32 Cdo 4036/2008
Datum rozhodnutí: 17.03.2010
Dotčené předpisy: § 43 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.







32 Cdo 4036/2008


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Pavla Koláře v právní věci žalobce
ČEZ Prodej, s.r.o.,
se sídlem v Praze 4, Duhová 1/425, IČ 27 23 24 33, zastoupené Mgr. Jaroslavem Trkovským, advokátem se sídlem v Lounech, Mírové náměstí 124, PSČ 440 01, proti žalované
A. H.,
zastoupené JUDr. Jiřím Bláhou, advokátem se sídlem v Lomnici nad Popelkou, Poděbradova 54, PSČ 512 51, o zaplacení částky 181.717,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 37 Cm 48/2006, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. září 2007, č. j. 12 Cmo 227/2007-123, takto:


Dovolání
se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :


Vrchní soud v Praze, v záhlaví označeným usnesením, potvrdil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. února 2007, č.j. 37 Cm 48/2006-113, jímž soud prvního stupně připustil podle § 107a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), aby do řízení na místo dosavadní žalobkyně Severočeská energetika, a.s. vstoupila společnost ČEZ Prodej, s.r.o. Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že byly splněny zákonné předpoklady pro vydání tohoto usnesení, protože práva a povinnosti ze smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 17. srpna 2000, č. 512569, o něž v řízení jde, přešla na uvedenou společnost ke dni 1. listopadu 2005.

Žalovaná napadla rozhodnutí dovoláním. Namítala, že řízení předcházející vydání napadeného rozhodnutí, je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, aniž tvrzené dovolací důvody jakkoliv blíže specifikovala, a navrhla, čeho se domáhá. Dovolání tedy neobsahovalo dovolací důvod, ani dovolací návrh.

Podle ustanovení § 240 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241 o. s. ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto (§ 241b odst. 3 o. s. ř.).

Nejvyšší soud v četných rozhodnutích formuloval právní názor, že dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty. Lhůta určená v ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř. je pak lhůtou propadnou (prekluzivní), jejímž marným uplynutím se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými. Dovolací soud (který k případnému pozdějšímu doplnění dovolání již nemůže přihlížet z úřední povinnosti) musí dovolání nezpůsobilé zahájit dovolací řízení odmítnout (srov. např. usnesení ze dne 23. května, sp. zn. 29 Odo 485/2005). Od tohoto názoru nemá dovolací soud důvod se odchýlit ani v této věci.

Z obsahu spisu vyplývá, že napadené usnesení obsahující řádné poučení o opravném prostředku bylo žalované doručeno podle ustanovení § 46 odst. 5 o. s. ř. dne 6. října 2007. Žalovaná proti němu podala u soudu prvního stupně dne 27. listopadu 2007 dovolání ve shora popsaném rozsahu. Protože dovolání neobsahovalo náležitosti uvedené v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. a nebyla splněna podmínka povinného zastoupení dovolatelky dle ustanovení § 241 o. s. ř., soud prvního stupně vyzval žalovanou usnesením ze dne 30. listopadu 2007, č. j. 37 Cm 48/2006-139, k odstranění vady dovolání a nedostatku podmínek řízení. Žalované byl poté na její žádost ustanoven usnesením ze dne 20. března 2008, č. j. 37 Cm 48/2006-148, které nabylo právní moci dne 22. dubna 2008, v souladu s ustanovením § 30 odst. 2 o. s. ř. zástupce pro dovolací řízení z řad advokátů. Ten však podáním doručeným soudu prvního stupně dne 21. května 2008 pouze sdělil, že se ztotožňuje s dovolacími důvody uvedenými v dovolání a dovolání doplnil o dovolací návrh. Vady dovolání (chybějící dovolací důvod) tak odstraněny nebyly a lhůta k tomu určená marně uplynula dnem 22. června 2008.

Nejvyšší soud proto dovolání jako nezpůsobilé zahájit dovolací řízení podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 17. března 2010


JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu