32 Cdo 4200/2015
Datum rozhodnutí: 21.10.2015
Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř. ve znění od 01.01.2013



32 Cdo 4200/2015


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobkyně Československé obchodní banky, a. s. , se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, identifikační číslo osoby 00 00 13 50, zastoupené JUDr. Romanem Majerem, advokátem se sídlem v Praze 4, Vyskočilova 1326/5, proti žalované Z. P. , zastoupené Mgr. Markem Davidem, advokátem se sídlem ve Zlíně, Lešetín IV 777, o zaplacení částky 5 453,65 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 25 C 216/2012, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. října 2013, č. j. 90 Co 6/2013-102, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :
Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením odmítl odvolání žalobkyně i žalované (jako objektivně nepřípustná podle ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu - dále též jen o. s. ř. ) proti rozsudku ze dne 19. června 2013, č. j. 25 C 216/2012-86, kterým Obvodní soud pro Prahu 1 uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 5 453,65 Kč s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení. Současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná - posuzováno podle obsahu podání - dovolání.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm - v souladu s bodem 7., čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Z ustanovení § 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř. vyplývá, že dovolání podle § 237 není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4.
Podle ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.
Dovolání žalované proti usnesení odvolacího soudu tak není podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř. přípustné a mimořádným opravným prostředkem k prověření správnosti rozhodnutí, kterým odvolací soud odmítl odvolání žalované proti rozsudku soudu prvního stupně, je žaloba pro zmatečnost podle ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. října 2015

JUDr. Hana G a j d z i o k o v á
předsedkyně senátu