32 Cdo 4605/2007
Datum rozhodnutí: 17.02.2009
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.




32 Cdo 4605/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudkyň JUDr. Moniky Vackové a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce S. f. ž. p. Č. r., proti žalované o. M. P., zastoupené JUDr. J. G., advokátem, o zaplacení částky 524.964,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 6 C 78/2004, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. března 2007, č.j. 27 Co 35/2006-117, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto usnesení nahradit žalované k rukám jejího zástupce náklady dovolacího řízení ve výši 12.257,- Kč.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobcovo dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně v záhlaví označenému, kterým byl ve věci samé potvrzen rozsudek Okresního soudu v Hodoníně ze dne 12. září 2005, č.j. 6 C 78/2004-95, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 524.964,- Kč s příslušenstvím, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř., neboť podmínky tohoto ustanovení v dané věci nebyly splněny (napadeným rozhodnutím potvrdil odvolací soud v pořadí první rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé), není přípustné ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť dovolací soud neshledal, že by napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé mohl mít po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o.s.ř).

Dovolatel ostatně žádnou otázku zásadního právního významu neformuluje. Jeho námitky proti způsobu, kterým soud hodnotil obsah uzavřené smlouvy a výhrady vůči posouzení jím uplatněného nároku odvolacím soudem směřují sice vůči podstatě rozhodnutí odvolacího soudu, nemohou však zásadní právní význam rozhodnutí založit. Odvolací soud postavil své rozhodnutí na výkladu konkrétního ujednání ve smlouvě uzavřené mezi účastníky dne 23. 10. 1996 (ve znění jejích dodatků), které dle jeho obsahu posoudil jako ujednání o smluvní pokutě podle § 544 a násl. obč. zák. a § 300 a násl. obch. zák.; dovolací soud neshledal, že by odvolací soud řešil tuto otázku v rozporu s hmotným právem, její posouzení navíc vychází z hodnocení důkazu v konkrétní věci, postrádá proto judikatorní přesah. Závěr dovolacího soudu o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí je přitom podmíněn (krom předpokladů daných v § 237 odst. 3 o. s. ř.) též tím, že řešení otázky, na níž je výrok napadeného rozhodnutí založen, má zásadní význam i z hlediska možného zobecnění při řešení obdobných sporů. Rozsudek odvolacího soudu nelze ani z tohoto pohledu považovat za zásadně právně významný podle § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o. s. ř.

Námitka ke způsobu hodnocení důkazů, byť je dovolatel jiného názoru, je výhradou ke správnosti skutkových zjištění spadající pod dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o.s.ř., jehož úspěšné uplatnění je však u dovolání, jehož přípustnost se posuzuje podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., zcela vyloučeno (srovnej výslovné znění § 241a odst. 3 o. s. ř.).

Dovolací soud, jak z uvedeného plyne, neshledal existenci podmínek daných ustanovením § 237 odst. 3 o.s.ř., ani jiných okolností, z nichž by, s přihlédnutím k obsahu dovolacích námitek, bylo možno zásadní právní význam rozhodnutí dovodit, proto dovolání jako nepřípustné [ § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ] dle § 243b odst. 5 věta první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. , když dovolání bylo odmítnuto a žalobci tak vznikla povinnost nahradit žalované náklady řízení, které vznikly za zastoupení advokátem. Odměna advokáta byla stanovena v sazbě dle § 3 odst. 1 bodu 5 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění, v maximální výši 20.000,- Kč (§ 14 odst. 1, § 15 cit. vyhl.) a snížená o 50% (§ 18 odst. 1 cit. vyhl.) na částku 10.000,- Kč. Součástí nákladů řízení je též paušální náhrada ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a náhrada za 19% daň z přidané hodnoty ve výši 1.957,- Kč. Celková výše nákladů řízení činí 12.257,- Kč.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon takového rozhodnutí.

V Brně dne 17. února 2009

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu