32 Cdo 3566/2010
Datum rozhodnutí: 25.01.2011
Dotčené předpisy: § 236 odst. 1 o. s. ř.




32 Cdo 3566/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně České spořitelny, a.s. , se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00, IČ 45244782, proti žalované M. Š. , zastoupené JUDr. Annou Horákovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Čelakovského sady 8, o 3 084 006,89 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 26 C 77/2008, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. dubna 2010, č. j. 35 Co 123/2010-70, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalované proti v záhlaví označenému usnesení v rozsahu, v němž Městský soud v Praze potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 28. prosince 2009, č. j. 26 C 77/2008-58, kterým bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku řízení o odvolání žalované proti rozsudku téhož soudu ze dne 8. prosince 2008, č. j. 26 C 77/2008-27, a bylo rozhodnuto o nákladech řízení, není přípustné.
Podle § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.
Usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení odvolacího řízení, nelze podřadit žádnému z usnesení, proti nimž zákon připouští dovolání v ustanoveních § 238, § 238a a § 239 o. s. ř.
Dovolání není přípustné ani podle ustanovení § 237 o. s. ř. upravujícího přípustnost dovolání rovněž proti usnesení (a rozsudku) odvolacího soudu, ovšem pouze za podmínky, že jím bylo rozhodnuto ve věci samé. Protože napadené usnesení odvolacího soudu nemá povahu rozhodnutí ve věci samé, není dovolání přípustné ani podle § 237 o. s. ř.
Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud je proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), usnesením odmítl [§ 243b odst. 5 věta první a § 218 písm. c) o. s. ř.].
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaná, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů právo a žalobkyni podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně 25. ledna 2011

JUDr. Miroslav G a l l u s
předseda senátu