32 Cdo 3533/2015
Datum rozhodnutí: 25.01.2016
Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 do 31.12.2013



32 Cdo 3533/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně Komerční banky, a.s. , se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 33 čp. 969, PSČ 114 07, identifikační číslo osoby 45317054, zastoupené JUDr. Jiřím Vlasákem, advokátem se sídlem v Praze 7, Jankovcova 1518/2, proti žalovanému P. H. , o zaplacení 9 186,67 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 27 C 163/2013, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. ledna 2015, č. j. 27 Co 96/2014-198, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Dovolání žalovaného proti v záhlaví označenému usnesení, jímž Krajský soud v Brně změnil usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 19. prosince 2013, č. j. 27 C 163/2013-106, ve výroku o nákladech řízení tak, že uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 7 430,80 Kč (výrok I.), a dále rozhodl o povinnosti žalovaného nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 1 270,50 Kč (výrok II.), není přípustné.
Přípustnost dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu by v obecné rovině přicházela v úvahu podle ustanovení § 237 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ).
Podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v § 120 odst. 2; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněném pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek judikoval, že peněžité plnění přiznané výrokem o nákladech řízení nelze označit pro účely posouzení přípustnosti dovolání za plnění ze vztahu ze spotřebitelské smlouvy, z pracovněprávního vztahu nebo z věci uvedené v § 120 odst. 2 o. s. ř., ani když je výrok o nákladech řízení akcesorickým výrokem v rozhodnutí, jež se (co do merita ) takového vztahu nebo takové věci týkalo (ve výroku o nákladech řízení se zvláštní povaha těchto vztahů a věcí dovolující prolomení stanoveného limitu nijak neprojevuje).
Směřovalo-li proto dovolání do usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného nahradit žalobkyni náklady za řízení před soudy obou stupňů ve výši 7 430,80 Kč a 1 270,50 Kč, jde ve smyslu ustanovení § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. o věc, u níž není dovolání přípustné. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání žalovaného odmítl pro nepřípustnost (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).
Žalovaný nesplňoval podmínku povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.), vzhledem k ustanovení § 241b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř. však nebyl důvod činit opatření k odstranění tohoto nedostatku podmínky dovolacího řízení.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 7. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a z bodu 2. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. ledna 2016
JUDr. Miroslav Gallus předseda senátu