32 Cdo 4299/2008
Datum rozhodnutí: 21.10.2009
Dotčené předpisy:





32 Cdo 4299/2008


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc., a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně D. D. s. p. s.r.o., zastoupené JUDr. J. G., advokátem, proti žalovanému m. P., zastoupenému JUDr. J. B., advokátkou, o 714 961,82 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 3 C 261/2005, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 13. června 2008, č. j. 25 Co 483/2007-399, takto:


I. Dovolání se odmítá.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Krajský soud v Plzni v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek (v pořadí druhý ve věci) Okresního soudu v Domažlicích ze dne 2. října 2007, č. j. 3 C 261/2005-349, v zamítavém výroku ve věci samé v rozsahu částky 453 979,96 Kč s 6,5% úrokem z prodlení p. a. od 14. března 2002 do zaplacení a zrušil ho ve zbytku zamítnutí žaloby na zaplacení částky 261 981,06 Kč s příslušenstvím a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení.


Rozsudek odvolacího soudu v rozsahu potvrzujícího výroku ve věci samé napadla žalobkyně dovoláním, jehož přípustnost opřela o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ). Uvedla, že ho podává z důvodu nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. s tím, že dovolání dodatečně odůvodní ve lhůtě 14 dní. To však již neučinila.


Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, posuzoval, zda toto podání obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti.


Podle ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).


Podle § 242 odst. 3 věty první o. s. ř. může dovolací soud přezkoumat rozhodnutí odvolacího soudu jen z důvodů uplatněných v dovolání. Tato vázanost se projevuje nejen v tom, který z důvodů uvedených v § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř. byl uplatněn, ale především v tom, jak byl dovolací důvod vylíčen, t. j. v jakých okolnostech dovolatel spatřuje jeho naplnění.


Uvedení dovolacího důvodu jako povinné náležitosti dovolání není splněno v případě, kdy dovolatel pouze obecně tvrdí, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, aniž dovolací důvod obsahově vymezí, t. j. kdy neoznačí právní otázky nebo jejich právní řešení, jejichž posouzení odvolacím soudem považuje za nesprávné. K uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. nepostačuje, jestliže dovolatel v dovolání pouze označí některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř. (například tím, že odkáže na ustanovení zákona, nebo že odcituje jeho zákonnou skutkovou podstatu). V dovolání je uvedeno, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen tehdy, jestliže dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že určitý dovolací důvod je dán, tedy - řečeno jinak - jestliže vylíčí okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které tak naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř. Chybí-li v dovolání vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, je dovolání stiženo vadou, pro kterou dovolací soud nemůže pokračovat v dovolacím řízení, neboť v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) není vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak z hlediska jeho správnosti nelze přezkoumat (srov. § 242 odst. 3 větu první o. s. ř.).


Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel tuto vadu dovolání může odstranit a své dovolání doplnit o uvedení dovolacích důvodů - jak vyplývá z ustanovení § 241b odst. 3 věty první, o. s. ř. - jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. Marným uplynutím této lhůty se vady dovolání uvedené v § 241a odst. 1 o. s .ř. stávají neodstranitelnými a k opožděnému doplnění dovolání dovolací soud nemůže přihlédnout. Protože v dovolacím řízení, v němž nebyl vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní, nelze pokračovat, musí být dovolání, které neobsahuje dovolací důvod a které o tuto náležitost nebylo do uplynutí lhůty uvedené v ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř. doplněno, podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítnuto (srov. shodně též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu uveřejněném pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).


V posuzovaném případě se z obsahu spisu podává, že žalobkyně v dovolání ze dne 15. září 2008 (na č. l. 409 spisu), které bylo téhož dne předáno k poštovní přepravě, v otázce jeho důvodnosti odkázala na ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jehož zákonnou skutkovou podstatu odcitovala. Vzhledem k tomu, že avizované doplnění dovolání soudu nepředložila, postrádá podané dovolání jakékoli vylíčení okolností, v nichž dovolatelka naplnění uvedeného dovolacího důvodu spatřuje.


Z obsahu spisu (srov. doručenku na č. l. 401 spisu) se podává, že rozsudek odvolacího soudu byl dovolatelce (jejímu zástupci) doručen dne 15. července 2008. Ve smyslu § 57 odst. 2 věty první o. s. ř. tak připadl konec dvouměsíční lhůty k podání dovolání, jakož i k jeho případnému doplnění na pondělí 15. září 2008, kdy také bylo dovolání předáno k poštovní přepravě.


Za situace, kdy dovolatelce dnem 15. září 2008 marně uplynula zákonná lhůta stanovená v § 241b odst. 3 o. s. ř. k případnému doplnění dovolání, stala se tímto marným uplynutím lhůty vada dovolání spočívající v nekonkretizaci dovolacího důvodu neodstranitelnou a dovolání žalobkyně trpí vadou, která brání dalšímu pokračování dovolacího řízení.


Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání žalobkyně proti napadenému rozsudku odvolacího soudu odmítl podle § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o. s. ř. pro vady podaného dovolání.


Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně, jejíž dovolání bylo pro vady odmítnuto, nemá na náhradu nákladů právo a žalovanému v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly.


Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně 21. října 2009


JUDr. Miroslav G a l l u s


předseda senátu