32 Cdo 3577/2009
Datum rozhodnutí: 01.09.2010
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.




32 Cdo 3577/2009


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUdr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně České pojišťovny a.s. , se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16, PSČ 113 04, IČ 45272956, proti žalované PhDr. J. D., Ph.D. , narozené 17. června 1958, bytem v Praze 10, Ruská 470/6, zastoupené Mgr. et. Mgr. Romanou Hiklovou, advokátkou se sídlem v Praze Karlíně, Pobřežní 4/170, o zaplacení 46 222 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 16 C 403/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. června 2009, č. j. 55 Co 118/2009-45, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobkyně proti v záhlaví označenému rozsudku v rozsahu, v němž Městský soud v Praze potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 6. ledna 2009, č. j. 16 C 403/2008-26, v zamítavém výroku ve věci, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. června 2009 dále též jen o. s. ř. (srov. čl. II. bod 12. přechodných ustanovení zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil). Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.).
Z vylíčení uplatněného dovolacího důvodu je zřejmé, že dovolatelka žádnou otázku zásadního právního významu, na jejímž řešení by bylo napadené rozhodnutí založeno, nevymezila, vytýkala-li v rámci uplatněného dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. odvolacímu soudu (a shodně i soudu prvního stupně), že se dopustil vady řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, jestliže neprovedl navržený důkaz znaleckým posudkem k prokázání jejího tvrzení, že k poškození vozidla žalované při dopravní nehodě nedošlo, a samy o sobě vady řízení (i kdyby byly dány), přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nezakládají (srov. § 242 odst. 3 větu druhou o. s. ř.). Za právní otázku zásadního významu nelze přitom považovat ani dovolatelkou označované hodnocení důkazní hodnoty technického znaleckého posudku za účelem zjištění, zda-li k poškození vozidla mohlo či nemohlo dojít při účastníkem uváděné dopravní nehodě , neboť řešení této otázky vyplývá přímo ze zákona, konkrétně z ustanovení § 132 o. s. ř., které ukládá soudu hodnotit důkazy (tedy i znalecké posudky) podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a přitom pečlivě přihlížet ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.
Podle § 242 odst. 3 věty první o. s. ř. je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatelka obsahově vymezila. Za situace, kdy dovolací soud z hlediska uplatněných dovolacích námitek nedovodil ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, lze uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), pro nepřípustnost odmítl [§ 243b odst. 5 věta první a § 218 písm. c) o. s. ř].
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů právo a žalované podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 1. září 2010

JUDr. Miroslav G a l l u s
předseda senátu