32 Cdo 3741/2007
Datum rozhodnutí: 22.10.2008
Dotčené předpisy: § 243b odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.




32 Cdo 3741/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc., a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobce Ing. V. W., bytem , zastoupeného JUDr. V. D., advokátem se sídlem v , proti žalované K. R., a. s., se sídlem, zastoupené JUDr. M. W., advokátkou se sídlem v , o zaplacení 750.000,- Kč s přísl., vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 42 Cm 23/2002, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. února 2007, č. j. 11 Cmo 282/2006-187, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů dovolacího řízení 12.257,- Kč do tří dnů od doručení tohoto usnesení k rukám advokáta žalobce JUDr. V. D.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze, v záhlaví označenému, kterým byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 5. 2006, č. j. 42 Cm 23/2002-157, jímž byla žalovaná uznána povinnou zaplatit žalobci částku 750.000,- Kč (výrok I.) a částku 214.586,50 Kč na náhradě nákladů řízení (výrok II.), je sice přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. března 2005 dále též jen o. s. ř. (srov. bod 3, článku II., části první zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony), není však důvodné podle dovolatelem tvrzených ustanovení § 241a odst. 1 písm. a) o. s. ř. (řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci) a § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. (rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci).

V předmětné věci rozhodl již Vrchní soud v Praze předchozím usnesením ze dne 15. září 2005, č. j. 11 Cmo 83/2005-117, že rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení, s tím, že z vyložených důvodů odvolací soud dospěl k závěru, že závěr soudu prvního stupně o neplatnosti smlouvy o zprostředkování a jejího dodatku, není správný .

Dovolatelka opětovně napadá závěr soudů obou stupňů, že předmětná zprostředkovatelská smlouva ze dne 14. 8. 2000 je platná a namítá, že ze znění smlouvy vůbec nevyplývá, že by za žalovanou smlouvu podepisující Ing. D. K. jednal na základě plné moci, přičemž generální ředitel nebyl oprávněn za žalovanou jednat bez zmocnění představenstva a. s. jako statutárního orgánu. Žalobce předložil plnou moc k důkazu teprve v odvolacím řízení ve fotokopii úředně ověřené kopie, tedy jako listinu nevěrohodnou a Ing. K. vyslechl jako svědka bez toho, aniž by jej některý z účastníků jako svědka navrhl, k čemuž není soud podle názoru dovolatelky ve sporném řízení, v němž neplatí vyšetřovací zásada, oprávněn. Vyslechnutím svědka negativně zaměřeného proti žalované došlo k porušení jejích procesních práv. Naopak svědci, které jako zmocnitele žalovaná navrhla, vyslechnuti nebyli, když soud to nepřipustil, ač plná moc nebyla předložena v originále a odvolací soud tak rozhodl i v rozporu s judikaturou stanoviskem Nejvyššího soudu Cpjn 38/98 ze dne 28. 4. 2000. Kromě toho žalovaná též namítá, že vymáhaná sankce byla sjednána z prodejní ceny , která však činila částku 11.900.000,- Kč nikoli 15 mil. Kč.

Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhuje jeho odmítnutí jako zjevně bezdůvodného, když soud prvního stupně si vyžádal vyjádření notářských kanceláří, které ověřovaly podpisy zmocnitelů na plné moci pro Ing. K., s výsledkem, že zmocnitelé na plné moci skutečně své podpisy ověřili.

Nejvyšší soud konstatoval, že odvolací soud se v odůvodnění napadeného rozhodnutí vypořádal rovněž s výtkou ve smyslu § 205 odst. 2 písm. d) o. s. ř., tj. že soud prvního stupně neprovedl důkaz výslechem svědků osob, které podepsaly za žalovanou zmocnění pro generálního ředitele Ing. K., a nepovažova ji za opodstatněnou. Naopak, se zřetelem k výsledkům dokazování (zejména výslechu bývalého ředitele žalované Ing. K. a sdělení notářů, kteří ověřovali podpisy na plné moci pro jmenovaného) odvolací soud sdílel závěry soudu prvního stupně, podle nichž by doplnění dokazování bylo nadbytečné. Tvrzení o možném podvržení textu zmocnění se jeví jako dodatečně účelově vykonstruované.

Za této procesní situace nelze mít za naplněný důvod, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (ust. § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.). Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provedl (§ 120 odst. 1 věta druhá o. s. ř.) a v daném případě dovolací soud v okolnosti, že další důkazy výslechem svědků k podpisům na plné moci nebyly provedeny, neshledal pochybení.

Vůbec pak nelze otázku existence platné plné moci podřadit dovolacímu důvodu dle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. jakožto nesprávnému právnímu posouzení. Tato otázka je otázkou skutkovou, nikoliv právní. Odkaz dovolatelky na shora uvedený judikát není v této souvislosti případný.

Rovněž námitka dovolatelky ohledně výše prodejní ceny je otázkou skutkovou, kterou pod uplatněný dovolací důvod subsumovat nelze.

Na základě uvedeného dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání je zjevně bezdůvodné a proto je podle ustanovení § 243b odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ust. § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalované bylo odmítnuto a žalovaná je proto povinna nahradit žalobci odůvodněné náklady řízení o dovolání spočívající v odměně za jeden úkon právní služby vyjádření k odvolání podle § 3 odst. 1 bod 5., § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15, § 16 odst. 1 a § 18 odst. 1 vyhl. č. 484/2000 Sb. ve znění vyhl. č. 277/2006 Sb. v částce 10.000,- Kč, dále jeden paušál hotových výloh podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl. č. 276/2006 Sb. ve výši 300,- Kč a konečně 19 % DPH z přiznané částky ve výši 1.957,- Kč podle § 19a ve znění čl. I. vyhl. č. 110/2004 Sb. a § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy v částce 12.257,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 22. října 2008

JUDr. František F a l d y n a , CSc.

předseda senátu