32 Cdo 363/2010
Datum rozhodnutí: 25.03.2010
Dotčené předpisy: § 114b o. s. ř., § 153a odst. 3 o. s. ř., § 153a odst. 4 o. s. ř.




32 Cdo 363/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Koláře v právní věci žalobkyně ORFA spol. s r.o. , se sídlem v Praze 4-Spořilově, U Mlýna 1, PSČ 140 00, identifikační číslo 25 76 04 24, proti žalovanému J. P ., zastoupenému JUDr. Petrem Čichovským, advokátem, se sídlem v Týnci nad Sázavou, Družstevní 411, PSČ 257 41, o zaplacení částky 250.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 59 Cm 7/2009, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. září 2009, č. j. 11 Cmo 168/2009-34, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalovaného potvrdil rozsudek pro uznání ze dne 23. března 2009, č. j. 59 Cm 7/2009-16, jímž Krajský soud v Praze uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 250.000,- Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku a náhradu nákladů řízení (výrok I.), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).
Odvolací soud uvedl, že odvolání projednal podle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) ve znění účinném do 30. června 2009. Soudu prvního stupně přitakal v závěru, že ve smyslu ustanovení § 153a odst. 3 a 4 o. s. ř. byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání, neboť žalovaný se ve lhůtě stanovené soudem prvního stupně ve výzvě podle § 114b o. s. ř. k žalobě nevyjádřil, tudíž podle ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. platí zákonná domněnka uznání nároku. Námitku žalovaného, že výzvu podle ustanovení § 114b o. s. ř. lze vydat pouze ve formě usnesení, neshledal důvodnou s tím, že ustálená judikatura připouští, aby výzva byla vtělena do platebního rozkazu. V takovém případě má tomu odpovídající výrok povahu usnesení. Vydání usnesení podle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř. není při rozhodnutí o věci platebním rozkazem podmíněno tím, že to vyžaduje povaha věci nebo okolnosti případu.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, namítaje, že jsou dány dovolací důvody podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., tedy, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přípustnost dovolání opírá o ustanovení § 237 odst. 1 písm.c) o. s. ř., přisuzuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí řešení otázky, zda výzvu podle ustanovení § 114b odst. 2 o. s. ř. lze vtělit do platebního rozkazu, když ustanovení § 172 odst. 1 o. s. ř. taxativně stanoví náležitosti platebního rozkazu. Akcentuje, že soud sám o své libovůli vtělil do platebního příkazu další procesní úkon, který zákon nepředpokládá.
Dovolání není přípustné.
Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu může být přípustné jen podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) a c) o. s. ř. O případ uvedený pod písmenem b) nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c) [tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam] Nejvyšší soud nemá.
Je tomu tak proto, že otázkou, zda usnesení podle ustanovení § 114b o. s. ř. může být obsaženo ve výroku platebního rozkazu, jíž dovolatel přisuzuje zásadní právní význam, se Nejvyšší soud již zabýval v rozsudku uveřejněném pod číslem 56/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v rozsudku uveřejněném pod číslem 65/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, zmíněném odvolacím soudem. V nich uzavřel, že usnesení podle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř. může být obsaženo ve výroku platebního rozkazu. Závěr odvolacího soudu je s těmito rozhodnutími v souladu.
Jelikož dovolání není přípustné ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., Nejvyšší soud je odmítl podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. března 2010

JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu