32 Cdo 4132/2010
Datum rozhodnutí: 22.02.2011
Dotčené předpisy: § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.




32 Cdo 4132/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce P. N. , zastoupeného JUDr. Tomášem Hemelíkem, CSc., advokátem se sídlem v Říčanech u Prahy, Rooseveltova 101, proti žalované SCANDISYSTEM s.r.o., se sídlem v Klášterci nad Orlicí čp.120, PSČ 561 82, identifikační číslo osoby 47454253 , zastoupené JUDr. Petrem Nuckollsem, advokátem se sídlem v Ústí nad Orlicí, Barcalova 2, o zaplacení 58 100,70 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 10 C 167/2008, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. září 2010, č. j. 38 Co 141/2010-142, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalované proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Krajský soud v Hradci Králové potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 19. února 2010, č. j. 10 C 167/2008-108, v napadeném vyhovujícím výroku ve věci samé, jímž bylo žalované uloženo zaplatit žalobci 58 100,70 Kč s příslušenstvím, a v obou výrocích o nákladech řízení (výrok I.), a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.), není přípustné.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ) dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení § 237 o. s. ř.
Podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč a v obchodních věcech 100 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V předmětném sporu jde nepochybně o obchodní věc (spor mezi podnikateli o úhradu splátky provize ze smlouvy o obchodním zastoupení), v níž bylo potvrzujícím výrokem rozsudku odvolacího soudu rozhodnuto ve věci samé o peněžitém plnění ve výši 58 100,70 Kč s příslušenstvím. Jedná se tudíž ve smyslu ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. o věc, u níž není dovolání přípustné. Nejvyšší soud je proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), usnesením odmítl pro nepřípustnost [§ 243b odst. 5 věta první a § 218 písm. c) o. s. ř.].
Nejvyšší soud tak nepřisvědčil názoru dovolatelky, že ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. se v předmětné věci neuplatní, který zdůvodňovala tím, že přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu o jediném nároku s totožným skutkovým základem je třeba zkoumat ve vztahu k celému nároku společně bez ohledu na to, že tento nárok byl uplatněn ve dvou řízeních a že o něm bylo rozhodnuto týž den dvěma výroky ve dvou rozsudcích. Pro závěr o nepřípustnosti dovolání podle § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. není vzhledem ke znění tohoto ustanovení totiž významné, zda dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto pouze o části nároku, jehož celková výše přesahuje 100 000 Kč, nebo zda se mezi účastníky vedou další spory o peněžité plnění ze stejného či obdobného právního důvodu (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 1998, sp. zn. 25 Cdo 1286/98, publikované v časopise Soudní judikatura č. 23, ročník 1998, pod číslem 169), jak tomu bylo i v posuzované věci [dva soudní spory mezi týmiž účastníky, v nichž bylo rozhodnuto vždy o jedné ze dvou splátek provize (obě splátky ve shodné výši 58 100,70 Kč), jejichž součet tak převyšuje částku 100 000 Kč].
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaná, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů právo a žalobci v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. února 2011

JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu