32 Cdo 3459/2010
Datum rozhodnutí: 26.01.2011
Dotčené předpisy: § 45 odst. 2, 3 o. s. ř., § 57 o. s. ř.




32 Cdo 3459/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně Česká kancelář pojistitelů, se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1724/129, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 70099618, zastoupené JUDr. Pavlem Novickým, advokátem, se sídlem v Praze, Malá Štupartská 6, proti žalovaným: 1) Z. J., , 2) ŠkoFIN s. r. o., se sídlem v Praze 5, Pekařská 6, PSČ 155 00, identifikační číslo osoby 45805369, zastoupené JUDr. Jiřím Voršilkou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Opletalova 4, a 3) V & K MALBEX GmbH, s. r. o., se sídlem v Brně, Jahodová 50, PSČ 620 00, identifikační číslo osoby 46346732, o zaplacení částky 170.832,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 4 C 608/2006, o dovolání druhé žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. srpna 2009, č. j. 39 Co 563/2008-100, takto

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze jako soud odvolací v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 8. dubna 2008, č. j. 4 C 608/2006-71, v části, v níž tento soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 122.832,- Kč s úrokem z prodlení od 17. srpna 2005 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení. V části, v níž soud prvního stupně uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 22.000,- Kč s úrokem z prodlení od 17. srpna 2005 do zaplacení, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil. Dále pak odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Druhá žalovaná podala proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu, jakož i proti jeho výroku o nákladech odvolacího řízení podáním datovaným 23. listopadu 2009 dovolání. Toto podání bylo odevzdáno k doručení poště 110 06 Praha 06 dne 26. listopadu 2009 (srov. obálku na č. l. 112 spisu) a soudu prvního stupně došlo dne 27. listopadu 2009.
Podle ustanovení § 240 odst. 1, věty první, občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ) účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Rozsudek odvolacího soudu byl, jak vyplývá z doručenky na č. l. 106 spisu, zástupci druhé žalované doručen dne 25. září 2009 tak, že jej zástupce - advokát JUDr. J. V. - osobně převzal. Převzetí potvrdil podpisem na doručence.
Ze zprávy Ministerstva vnitra České republiky, odboru rozvoje služeb a projektů eGovernment, ze dne 8. prosince 2010, č. j. MV-110123-4/REG/1-2010, kterou si Nejvyšší soud vyžádal a k níž se JUDr. J.V. poté, co byl s jejím obsahem přípisem Nejvyššího soudu ze dne 13. prosince 2010 seznámen, ve stanovené lhůtě ani později nevyjádřil, vyplývá, že JUDr. J. V. neměl ke dni podání zprávy zřízenu datovou schránku ve smyslu ustanovení § 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
Doručit rozsudek odvolacího soudu zástupci druhé žalované prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky podle ustanovení § 45 odst. 2, věty první, o. s. ř. tedy možné nebylo. O doručení na jinou adresu nebo na elektronickou adresu ve smyslu ustanovení § 45 odst. 2, věty druhé, o. s. ř. JUDr. J.V. podle obsahu spisu nepožádal.
Za této situace je opodstatněn závěr, že soud prvního stupně postupoval v souladu s ustanovením § 45 odst. 2 a odst. 3 o. s. ř., doručil-li rozsudek odvolacího soudu zástupci druhé žalované prostřednictvím doručujícího orgánu, a to prostřednictvím provozovatele poštovních služeb [srov. § 48 odst. 1 písm. d) o. s. ř.] na adresu jeho sídla [srov. § 46b písm. f) o. s. ř.].
Doručení rozsudku odvolacího soudu, k němuž došlo dne 25. září 2009, shledal tedy Nejvyšší soud řádným.
Podle ustanovení § 57 o. s. ř. do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty (odstavec 1, část věty před středníkem). Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den (odstavec 2, věta první a druhá). Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (odstavec 3).
Byl-li rozsudek odvolacího soudu doručen druhé žalované dne 25. září 2009, byl posledním dnem dvouměsíční lhůty, v níž mohla tato žalovaná podat dovolání, 25. listopad 2009 (šlo o středu). Dovolání odevzdané provozovateli poštovních služeb k doručení až 26. listopadu 2009 bylo tedy podáno opožděně.
Nejvyšší soud proto dovolání, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), podle ustanovení § 243b odst. 5, věty první, ve spojení s ustanovením § 218a o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř.; žalobkyni, která by podle těchto ustanovení měla právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, podle obsahu spisu žádné takové náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 26. ledna 2011
JUDr. Pavel P ř í h od a
předseda senátu