32 Cdo 3802/2007
Datum rozhodnutí: 06.11.2008
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.




32 Cdo 3802/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobce J. B., nar. , bytem , zast. JUDr. E. K., advokátkou se sídlem v, proti žalované A. M. Č. r., a. s., se sídlem v , zast. Mgr. A. S., advokátem se sídlem v , o určení vlastnictví k bytu a o určení neplatnosti smlouvy, vedené u Okresního soudu Plzeň - město pod sp. zn. 11 C 196/2004, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 23. března 2007, č. j. 18 Co 138/2007-396, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 10.300,- Kč, k rukám jejího právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne ze dne 23. března 2007, č. j. 18 Co 138/2007-396, ve výroku I. zrušil rozsudek Okresního soudu Plzeň - město ze dne 25.8.2006, č.j. 11 C 196/2004-317, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 25.10. 2006 a ve znění usnesení ze dne 1.11.2006, ve výroku v odst. I. a ve výroku v odst. II., kterými bylo rozhodnuto tak, že se zamítá návrh na určení, že smlouva o úvěru, uzavřená mezi účastníky dne 6. 10. 2003, je neplatná, a řízení zastavil. Ve výrocích II. a III. odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, které co do přípustnosti opírá o ustanovení § 239 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), a co do důvodu o § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.

Žalovaná ve svém vyjádření k dovolání navrhla odmítnutí, případně zamítnutí dovolání.

Podáním ze dne 7. července 2007, doručeným Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně dne 15. července 2007, vzal žalobce své dovolání v celém rozsahu zpět.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) v důsledku tohoto dispozitivního úkonu dovolatele dovolací řízení podle § 243b odst. 5 věty druhé o. s. ř. zastavil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl dle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. tak, jak se uvádí ve výroku, a přiznal žalované náhradu nákladů řízení sestávající z odměny podle ustanovení § 5 písm. b), § 10 odst. 3, a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve výši 10.000,- Kč, a z paušální náhrady 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 6. listopadu 2008



JUDr. František F a l d y n a, CSc.

předseda senátu