluvních podmínkách finančního leasingu, z nichž pro ni nepříznivé právní posouzení věci vychází. Tím však míří na dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř. (tj., že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), který však nemůže přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. založit, neboť z tohoto důvodu lze podat dovolání jen v případě přípustného dovolání podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř., popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (§ 238 a § 238a o. s. ř.).
Jelikož dovolání proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., Nejvyšší soud je podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalované podle obsahu spisu náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. října 2012


JUDr. Hana G a j d z i o k o v á
předsedkyně senátu